V roce 2002 se ve Washingtonu na prostranství zvaném National Mall uskutečnil první ročník tzv. “solárního desetiboje” neboli “Solar Decathlon“. Jedná se o soutěž, ve které několik týmů soutěží o to, komu se podaří postavit architektonicky zajímavější, ale zároveň stavbařsky dobře promyšlenou a především úsporný (nebo ještě lépe energii vyrábějící) obytný domek. Soutěž se pak od roku 2005 konala každé dva roky a čtvrtý ročník skončil právě tuto neděli 18. října.

Hamburk, druhé největší město Německa a jeho největší přístav, se brzy ve svém historickém jádru dočká významné novinky v podobě nové čtvrti ECO CITY. Má jít o spojení průmyslu, zábavy a otevřených prostranství v jednom úhledném “zeleném balíčku”. O návrh projektu se postarala mezinárodní společnosti Tec Architecture, výstavbu zajistí ARUP.

Celý projekt má ambice splnit všechny tři světové standardy šetrných budov, tedy LEED, BREEAM a DGNB. Jeho cílem je s pomocí spojení nejmodernějších technologií stavby a využitím pokročilých materiálů upevnit sociální interakci v oblasti a dopomoct k rozvoji či spíše “znovuzrození” místní komunity.

Součástí projektu je nejen výstavba nových budov, ale i renovace těch stávajících. Nové fasády a pasivní techniky mají snížit spotřebu energie až o 30%. Až 10% celkové spotřeby energie má být vyráběno za pomoci větrných turbín, vytápění zase bude zajištěno pomocí solární kolektorů. Střechy budov jsou pokryté zelení, osvětlení také sází na přirozené světlo.

Evropský pivovarnický průmysl cválá nezdolně kupředu! Pivovary po celé Evropě vyprodukují obrovské množství organického odpadu a odpadní vody. Vědci se nyní pustili do řešení tohoto problému a vypadá to, že přišli s řešením. Odpadní produkty z výroby piva jsou využity k získání energie opět pro samotný proces výroby piva. Co to znamená? Ekologičtější pivo, přeci!

Farmáři zbytky odjakživa využívají jako krmení pro své chovy. Například kolem roku 2000 ale musely pivovary za zpracování a odvoz tohoto odpadu firmám platit. Teď se to podle Wolfganga Bengela změní. “Výroba piva je energeticky náročný proces - vaříte přísady, používáte horkou vodu a páru a pak elektřinou výsledný produkt chladíte. Takže pokud se podaří ušetřit alespoň 50% energie za pomoci vašeho vlastního odpadu, je to hodně,” komentuje svůj nejnovější projekt pro magazín GreenBiz.

Bengel se dlouhodobě zabývá biomasou, ziskával zkušenosti získáváním energie z rýžového a třtinového odpadu v Číně a Thajsku. Dnes je technickým ředitelem společnosti BMP Biomasse Projekt, která spolupracuje například také s INNOVAS (bioplynové elektrárny), BISANZ či slovenskou Adato (kogenerace). Tyto partnerské společnosti nyní hledají pivovary, které by měly zájem nový systém vyzkoušet.

O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti “vyjádřily o projekt zájem”. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.

Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. “Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,” komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky “co by kamenem dohodil”. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.

V Německu se rozbíhá průkopnický projekt první uhelné elektrárny, která pohlcuje oxid uhličitý. Za její stavbou stojí švédská společnost Vattenfall. Narozdíl od klasických uhelných elektáren ta její nevypouští do ovzduší oxid uhličitý - ten je naopak oddělen během spalování uhlí a je transportován pod zem. Tam je ukládán v již vytěžených nalezištích zemního plynu. Jedná se o první projekt tohoto druhu na světě, a tak pro odborníky představuje cennou “laboratoř”, kde mohou načerpat řadu nových zkušeností a poznatků o tom, co se vlastně bude pod zemí dít a jaké budou interakce plynu s geosférou i biosférou. Samotný proces oddělování CO2 je ale velice zajímavý a plyn se při něm zkapalňuje a následně transportuje 600 metrů pod zem. Současná elektrárna je víceméně testovací, její výkon je pouze 30 MW a vybudování stálo 70 mil. euro. Švédská společnost Vattenfall se nicméně chystá spustit další dvě podobné elektrárny v Dánsku a Německu, které budou mít výkon kolem 300 MW. Plné nasazení technologie ukládání oxidu uhličitého pod zemi se však očekává teprve někdy mezi lety 2015 a 2020.

zdroj: madridmasd.org

Budova německého parlamentu se má stát nejzelenější budovou svého druhu na světě. Od konce léta bude probíhat přechod na ekologické zdroje energie jako je slunce, vítr nebo voda. Už dnes budova Reichstagu alternativní zdroje využívá - v podzemí sou umístěny generátory na biopaliva, které produkují 40% energie pro osvětlení, vytápění, klimatizaci. Zbytek energie pochází z uhelných a jaderných elektráren. Už zanedlouho má ale budova parlamentu konvenční zdroje energie zcela opustit. Do konce léta vybere komise dodavatele energie z obnovitelných zdrojů.

zdroj: ecofriend

Větrné elektrárny rostou na celém světě jako houby po dešti. Podle aktuální výroční zprávy institutu Earth Policy dosáhla celková světová kapacita větrných elektráren 100 000 MW. Jen minulý rok přibylo 20 000 MW. Elektřina generována větrem dnes pokrývá 4% evropské spotřeby (celkem 57 100 MW), Německo pokrývá 7% své spotřeby pouze větrnými elektrárnami. Španělsko instalovalo minulý rok 3520 MW, nejvíce v celé Evropě, čímž dnes pokrývá 10% své spotřeby větrem. Celou čtvrtinu ročního přírůstku, 5240 MW, pokryly Spojené státy americké. Indie přispěla 1730 MW a Čína 3450 MW. Pokud by zhruba 27% každoroční růst pokračoval i nadále, celková kapacita větrných elektráren by v roce 2020 dosáhla 2 milionů MW.

zdroj: treehugger, earthpolicy, foto: Nová Ves v Horách

Evropská unie si před nedávném dala závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20% oproti stavu v roce 1990. Německo je ovšem ze všech zemí EU si nejpokročilější v oblasti zelené energie a alternativních/obnovitelných zdrojů energie, a tak se zavázalo snížit do té doby snižit své emise až o 40%.

Navíc chce do roku 2030 navýšit poměr elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů na 45% ze současných 12,5% (do roku 2020 to má být 20%). Obnovitelné zdroje nejenže šetří životní prostředí, ale navíc vytvářejí i nová pracovní místa. Mezi nejčastěji využíváné obnovitelné zdroje v Německu patří větrné a solární elektrárny, jejich podíl se má i nadále zvyšovat.

zdroj: metaefficient