Dvě spolkové země v Německu vyrobily více čisté energie, než spotřebují
Německo s úspěchem realizuje svůj plán na proměnu celonárodní energetiky. Obnovitelné zdroje energie tu v loňském roce vyrobily přes 26 % elektřiny, a těsně tak předběhly produkci hnědouhelných elektráren.
Šampiony energetického přerodu se staly zejména dvě spolkové země: Meklenbursko-Přední Pomořansko a Šlesvicko-Holštýnsko. Obě dokázaly generovat více čisté energie, než samy dokázaly spotřebovat.
Jak informuje žurnál Renewables International, v Meklenbursku (při hranicích s Polskem a Baltským mořem) dodaly OZE do sítě 130 % spotřeby elektřiny.
Respektive, příbřežní větrné elektrárny zvládly dodat do sítě na 2,6 TWh energie, zařízení pro energetické zhodnocení biomasy připočetly k celkové bilanci dalších 2,3 GWh a s výkonem 0,6 TWh přispěly větrné elektrárny a farmy situované ve vnitrozemí nebo na pobřeží.
Meklenbursko-Přední Pomořansko tak zapojením alternativních zdrojů získalo za rok 2015 více než 4,9 TWh elektřiny, která pochází z obnovitelných principů.
V Německu vyrábějí obnovitelné zdroje víc energie než jaderné a uhelné elektrárny
Tepelné elektrárny se už v Německu nevyplatí
Německo dovezlo rekordní množství atomové elektřiny z Francie
Šlesvicko-Holštýnsko podalo neméně zajímavý výkon, když lehce o několik jednotek procent přesáhlo milník 100 % spotřebovávané energie plynoucí z OZE. Tato spolková země stejně jako předchozí šampion těží z příhodné polohy (společná hranice s Dánskem, záběr na Severní a Baltské moře).
O 44 % vyrobené elektřiny se tu postaraly větrné farmy na pobřeží, 46 % produkce zajistila biomasa a necelých 10 % připadalo na „jiné“ obnovitelné zdroje. Šlesvicko-Holštýnsko nehodlá usnout na vavřínech, a do roku 2020 hodlá vyrábět až 300 % stávající produkce.
Za dosažením těchto cílů prý stojí „jasná vize, podpora veřejnosti a vůle“, ale jak připomíná i Renewables International, obě zmíněné spolkové země měly cestu k energetickému přerodu o něco snazší díky svému venkovskému charakteru.
Jak to může energetické cíle a případné rekordy pozitivně ovlivnit? Je tu více volné půdy pro energetickou zástavbu, minimálně ve srovnání s ostatními německými spolkovými zeměmi.
Žije zde (na Německo) v průměru méně obyvatel, a tak ani spotřeba elektřiny nedosahuje zásadních vrcholů. Podobně tak zde nedochází k výrazným výchylkám ve spotřebě, ať už při režimu denního odběru, tak v rámci celoročního srovnání.
A „zázrak“ Meklenburska prý také stojí na vážkách, protože zatímco na jedné straně pře-prodává 30 % produkce do ostatních zemí, je současně také jejím velkým dovozcem, v situacích kdy je jeho vlastní výroba díky přírodním podmínkám nízká.
Prozatím univerzálním vítězem v Německu zůstává malá vesnička Wildpoldsried, která byla už v roce 2011 schopna vyrobit 321 % čisté energie nad limit vlastní spotřeby, a v podobném duchu si vede stále.
GWh je jedna tisícina TWh
jinak jsou to zajímavá čísla, jen by mne zajímalo jak řeší výkyvy, např. když nefouká, nesvítí.
No tomu ja rozumiem, a práve preto sa mi to zdá nejak málo. Ročnú výrobu 2,3 GWh dokáže zebezpečiť jedniná úplne podpriemerná elektráreň s výkonom cca 330 KW. (ak uvažujem faktor využitia 0,8, keďže sa pravdepodobne jedná o tepelnú elektráreň)
„Respektive, příbřežní větrné elektrárny zvládly dodat do sítě na 2,6 TWh energie, zařízení pro energetické zhodnocení biomasy připočetly k celkové bilanci dalších 2,3 GWh a s výkonem 0,6 TWh přispěly větrné elektrárny a farmy situované ve vnitrozemí nebo na pobřeží.“
v tomto odstavci sa mi nevidí údaj 2,3 GWh, nemalo by to byť skôr TWh? A takisto aj fakt, že ak je uvedená fyzikálna jednotka TWh, tak sa nemôže jednať o výkon, ale o elektrickú prácu, resp. množstvo energie.