Tepelné elektrárny se už v Německu nevyplatí

Energetické společnosti E.On a RWE v Německu připravují uzavření tepelných elektráren, která dosud do sítě dodávaly 3,1 GW. Důvod k takovému kroku není ani tak zastaralost zařízení, nýbrž, jak uvádí RWE: „Nedostatečná cenová konkurenceschopnost vůči obnovitelným zdrojům energie“.

Tepelnou elektrárnu v německém Gelsenkirchenu čeká nucené uzavření. Obrázek je ilustrační. foto: Petr Kratochvíl, licence public domain
Tepelnou elektrárnu v německém Gelsenkirchenu čeká nucené uzavření. Obrázek je ilustrační. foto: Petr Kratochvíl, licence public domain

„Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu klesají díky tomu, že se v dostupném mixu energií stále více prosazují obnovitelné zdroje energie. Další podpora činnosti některých tepelných elektráren by nás dostala do defenzivy. Nemůžeme za daných podmínek „dotovat“ provoz zařízení, a prodávat elektřinu pod cenou,“ píše se ve zprávě společnosti RWE.

Jak vychází z dlouhodobého srovnání, průměrná cena energií klesla z €55/MWh na méně než €40. Přitom minimální cena, za kterou jsou schopny generovat elektřinu zařízení na zemní plyn, se pohybuje okolo €70, a uhelné elektrárny okolo €60/MWh. Lignit si v této cenové smršti stojí zdaleka nejlépe, ale i s €45 stojí takříkajíc na hraně.

Z cenového souboje vychází slibně „jen“ jaderná energetika, kde se náklady pohybují okolo €40 (i po zaplacení daně uvalené na nukleární palivo). Jenže nadnárodní hospodářské subjekty, jako například RWE, se je snaží zakonzervovat a odstavit dříve, než vejde v platnost zákonné opatření z roku 2011 o útlumu jaderné energetiky.

Před dvěma lety totiž Německo ohlásilo svůj záměr opustit cestu jaderné energetiky, a místo toho napřít úsilí spíše k vyrovnanému mixu obnovitelných zdrojů energie. Vládní záměr se projevil okamžitým odstavením šesti jaderných elektráren, devět zbývajících má být odstaveno do jedenácti let (respektive do roku 2022).

Dobrá zpráva je to ale jen napůl. Jak upozorňují analytici, krok připravovaný RWE a dalšími energetickými giganty je důležitým signálem pro investory. Například se nedá předpokládat, že by nyní v Německu někdo začal budovat nové zařízení k výrobě energie na bázi fosilních paliv. Investice do rozvoje by se při stávajících nízkých cenách nikdy nezaplatily.

Horší zpráva je to pro poskytovatele energie. Pokud totiž smluvně slibují pravidelné dodávky odběratelům, budou muset asi připlatit RWE (za pohotovostní zakonzervování, či udržení provozu elektráren k vyrovnávání výpadků), protože mix obnovitelných zdrojů energií zatím stále nemá vyrovnanou a stabilní produkci.

tisková zpráva

18 komentářů: „Tepelné elektrárny se už v Německu nevyplatí

  • 25. 8. 2013 (10.42)
    Trvalý odkaz

    Dobrá věc se podařila, alespoň zatím v Německu.

    Reagovat
      • 27. 8. 2013 (9.55)
        Trvalý odkaz

        vy obaja by ste si mali precitat zopar clankov od Petra Nejedleho aby ste nepisali o bludoch v zmysle „sirsich suvislosti“ to ze chcu ist cestou OZE je politicke rozhodnutie, zaital aj politicky presadzovane a preto bude mat negativne dopady pokial sa nezosuladi s technickou normalnostou, fyzika sa oklamat neda, ani politicky. A s uholnymi elektrarnami v nemecku je to prave naopak, stanu sa hlavnym producentom a jedinym stabilizacnym prvkom (bez nich siet nemoze existovat) takze buducnost nemecka je v uhli (tu cestu si vybrali oni)

