Američané přistupují k projektům zásobníků energie poněkud váhavě. Po celých Spojených státech bychom napočítali jen kolem čtyř desítek podobných zařízení. Jedno z těch středně velkých se teď k nemalé radosti „průkopníků zásobníků energie“ bude nyní budovat ve státě New York, u hornického městečka Mineville.

Nejznámější přečerpávací vodní elektrárnou v České republice jsou Dlouhé stráně o výkonu 650 MW. foto: ČEZ

Historické dědictví a smutná vzpomínka na tragédii druhé světové války. Tak většina obyvatel německého Hamburku pohlížela na mohutné železobetonové kryty protiletecké obrany, kterých zbylo po celém městě několik desítek. Ten, který stojí u Wilhelmsburgu, se však po třech letech rekonstrukcí proměnil na něco, co už strasti války připomínat nemusí. Vznikl tu hamburský energetický dóm.

Železobetonové monstrum na kraji Wilhelmsburgu se mění na víceúčelovou elektrárnu. foto: Martin Kunze, iba-hamburg.de

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na bázi průzkumu trendů v patnácti zemích přichází s pro někoho poměrně nečekaným zjištěním: zavedení trhu s emisními povolenkami redukuje celkovou míru emisí 17x levněji, než systém dotací na podporu zavedení OZE do průmyslové praxe. Stojíme tedy na rozcestí: máme se vydat cestou inovací, nebo se raději spolehnout na ekonomické nástroje?

Globální emisní trh dokáže to samé, co poplatky za znečišťování ovzduší a investice států do dekarbonizace. Jen 17x levněji. foto: archiv Ekobydleni.eu

Hydroelektrárny, které využívají sílu mořského proudění a turbíny větrných elektráren, zasazené do dna, na hranici příboje. Dva odlišné způsoby, jak účinně získávat energii. Mohly by ale tyto dva modely stejně efektivně fungovat jako jedno zařízení? S odpovědí přichází japonská společnost Mitsui.

Japonská společnost Mitsui přináší další inovaci do segmentu OZE, hybridní model větrné/vodní elektrárny. foto: Mitsui

Indie má ideální podmínky pro získávání energie ze slunce. V současné době běží v Indii rozsáhlý program „Jawaharlal Nehru National Solar Mission“ (JNNSM), jehož cílem je do roku 2022 uvést do provozu solární elektrárny o celkovém výkonu 20 000 MW.

Indie sází na energii ze Slunce, foto: Renewable Power

Využívání obnovitelných zdrojů je trendem, který zcela mění tvář energetického průmyslu. Jako všechno přináší i tato situace otázky, na které je potřeba najít odpověď. Místo několika velkých elektráren, které léta zajišťují stabilní dodávku energie, se totiž začínají objevovat desítky menších výroben, získávajících energii z obnovitelných zdrojů.

Samotný princip virtuální elektrárny je v podstatě velmi prostý. Pomocí speciálních informačních a komunikačních technologií jsou jednotlivé elektrárny propojeny do jednoho počítače, přes který jsou ovládány jako celek. V budoucnu by mělo být možno se do virtuální elektrárny přihlásit i přes internet prostřednictvím speciálně zabezpečených internetových protokolů. foto: Siemens

Britský deník The Guardian přišel se skandálním odhalením. Evropská unie bude nově považovat zemní plyn – fosilní palivo – za rovnocenný s obnovitelnými zdroji energie. Jinými slovy, 80 mld. euro v dotacích půjde nejen do vývoje, výzkumu a stavby solárních a větrných elektráren, ale nově i těch plynových.

Evropská unie prohlásila zemní plyn za technologii budoucnosti, rovnou obnovitelným zdrojům energie, foto: getwired/sxc.hu

Poptávka po alternativních zdrojích energie v Číně neklesá s nadmořskou výškou. Právě naopak, průmyslový gigant CSR ZhuZhou uvedl, že nově obdržel objednávku na 400 speciálně upravených turbín pro horské oblasti Jün-nanu. Obdobně i firmy Goldwind a XEMC zahájily sériovou výrobu větrných elektráren o výkonu 1,5 MW určených pro členitější terén. Horské hřebeny zůstávají po pobřežních rovinách posledním příhodným místem pro výstavbu větrných plantáží.

Také v České republice se nejčastěji větrné elektrárny staví v horských oblastech, foto: Ekologické bydlení