Bude Island zásobovat Británii geotermální energií?
Island je země, která překypuje netušeným přírodním bohatstvím nejen na povrchu, ale především pod zemí. Tento ostrovní stát je už dnes splněným snem těch, kdo sází na obnovitelné zdroje energie, především geotermální alternativu. Island totiž plní 99,5 % své spotřeby elektřiny právě skrze geotermální elektrárny. 
Elektřiny-chtivých Islanďanů je 330 000. Není to velké číslo, jde o počet obyvatel srovnatelný s jedním větším evropským městem. Energetické možnosti ostrova ale řádově přesahují potřeby místních a odtud je už jen krok k úvaze transportovat část čisté energie tam, kde je o ni zájem.
Mezi největší podporovatele tohoto vznikajícího plánu patří především Velká Británie. Minulý měsíc si do Reykjavíku vyrazil i britský ministr pro energetiku, Charles Hendry, aby potvrdil, že Islanďané zda jsou z takového přístupu nadšení.
V pouštích Nevady spuštěna hybridní geotermálně-solární elektrárna
Oxid uhličitý může být užitečný v geotermálních elektrárnách
Čisté zdroje energie by mohly do roku 2030 zásobovat celou planetu
Podle britského tisku údajně jsou, a tak úspěšné realizaci plánu teď stojí v cestě jen dvě bariéry: 1500 kilometrů oceánu, které by mělo protnout nové potrubí, a odpor místních sdružení ochránců přírody. Čistý zdroj podzemní energie není totiž například podle členů hnutí Saving Iceland úplně bez poskvrnky.
V měřítku, jaké by vyžadovalo rozšíření jímání energie a její „pumpování“ do Británie by už totiž oxidy síry mohly ohrozit zdraví domáckých ostrovanů. Často se hovoří o nenáhodné souvislosti vyššího výskytu astmatu obyvatel nedaleko geotermální elektrárny Hellisheiði.
Saving Iceland navíc kritizuje ambiciózní energetický plán i z hlediska možných dopadů na kvalitu vody. Chlazení vrtů a zpětný odtok do pobřežních lagun by v takovém množství mohl pozměnit vodní režim celého ostrova.
Ačkoliv se tedy nedá hovořit o jednostranné podpoře, stávající islandská vláda energetickou výpomoc jako klíčovou investici pro další desetiletí velmi zvažuje.
Naprosto zavádějící údaj, jak to mohl autor tak lehkomyslně napsat (asi špatný překlad): elektřina celkem ze všech 7 geotermálních elektráren na Islandu pokrývá islandskou spotřebu jen z 30 %, 70 % do Islandké sítě dodávají vodní elektrárny.
Přenos asi 2000 MW do Skotska a Norska je plánován párem podmořských HVDC kabelů jaké se už bez problémů a hospodárně používají např.ke spojení Dánska a Norska. Délka plánovaných kabelů z Islandu do Skotska je jen 800 km, do Norska jen 970 km, přenos stejnosmě+rným proudem je již bezpečně i ekonomicky zvládnut. Článek bohužel svědčí o naprosté neznalosti autora (např. chlazení vrtů nebo představa přenosu energie potrubím (snad té horké vody??) a lajdáckém překladu. Po návštěvě Islandu o tom aktuálně připravuji odborný článek pro Technický týdeník.
Ing.Jan Tůma
hari. A čo špeciálne potrubie? Ak si vyrátate náklady na výrobu, ukotvenie a pumpovanie „tepla“ + straty a nimi vzniknuté problémy na okolí a prenos elektriny káblom a po každých 500 km trafo…čo vychádza výhodnejšie?
Re: Dobyvatel. Transport elektrické je problematický, dráty to vést nemůžete a kabel by musel být velmi speciální. Nevím, jak je to v kabelech, ale normální dráty, např. 400kV, mají takové ztráty, že transport na větší vzdálenosti než 500km je tak ztrátový, že se to běžně už ani nevyplatí. Když platíte elektřinu, tak je tam složka výroba a pak je tam distribuce. To by se vám tato složka hodně prodražila. Takže v jaké formě tam tu geotermální energii chtějí dostávat a jak řešit ztráty, to opravdu nevím.
Než tam ta voda doteče, tak už bude studená, proč jim nepošlou přímo elektřinu?