Bude Island zásobovat Británii geotermální energií?

Island je země, která překypuje netušeným přírodním bohatstvím nejen na povrchu, ale především pod zemí. Tento ostrovní stát je už dnes splněným snem těch, kdo sází na obnovitelné zdroje energie, především geotermální alternativu. Island totiž plní 99,5 % své spotřeby elektřiny právě skrze geotermální elektrárny.

Skončí island jako velká termální pumpa, která bude přečerpávat energii do Velké Británie? Zdroj: Saving Iceland
Skončí island jako velká termální pumpa, která bude přečerpávat energii do Velké Británie? Zdroj: Saving Iceland

Elektřiny-chtivých Islanďanů je 330 000. Není to velké číslo, jde o počet obyvatel srovnatelný s jedním větším evropským městem. Energetické možnosti ostrova ale řádově přesahují potřeby místních a odtud je už jen krok k úvaze transportovat část čisté energie tam, kde je o ni zájem.

Mezi největší podporovatele tohoto vznikajícího plánu patří především Velká Británie. Minulý měsíc si do Reykjavíku vyrazil i britský ministr pro energetiku, Charles Hendry, aby potvrdil, že Islanďané zda jsou z takového přístupu nadšení.

Podle britského tisku údajně jsou, a tak úspěšné realizaci plánu teď stojí v cestě jen dvě bariéry: 1500 kilometrů oceánu, které by mělo protnout nové potrubí, a odpor místních sdružení ochránců přírody. Čistý zdroj podzemní energie není totiž například podle členů hnutí Saving Iceland úplně bez poskvrnky.

V měřítku, jaké by vyžadovalo rozšíření jímání energie a její „pumpování“ do Británie by už totiž oxidy síry mohly ohrozit zdraví domáckých ostrovanů. Často se hovoří o nenáhodné souvislosti vyššího výskytu astmatu obyvatel nedaleko geotermální elektrárny Hellisheiði.

Saving Iceland navíc kritizuje ambiciózní energetický plán i z hlediska možných dopadů na kvalitu vody. Chlazení vrtů a zpětný odtok do pobřežních lagun by v takovém množství mohl pozměnit vodní režim celého ostrova.

Ačkoliv se tedy nedá hovořit o jednostranné podpoře, stávající islandská vláda energetickou výpomoc jako klíčovou investici pro další desetiletí velmi zvažuje.

Sdílet: