Dostupnost fosilních paliv je omezená, a jejich spalování uvolňuje do atmosféry skleníkové plyny. Jednou z cest jak zaopatřit světu pohonné hmoty jsou alternativní paliva z biomasy. Předcházející informace nejsou žádnou novinkou, ale právě na jejich bázi založil svůj výzkum profesor Johannes A. Lercher z mnichovské Technické univerzity. Proč totiž získávat olejnaté látky k výrobě paliv ze sóji či řepky, když některé vodní řasy dokáží palivo „vyrábět“ přímo?
Více než třetina spotřeby pohonných látek v autech jde na překonání tření, a což se výrazně podepisuje na celkové spotřebě paliva i produkci emisí. Společný výzkum Technického výzkumného střediska ve Finsku (VTT) a Národní laboratoře Argonne v USA (ANL) ale přináší výsledky: výměnou jednotlivých komponent v motoru je možné tření efektivně snížit od 10 do 80 %. Během pěti let by zavedení dílů nového „modelu“ mohlo snížit spotřebu paliva automobilů o 18 %, a s tím i celkové množství produkovaných emisí. V dlouhodobém horizontu 25 let dokonce o 61 %.
Ve většině českých rodin se pod stromečkem o Vánocích objevily nové elektrospotřebiče. Logicky tak nahradily ty staré. Podle neziskové společnosti Asekol přibylo po Vánocích až 2000 tun elektroodpadu. Většina se ale dočká recyklace až za pár let. Nebo nikdy.
Spojenými státy se mezi odpůrci větrných elektráren roznesly zprávy o „Syndromu větrných turbín“, poškozujícím lidské zdraví. Protože se hypotetické riziko z tohoto postižení stalo při projednávání nových projektů téměř fenomenální, rozhodla se Rada pro ochranu životního prostředí (MDEP) ve státě Massachusetts prošetřit jeho podstatu. Ukázalo se, že nic takového, jak „Syndrom větrných turbín“ (SVT) neexistuje.
Po téměř dvaadvaceti měsících stop stavu, který znemožnil zhruba čtyřiceti tisícům rodin postavit si na domě malou střešní elektrárnu a stovky instalačních firem připravil o práci, začaly od počátku letošního roku distribuční společnosti ČEZ Distribuce a E.ON znovu připojovat. Jen za první měsíc distributoři obdrželi více než 2 000 žádostí. Občané tak vyslali tak jasný vzkaz politikům, že o malé obnovitelné zdroje energie mají enormní zájem.
Koncept nazvaný „vodíková ekonomika“ byl poprvé představen v roce 1970 v době první ropné krize. Už v té době byl vážně brán v potaz návrh, aby vodík nahradil fosilní paliva, a tím došlo k omezení závislosti na nenahraditelných zdrojích. O čtyřicet let později se vodík stále zdá jako řešení současných globálních problémů, ať už klimatických změn či prostého nedostatku ropy.
Střední škola Lady Bird Johnson ve městě Irving jako by nepatřila ani do státu Texas, ale spíše do vzdálené budoucnosti. Technologie obnovitelných zdrojů energie se zde vzájemně snoubí s futuristickým provedením samotné stavby. Celá vzdělávací instituce zároveň slouží jako praktická demonstrace udržitelných přístupů v moderní architektuře pro příští tisíciletí.
Noví majitelé skladišť na liverpoolském nábřeží Stanley Dock budou sdílet budovu s opravdu nezvyklými nájemníky. Největší cihlový komplex budov v Evropě, chráněný jako kulturně-technická památka UNESCO, má být rekonstruován za 25 milionů liber. Při rekonstrukci však mají pečlivě dbát na původní zvířecí obyvatele, kolonii netopýrů.
Emise skleníkových plynů dosáhly v roce 2010 svého dosavadního rekordu. Odezvu to však vyvolalo jen pramalou. Boj s klimatickými změnami a globálním oteplením je během na dlouhou trať, a nikdo právě nepospíchá do další etapy. Většina závazků, přislíbených kroků a adekvátních reakcí je nastavena do roku 2020, a zatím běží čas. Přesto žurnál Scientific American uveřejnil na svém webu zajímavý článek, ve kterém shrnuje čtrnáct praktických a jednoduchých rad, které sice nezvrátí průběh globální změny klimatu, ale mohly by pomoci „koupit čas“.
Pokud si myslíte, že papírové ručníky jsou ekologičtější než elektrické vysoušeče, nemáte úplně pravdu. Nové výrobky z řady rychlo-vysoušečů XLeator, Airblade či Jet Towel jsou prý mnohem šetrnější k životnímu prostředí, než tomu bylo u jejich hlučných předchůdců. Porovnáním energetické úspornosti se zabýval Technologický institut univerzity v Massachusetts (MIT), který řešil spotřebu energie jednotlivých výrobků i jejich srovnání s papírovými ubrousky a ručníky.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO











