Čisté zdroje energie by mohly do roku 2030 zásobovat celou planetu

Výroba elektřiny pro celou planetu by mohla pocházet z obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Výzkumníci Mark Delucchi a Mark Jacobson z Kalifornské univerzity/Stanfordu to zveřejnili ve své nové studii.  

Fosilní paliva přestávají být postupně i v očích ekonomů zajímavým zdrojem. Stále vyšší náklady na emisní povolenky, ceny budování nových moderních elektráren a nechuť běžných lidí mít ve svém okolí nové tepelné elektrárny dělají z obnovitelných zdrojů energie čím dál tím zajímavější alternativu.

Dnes fosilní zdroje poskytují světu prakticky přes 80% elektrické energie. Delucchi a Jacobson ve svých propočtech fosilní paliva zcela vynechali. Zaměřili se pouze na solární, větrné, geotermální a mořské zdroje.

Kupodivu vynechali jaderné elektrárny (ty dnes zásobují planetu elektřinou ze 6%) a biomasu (dnes nejčastěji využívaný obnovitelný zdroj energie – dřevo – s obrovský potenciálem do budoucna, zejména např. v oblasti mořských řas).

Spotřeba elektrické energie v celém světě v roce 2007 činila 17,93 bilionu kWh (=17,93 mld. MWh). V roce 2030 bude bezpochyby ještě o něco vyšší. Vědci tedy museli získat stejný objem energie ze solárních, větrných, geotermálních a mořských elektráren.

Podle nich dnes neexistují ekonomické ani technologické překážky, jako spíše politické a sociální. Poprvé se problémem začali zabývat v roce 2009, ještě před začátkem Klimatické konference v Kodani.

O dva roky později už mají k dispozici výsledky. Podle zmíněné studie by bylo nutné vybudovat 3,8 mil. větrných turbín o výkonu 5 MW, 49 000 koncentračních solárních elektráren o výkonu 300 MW, 40 000 fotovoltaických elektráren stejného výkonu, 1,7 mld. střešních solárních elektráren o výkonu 3 kW, 5350 geotermálních elektráren o výkonu 100 MW, 270 nových vodních elektráren o výkonu 1300 MW, 720 000 elektráren získávajících energii z mořských vln o výkonu 0,75 MW a nakonec 490 000 přílivových elektráren o výkonu 1 MW.

Ačkoliv dnes jsme ve světě svědky boomu stavby větrných elektráren, zatím zdaleka nejde o miliony – spíš deseti- až statisíce. Stejně tak solární elektrárny jsou teprve na samém začátku.

Na druhou stranu, jak ukázal případ České republiky posledních několika let, může se mnoho věcí velmi rychle změnit. Podpora solárních elektráren zde spustila doslova boom.

Také sousední Německo má zejména se střešními solárními elektrárnami vynikající zkušenosti. Jen v minulém roce tam přibylo 7 GW nových fotovoltaických zdrojů.

Přesto, 1,7 mld. jednotlivých slunečních elektráren na střechách je obrovské číslo. Stejně tak geotermální a mořské elektrárny, jejichž intenzivní vývoj a testování teprve probíhá.

Velmi zajímavé by bylo připočítat do mixu obnovitelných zdrojů energie také jaderné elektrárny. Ty po celém světě a zejména v Asii rostou jako „houby po dešti“. Jedinou nevýhodou je zpracování vyhořelého paliva, ale i tento problém už je dnes možné řešit (tzv. reaktory 4. generace).

Vědecká studie zároveň zdůrazňuje, že v budoucnosti bude stejně důležité jako samotné zdroje také jejich chytré propojení v jedné obrovské síti. Tím vědci narážejí na tzv. inteligentní sítě neboli smart grids.

Jejich testování a praktické nasazování už intenzivně probíhá na celém světě. V České republice jej ČEZ začne testovat v regionu Vrchlabí v nejbližších měsících.