Island radí Japonsku: nebojte se geotermální energie!
Japonsko může nahradit geotermální energií až 25 vlastních nukleárních reaktorů, stačí jen chtít. Přibližně tak charakterizoval Larus Stefansson, islandský velvyslanec, na své přednášce v Tokiu potenciál země vycházejícího slunce. Japonsko se v posledních dekádách příliš jednostranně soustředilo na jádro, aniž by si prý uvědomovalo výhody přírodních alternativ.
Přednáška Stefanssona byla skutečnou lekcí, která našla své posluchače. Islandský velvyslanec využil názorného příkladu své rodné země, kde je přes dvě třetiny elektřiny stabilně generováno geotermálními elektrárnami.
Zdůraznil přitom, že je to právě japonské souostroví, které má ve srovnání se světem (s Islandem na prvním místě) třetí nejlepší podmínky pro rozvoj tohoto zdroje energie.
Upozornil na fakt, že není pravdou, že by Japonsko nemělo potřebné znalosti a technologii. Naopak, většina islandských turbín pochází právě odtud.
A navzdory příhodným podmínkám přitom Japonci generují geotermální energie méně než Keňa či El Salvador. Podle Stefanssona je na vině především dlouholetá akcentace nukleárních elektráren jako jediného zdroje elektřiny.
V chladnějších japonských regionech je většina sídel situována ve svahovitých pohořích. Obyvatelé tu v zimě vydrží díky generátorům poháněných kerosinem, a přitom až pro 90 % z nich by mohla geotermální energie představovat levnější a ekologičtější cestu.
Stefansson navíc připomněl jak rozvoj nového segmentu může nastartovat pracovní trh a lokální ekonomiku, nehledě na možnosti vývozu čisté energie do dalších asijských zemí.
Zmínil i dva historické příklady z Islandu: první, snad jen pro zajímavost, se týkal prvního geotermálního projektu. V roce 1908 se rozhodl tamní farmář využít horké vody a páry k vytápění svého statku.
Na tomto pionýrském případu Stefansson prezentoval jednoduchost celého systému. Neopomněl zmínit i fakt, že od roku 1970 ušetřili díky geotermální energii 7,2 miliard dolarů.
Kontroverzním bodem, v druhém příkladu, byla ochrana přírody a krajiny, na kterou jsou Japonci obzvláště citliví. Stefansson rozvedl starší islandskou kauzu, týkající se pramenů při národním parku v Blue Lagoon, aby demonstroval fakt, že oproti původním obavám nedošlo k narušení přírodního rázu lokality, a je dodnes turisty i místními stále vyhledávána.
jdi do prdele ty čuráku
Kdž ne jádro, tak geotermální energie. Kde hrozí zemětřesení je vhodné místo pro geotermální elektrárny a ne pro jádro. A naopak. Stejně… Fukušima čelila velmi silnému zemětřesení, byla to stará elektrárna, a přece se zemětřesení na jejím ničení vůbec nepodílelo. Velká jaderná katastrofa se stala (kvůli takové blbosti !!! )kvůli tomu, že hráz kolem elektrárny byla moc nízká, a voda zničila generátory. V dnešní době se celý svět snaží o obrovskou bezpečnost reaktoru, a jak je možné, že se tak velká jaderná katastrofa stala kvůli zapomenutí na tak ZÁKLADNÍ věc ?!!!
Šlo tam o prachy. Tak jako při konstrukci reaktoru, kde se použilo BWRko, což je sice účinnější typ reaktoru, ale aspoň podle mého bych raději zůstal u tří okruhů. Jen bych se vyhnul slovům o „jaderné katastrofě“. Ono to pak trochu splývá s tím, že tsunami v té době zabíjela v Japonsku tisíce lidí a zároveň byl problém s JE. Není totiž ani moc těžké najít články s nadpisy typu „Fukušima zabila tisíce lidí“ typu tohohle: http://www.dw.de/japans-kurzer-ausstieg/a-16488908. Aneb jak z lidí dělat pitomce.
vond het dan ook een goed initiatief, een positieve impuls. Maar ik ben slecht in het incasseren van conpeimemtjls. Gelukkig gebeurt dat dan ook niet te vaak :)
I’m impressed. You’ve really raised the bar with that.
Jestli by se měli japonci přestat něčeho bát tak je to právě jádro. Pro třísettisícový Island bez významnějšího průmyslu s nejlepšími na zemi existujícími přírodními podmínkami pro geotermální elektrárny, může být zemské teplo významný zdroj. Ovšem i tak nadpoloviční část spotřeby pokrývají vodní elektrárny. Pro průmyslovou velmoc se skoro 130 miliony obyvatel jakou je Japonsko mohou být geotermální elektrárny pouze okrajovou záležitosti, a to i v případě, kdyby mělo tak výhodné podmínky pro tento typ zdrojů jako Island, což nemá. Japonsko nemá jinou možnost než se spolehnout na jádro.
Také se mi nezdá, že by GTE mohla pro Japonsko představovat významný zdroj, ale pokud by tím bylo možné vytápět velká města a použít podobného uspořádání teplárny, jako je v Brně na Špitálce (neplást s Červeným Mlýnem) a pokud by to uspořilo kerosen pro vytápění, rozhodně by to znamenalo přínos. Problém by mohla představovat neexistence dákového vytápění, opravdu ale nevím, jak na tom Japonsko po této stránce je.
Rozhodně by to mohlo přispět ke zlepšení obchodní bilance a úspoře několika, možná desítek milionů dolarů. Reaktory v Japonsko mají výkon mezi 600 – 1000MW, Nevím, jestli by bylo možné v japonsku najít alespoň 15 000MW geotermálního výkonu. Ikdyž technologie se i zde rychle vyvýjejí, například HDR.
Samozřejmě by to ale vyžadovalo velké množství takovýchto elektráren-tepláren, geotermální energie má tu nevýhodu, že je rozptýlená, tedy to vyžaduje velké množství malých zdrojů, to je zase na druhou stranu výhoda, neboť odpadní teplo lze snáze využít.
K těm turbínám. Ona gte není jen o turbínách, turbínu pro ni klidně vyrobí v Brně, Plzni, u Siemense, nebo Westinghouse, mnohem důležitější je to co je před ní a u GTE to, kdo umí dělat vrty, které jsou nejdůležitější součástí.