        Reagovat
        • 27. 8. 2013 (13.02)
          Trvalý odkaz

          ;) aké bludy? Kolega Vy ste pravdu ako jediný povedali jadrnejšie ;)) Len ste si zamenili príčinu s následkom …. V pozadí energetiky je (geo)politiky viac ako dosť.
          S uhlím máte pravdu, hlavne keď ho budú voziť zo zámoria. A zase si niekto spraví „veľký biznis“ z čistého uhlia a tlačenia CO do horninového podložia… Záchranná barlička pre nemecké OZE bude možno v severnom smere. Presvedčiť nórov aby viacej stavali prečerpávačky a posilniť el.vedenie smerom na kontinent.

          Reagovat
          • 28. 8. 2013 (11.14)
            Trvalý odkaz

            norové nemají zelené piliny v hlavě.

  • 24. 8. 2013 (17.35)
    Trvalý odkaz

    To si snad děláte srandu. Je to katastrofa. Je to další hřebíček do rakve energetiky Německa a další písek do soukolí jeho ekonomické konkurenceschopnosti. Ta „nekonkurenceschopnost“ je dána jen pouze tím, že klasické zdroje nejsou dotovány, zatímco tzv. oze jsou dotovány extrémně a navíc je zvýhodňují bezprecedentní regulace. POkud mají oze parodie na elektrárny přednost výkupu na energetické burze a navíc mají zaručený zisky díky oze dotaci tak je jasné, že cena silové elektřiny klesá, jenže to zároveň znamená, že konečná cena pro spotřebitele raketově roste a z energetického mixu vypadávají spolehlivé klasické zdroje. V konečném důsledku to bude znamenat totální blackout.

    Reagovat
    • 25. 8. 2013 (8.37)
      Trvalý odkaz

      O blackoutech by vám mohli vyprávět Koreji ke si vybudovali silou závislost na jaderné energii. Důvod posledního výpadku reaktoru není ani znám, prostě se vypnul:
      http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/v-koreji-vypadl-dalsi-jaderny-reaktor-sili-strach-z-bezpecnosti-1015536

      Němci si spočítali že dotace do nekonkurenceschopné uhelné energetiky převyšují náklady do OZE energetiky. Těžba černého uhlí se tam musí silně dotovat. To platí i pro ČR, ale špína je zde více zažraná:
      Export elektřiny z uhlí dotujeme 20 miliardami ročně:
      http://www.solarninovinky.cz/2010/index.php?rs=4&rl=2013082204&rm=15

      Zatím to vypadá že Němci zvolili správnou cestu a OZE u nich není písek do soukolí ale vazelína
      http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-60476780-nemecko-hospodari-s-prebytkem-danove-prijmy-rostou

      Reagovat
      • 25. 8. 2013 (10.04)
        Trvalý odkaz

        Dobře a jaká je cena proudu z OZE, pokud se k tomu započítají i dotace? Tedy řekněme, že se proud z OZE prodá za těch 35,75€/MWh, ale kolik € se musí k této ceně připočíst, aby se získala skutečná cena.
        Jelikož příliš nevládnu Němčinou, vzal jsem si výkupní ceny u nás, přepočtový kurs 1€ = 25,66Kč. 1MWh = 35,75€ (dle dat z burzy)

        Z MVE je průměrná výkupní cena mezi lety 2006-2013 asi 3085Kč/MWh, tedy 120,23€/MWh, dotace – 84,48€
        Z VTE je průměrná cena od roku 2003 v průměru 2765Kč/MWh, tedy 107,76€, dotace – 72,01€
        Z FVE je průměrná cena od roku 2005 8548Kč/MWh, tedy 334,53€/MWh, dotace – 298,75€

        Výše jsou uvedeny ceny, za které je elektrická energie z těchto zdrojů vykupována a která by musela soutěžit na burze, pokud by nebyly dotace. Tato cena je díky dotacím i skutečně placena, nikoliv však na burze.
        Cena elektřiny na burze sice vypadá pěkně, ale je silně zdeformovaná.

        Reagovat
        • 25. 8. 2013 (12.22)
          Trvalý odkaz

          Pokud jde o silovou elektřinu tak proud z OZE se v ČR prodává obchodníkům do sítě od 0Kč/KWh do 0,5Kč/KWh, to je cca 0 až 19,48Eur/MWh:
          http://forum.tzb-info.cz/123529-vykup-prebytku
          tato energie je zpravidla okamžitě prodána v okolí odběratelům za cca 1,427Kč/KWh 55,6Eur/MWh. To je minimální rabat 285,4% pro obchodníka se silovou elektřinou, nechci se vás dotknout ale kdo z vás to má?
          K ceně 35,75€/MWh jste přišel jak? Jestli je to cena na burze? Tak tam výrobci z OZE neprodávají, protože musí v ČR prodávat obchodníkům. S někým kdo má 10kW se tam ani nebudou bavit.
          A ty větší (např. FVE nad 30kW) nemají žádné dotace. (v první polovině roku 2013 se v České republice postavily 3 nové FVE s výkonem nad 30 kWp. To znamená fakt, že se u nás staví nové FVE zcela bez dotací). Paradoxní je, že za spotřebu vlastní elektřiny musíte v těchto FVE v ČR zaplatit 0,87453 Kč/kWh.

          Pokud jde o cenu za „dotaci“ tak to je v ČR trochu složitější a schválně zamotané. Ale příklad za všechny:
          „V cenách roku 2013 by to bylo pikantní třeba pro kogenerační jednotky nad 200 kW: Dostane zelený bonus 590 Kč/MWh a na oplátku odvede poplatek na podporu kogenerace 583 Kč/MWh. A to se vyplatí!“
          http://oze.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-obnovitelna-energie/10261-stat-chce-potrestat-obcany-za-energetickou-sobestacnost
          V tomto případě kogeneračka s dotací vyrábí za 590-583=7Kč/MWh.
          Kogeneračka bez licence (v ČR nelegální) pro vlastní potřebu vyrábí za cenu silové elektřiny + distribuci = cca 4500Kč/MWh (úspora za nákup ze sítě).
          Která verze se vyplatí více, legální „dotovaná“ (okrádaná ČEZký státem) nebo ta nelegální?

          A víte jak vychází v ČR ekonomika u OZE zdrojů které odmítnou nebo nemají dotace a vyrábí pro vlastní potřebu? Všichni zaplatí 0,87453 Kč/kWh za spotřebu vlastní elektřiny.

          Od dotací tedy musíte odečíst poplatky, daně atd..
          Na faktuře sice teď přispíváme na OZE a KVET 583Kč/MWh. Z toho je ale 122,43Kč daň pro stát. Je nějaký rozumný důvod toto danit, když tímto poplatkem již státu přispíváme na splnění jeho závazku? Daní se zde také dobročinné příspěvky na to co stát nezvládl a zanedbal? Takže stát si dá závazek a ještě na našich příspěvcích vydělává a šíří lži. A nezvládne to ani uregulovat jak se stalo v 2009 – 2010 to ale nebyla chyba ale záměr.

          Je chyba že počítáte v případě OZE s průměrnými cenami za určité období, k čemu je to dobré? A proč zrovna od 2006 (MVE), 2003 (VTE), 2005 (FVE)? Zrovna od FVE jste započítal ceny které byli nastaveny pro solární ČEZ tunely na polích.
          Nebo tady budeme vzpomínat i na cenu elektřiny před 60lety kdy se rozvíjela silně dotovaná jaderná energetika? Hodnota peněz byla také jiná.
          Současné „dotace“ do nových OZE jsou daleko nižší např:
          FVE nad 5kW mají zelný bonus 1880 Kč/MWh
          Za 1KWh z této FVE sice dostanete 1,880 Kč/KWh, ale za spotřebu vlastní elektřiny zaplatíte 0,87453 Kč/kWh. Takže z našich „dotací“ na tuto FVE si stát vezme daň 21% a 0,87453 Kč/kWh. Výrobci zůstane cca 1Kč/KWh. Pokud má jen FVE a jinak nepodniká, tak z toho musí ještě přispět na socky a zdravotní.

