K prvnímu březnu zaznamenala japonská energetická politika překvapivý obrat. Premiér Šinzo Abe oznámil, že je zapotřebí postupně znovu-zprovoznit všech padesát odstavených japonských jaderných reaktorů.
Francouzská státní elektrárenská společnost EDF dne 14. února, tedy na svátek sv. Valentýna, prezentovala průběžné výsledky jednání s britskou vládou o podpoře výstavby a zejména provozu jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii. EDF požaduje od britské vlády garanci ceny až na 40 let provozu atomového reaktoru.
Čínská agentura Xinhua oznámila, že Čína se svými více než 1,35 mld. obyvateli vyrábí 20,2 % energie v čistých zdrojích. Menší problém je, že Čína za “čisté” považuje také jaderné elektrárny a obrovská vodní díla jako je vodní elektrárna Tři soutěsky, které vyhánějí z domovů miliony lidí a významně narušují přírodu v dalekém okolí.
Zatímco Německo jen v tomto roce navýšilo kapacity výroby fotovoltaických elektráren o 6839 MW, v ČR se dál bojuje o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Do debaty o výběru dodavatele reaktorů se dnes zapojila také americká ministryně zahraniční Hillary Clinton.
Britské Ministerstvo pro energetiku a klimatické změny (Department of Energy and Climate Change, DECC) ve své výroční zprávě uvádí, že na základě „Plánu hospodaření pro léta 2012-2015“ je přijde nakládání s radioaktivními odpady v daném období (pocházejícími jak z energetiky, tak například z oblasti lékařské diagnostiky) na 2,5 miliard liber, tedy přesně 42 % rozpočtu celého ministerstva.
Premiér Nečas přednesl na letošním Strojírenském veletrhu v Brně projev, kterému se leckdo zdráhá vůbec uvěřit. Pošlapal v něm svobodu projevu, politickou svobodu a ještě řekl, že “nevidí jeden jediný důvod, proč do roku 2020 nepozastavit rozvoj tohoto typu energetiky”, myšleno obnovitelných zdrojů energie. Naopak podpořil dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
Nová zpráva mezinárodní organizace World Watch Institute hovoří o tom, že zatímco minulý rok dosáhla kapacita výroby energie z jádra ve světě rekordních 375,5 GW, letos poklesla na 366,5 GW. S jadernými elektrárnami má po katastrofě JE Fukušima v Japonsku problém čím dál tím více zemí.
Katastrofa v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku, která následovala po zemětřesení a ničivé vlně tsunami, znamenala přehodnocení postoje k jaderné energetice po celém světě. Nejostřeji zareagovalo Německo, které se rozhodlo odstavit všechny své reaktory k roku 2022. Naštěstí už méně panicky zareagovala tradičně konzervativní Británie. Ta se chce naopak do budoucna na jaderné elektrárny soustředit. V plánu má i stavbu JE využívajících vyhořelé jaderné palivo.








