Využívání geotermální energie je technologicky náročný, ale ekologický zdroj energie – jak elektrické, tak i tepelné. Jako nosné médium, které vynáší tepelnou energii z nitra země, se používá voda. Co se však stane, pokud vodu nahradíme jinou sloučeninou, například takzvaně problémovým oxidem uhličitým neboli CO2? Může to přinést nějaké výhody? Ve Spojených státech, konkrétně na Minnesotské universitě, jsou přesvědčeni, že ano.
Island nedávno těžce zasáhla ekonomická krize. Malá ostrovní země daleko od Evropy se ale pomalu otřepává. A už spřádá plány jak z nezáviděníhodné situace ven. Jedna z možností zní: stát se elektrárnou Evropy. Island má obrovské „zásoby“ snadno dostupné geotermální energie – a nebojí se ji použít, narozdíl od ostatních.

Výroba elektřiny pro celou planetu by mohla pocházet z obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Výzkumníci Mark Delucchi a Mark Jacobson z Kalifornské univerzity/Stanfordu to zveřejnili ve své nové studii.

Jedním z důsledků ekonomické krize je mimo jiné značný rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve Spojených státech. Kromě větrných a solární elektráren se daří také těm geotermálním. V současné době je rozjeto téměř 200 projektů o celkovém výkonu blížícím se 8 GW.

Je to právě stát Západní Virginie, který je v celých Spojených státech známý svými zásobami uhlí a uhelnými elektrárnami. Google pomáhal financovat projekt, který aktuálně objevil v hloubi Západní Virginie obrovský potenciál geotermální energie.

Internetová společnost Google postupně pronikla i do „starých“ odvětví ekonomiky jako je energetika. Dravost a cit pro inovace si však nese s sebou. Aktuálně například investovala do společnost Potter Drilling. Ta vyvíjí nové technologie pro hluboké geotermální vrty. pokračování…
Indonésie, více než 200milionová země rozprostírající se od Indického oceánu po Pacifik, se skládá z více než 17 000 ostrovů. Na nich se nacházejí stovky vulkánů ukrývajících pod zemí obrovské množství geotermální energie. Indonésie chce v příštích letech postavit nové geotermální elektrárny o výkonu až 4000 MW. pokračování…
V minulosti se o geotermální elektrárny ve Spojených státech významně zajímala společnost Google. Geotermální energie má přitom podle všeho v USA obrovský potenciál. Toho si konečně pod vedením nového ministra Stevena Chu všimlo i tamní ministerstvo energetiky. Chu proto aktuálně ohlásil dostupnost 338 mil. dolarů pro urychlení rozvoje využití energie z hlubin země.

Půjde především o zkoumání nových míst, kde by se daly geotermální elektrárny využít a také vývoj pokročilých technologií. Grant má podpořit celkem 123 projektů v 39 státech unie, a to jak v akademické, tak i soukromé a státní sféře. K dispozici by mělo být navíc až dalších 353 mil. dolarů ve federálních půjčkách. „Spojeným státům byla dána do vínku obrovská zásoba geotermální energie, která má obrovský potenciál k vytápění našich domovů a pohonu naší ekonomiky,“ komentoval aktuální vývoj Steven Chu.
Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným „Čistá energie 2030„. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO2 dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.

V roce 2007 Spojené státy americké vybudovaly více nových obnovitelných zdrojů, resp. s vyšším energetickým výkonem, než neobnovitelných. Institut Prometheus pro udržitelný rozvoj aktuálně vydal povzbudivou zprávu, která říká, že Amerika je na správné cestě. Větrné a solární elektrárny jsou na postupu, zatímco uhelné a jiné spíše přibržďují. Přestože USA stále získávají většinu své energie z uhlí, zemního plynu a jaderných elektráren, většina růstu se ukrývá v obnovitelných zdrojích. Podle zmíněné zprávy má už v roce 2012 až 90% nové výrobní kapacity pocházet ze slunce, větru, geotermálních elektráren nebo biomasy. Případně ještě vodních elektráren. Odhady jsou takové, že rok 2012 přinese 18,6 gigawattů obnovitelné energie, z toho 15,9 GW půjde z větrných elektráren a 2,1 GW ze solárních. I to je však víc, než o kolik poroste energie z fosilních paliv (něco přes 1 GW). V roce 2008 pocházelo 9015 MW nově vyrobené energie z obnovitelných zdrojů, zatímco fosilní paliva produkovala nových 8407 MW. V současné době obnovitelné zdroje produkují pouze 7% spotřebované elektřiny v USA, z toho je pouhopouhých 6% generováno větrem či sluncem, zbytek jsou vodní elektrárny a biomasa. Pokud mají však analytici institutu Prometheus pravdu, tyto poměry se velmi rychle změní. Do karet jim hraje i skutečnost, že solární elektrárny či větrné turbíny trvá postavit mnohem kratší dobu než vybudovat nové jaderné či uhelné elektrárny.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO

