Dvě spolkové země v Německu vyrobily více čisté energie, než spotřebují

Německo s úspěchem realizuje svůj plán na proměnu celonárodní energetiky. Obnovitelné zdroje energie tu v loňském roce vyrobily přes 26 % elektřiny, a těsně tak předběhly produkci hnědouhelných elektráren.

Šampiony energetického přerodu se staly zejména dvě spolkové země: Meklenbursko-Přední Pomořansko a Šlesvicko-Holštýnsko. Obě dokázaly generovat více čisté energie, než samy dokázaly spotřebovat.

Jak informuje žurnál Renewables International, v Meklenbursku (při hranicích s Polskem a Baltským mořem) dodaly OZE do sítě 130 % spotřeby elektřiny.

Respektive, příbřežní větrné elektrárny zvládly dodat do sítě na 2,6 TWh energie, zařízení pro energetické zhodnocení biomasy připočetly k celkové bilanci dalších 2,3 GWh a s výkonem 0,6 TWh přispěly větrné elektrárny a farmy situované ve vnitrozemí nebo na pobřeží.

Meklenbursko-Přední Pomořansko tak zapojením alternativních zdrojů získalo za rok 2015 více než 4,9 TWh elektřiny, která pochází z obnovitelných principů.

Šlesvicko-Holštýnsko podalo neméně zajímavý výkon, když lehce o několik jednotek procent přesáhlo milník 100 % spotřebovávané energie plynoucí z OZE. Tato spolková země stejně jako předchozí šampion těží z příhodné polohy (společná hranice s Dánskem, záběr na Severní a Baltské moře).

O 44 % vyrobené elektřiny se tu postaraly větrné farmy na pobřeží, 46 % produkce zajistila biomasa a necelých 10 % připadalo na „jiné“ obnovitelné zdroje. Šlesvicko-Holštýnsko nehodlá usnout na vavřínech, a do roku 2020 hodlá vyrábět až 300 % stávající produkce.

Za dosažením těchto cílů prý stojí „jasná vize, podpora veřejnosti a vůle“, ale jak připomíná i Renewables International, obě zmíněné spolkové země měly cestu k energetickému přerodu o něco snazší díky svému venkovskému charakteru.

Jak to může energetické cíle a případné rekordy pozitivně ovlivnit? Je tu více volné půdy pro energetickou zástavbu, minimálně ve srovnání s ostatními německými spolkovými zeměmi.

Žije zde (na Německo) v průměru méně obyvatel, a tak ani spotřeba elektřiny nedosahuje zásadních vrcholů. Podobně tak zde nedochází k výrazným výchylkám ve spotřebě, ať už při režimu denního odběru, tak v rámci celoročního srovnání.

A „zázrak“ Meklenburska prý také stojí na vážkách, protože zatímco na jedné straně pře-prodává 30 % produkce do ostatních zemí, je současně také jejím velkým dovozcem, v situacích kdy je jeho vlastní výroba díky přírodním podmínkám nízká.

Prozatím univerzálním vítězem v Německu zůstává malá vesnička Wildpoldsried, která byla už v roce 2011 schopna vyrobit 321 % čisté energie nad limit vlastní spotřeby, a v podobném duchu si vede stále.