Nová zpráva mezinárodní organizace World Watch Institute hovoří o tom, že zatímco minulý rok dosáhla kapacita výroby energie z jádra ve světě rekordních 375,5 GW, letos poklesla na 366,5 GW. S jadernými elektrárnami má po katastrofě JE Fukušima v Japonsku problém čím dál tím více zemí.
Jaderná elektrárna Dukovany, Česká republika, foto: ČEZ
Katastrofa v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku, která následovala po zemětřesení a ničivé vlně tsunami, znamenala přehodnocení postoje k jaderné energetice po celém světě. Nejostřeji zareagovalo Německo, které se rozhodlo odstavit všechny své reaktory k roku 2022. Naštěstí už méně panicky zareagovala tradičně konzervativní Británie. Ta se chce naopak do budoucna na jaderné elektrárny soustředit. V plánu má i stavbu JE využívajících vyhořelé jaderné palivo.
Uzavřená jaderná elektrárna Rancho Seco v Kalifornii, foto: alfredo-9/sxc.hu
V důsledku havárie jaderné elektrárny Fukushima, vyšly do ulic tisíce Němců, kteří požadovali úplné odstoupení Německa od jaderné energie. V květnu německá vláda ustoupila tlaku veřejnosti a ohlásila uzavření všech 17 jaderných elektráren do roku 2021 s tím, že se Německo bude orientovat na ekologické zdroje. Země kráčí pevně za svým cílem, neboť v první polovině roku 2011 bylo již 20 % veškeré elektrické energie vyrobeno ze „zelených“ zdrojů!
Německo odstaví své jaderné elektrárny. Švýcarsko je o něco střízlivější. Sice je předčasně neodstaví, ale tamní parlament podpořil vládní návrh na postupný odchod země od jaderné energetiky. Platí tedy zákaz výstavby nových reaktorů nebo nahrazování vyřazovaných reaktorů novou výstavbou jaderných elektráren.
Zemětřesení v Japonsku a následná katastrofa jaderné elektrárny Fukušima vystrašila Německo natolik, že se rozhodlo uzavřít své vlastní jaderné elektrárny. Kancléřka Angela Merkelová a její vláda aktuálně po několika měsících intenzivních vyjádnávání rozhodli. Všechny atomové elektrárny v Německu budou uzavřeny do roku 2022.
Pro mnohé „ekologicky“ smýšlející je “uhelná elektrárna“ skoro neslušné slovní spojení. Nalijme si však čistého vína. I přes ohromný rozvoj, obnovitelných zdrojů v posledních letech budou uhelné elektrárny i po další desítky let jedním z hlavních zdrojů elektrické energie. Proto se vyvíjejí moderní technologie, které provoz uhelných elektráren učiní šetrnější k přírodě.
Německo by mohlo pokrýt až 65 % výroby své elektrické energie s pomocí větrných elektráren. Stačilo by zastavět jimi 2 % svého celkového území. Německo aktuálně v panické reakci na zemětřesení v Japonsku a následné problémy jaderné elektrárny Fukušima odstavilo sedm vlastních jaderných reaktorů.
Steven Chu, ministr energetiky USA, je známým zastáncem jaderných elektráren. Ve vládě Baracka Obamy se zároveň snaží podporovat obnovitelné zdroje a nový přístup k energetice. Na nedávné konferenci o obnovitelných zdrojích energie ve Washingtonu upozornil, že během následujích pěti až osmi let bude ve Spojených státech uzavřena řada zastarávajících uhelných elektráren.
Výroba elektřiny pro celou planetu by mohla pocházet z obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Výzkumníci Mark Delucchi a Mark Jacobson z Kalifornské univerzity/Stanfordu to zveřejnili ve své nové studii.
Podle Mezinárodní energetické agentury bylo v roce 2008 vydáno na dotace pro fosilní zdroje energie celosvětově 557 mld. dolarů. To je až dvanáctkrát více, než kolika penězi o rok později státy světa podpořily obnovitelné zdroje energie – tato částka se pohybovala mezi 43 a 46 mld. dolarů.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