          Teď je situace taková že některé OZE se mimo ČR staví a vyplatí i bez dotací. V ČR je tato nevýhodnost dána pouze legislativou a naše přemrštěné povinné příspěvky na OZE a KVET rozkrádá ČEZký stát.

          Reagovat
          • 25. 8. 2013 (14.51)
            Trvalý odkaz

            Diskuse, na kterou odkazujete, se týká přebytků, tedy nějakého malého lokálního zdroje, myslím, že to neplatí pro velké větrné a solární parky.
            Psal jsem, že nevládnu příliš němčinou a proto jsem vzal naše výkupní ceny, pochybuji, že by se velké větrné parky v severním moři neměly přístup na burzu.

            Ceny jsem vzal tak, jak jsem výkupní našel a zprůměroval (samozřejmě je to jen aritmetický průměr, šlo o získání průměrné výkupní ceny.) abych dostal co možná nejpřednější výsledek bez těch excesů.

            Ikdyž možná prodá 1kWh za skoro nic, dostane-li na to dotaci, pak by měla být tato dotace k tomu připočtena.

            Co se týče dotací jaderné energietiky před šedesáti lety, víte proč tomu tak bylo? Proč Británie stavěla MAGNOXy, Sovětský Svaz RBMK, Francie experimentovala s FBR a USA ujížděly snad na všech výše zmíněných typech? V dotacích totiž měly prsty armády, kterým šlo o získání jaderných zbraní. Grafitový reaktor, stejně jako sodíkový produkuje vojensky použitelné plutonium.
            Domnívám se, že jaderná energetiky by se rozvinula možná o nějakou dekádu později, i bez dotací, které ale byly většinou hnány zbrojními závody. (A experimenty ČSSR, která nikdy snad neměla ambice stavět jaderné bomby, byly asi výjimkou z pravidla)

            Neznáte náhodou výši dotovaných výkupních cen z německých OZE? Čistě aby se dalo udělat stejné srovnání.

      • 25. 8. 2013 (11.22)
        Trvalý odkaz

        Jste sto pochopit psaný text? Domnívám se, že ne. Pokud máte opačný názor tak mi prosim vás ukažte, kde se v tom vašem odkaze píše o tom, že v Jižní Koreji došlo k blackoutu tedy výpadku sítě aby mi o tom mohli vyprávět? To, že pravděpodobnost blackoutu se už v tak tzv. oze těžce zkoušené neměcké síti (a české též) raketově vzroste, pokud budou odstavovány zdroje, které tuto síť stabilizovaly je nabíledni. http://phys.org/news/2013-04-turbines-great-turbulence-consequences-grid.html
        Chápu, že shánět nějaké argumenty pro podporu nefunkčních oze je těžké ale s bludy z ideologického webu jako jsou solární novinky uspějete leda na schůzi oze tunelářů. Plete se ještě v jedné věci, výroba energie se nedotuje dvaceti miliardami ale čtyřiceti miliardami. http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/zelena-energie-uz-letos-stala-14-4-miliardy-korun-1014264
        CO se týče třetího odkazu tak se vás opět musím zeptat zda chápete psaný text. Pokud ano, tak vás opět musím vyzvat k tomu, abyste mi ukázal kde v tom článku na který odkazujete se dávají do souvislosti biliony, které němci vylili do kanálu tzv. oze a to, že se dostali z krize.
        To, že němci se vyhrabali z krize lze dát do souvislosti pouze s tím, že deregulovali pracovní trh(viz odkaz http://de.wikipedia.org/wiki/Hartz-Konzept) nikoli s bilionovým oze tunelem, který má na německou ekonomiku vliv pouze negativní.
        http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemecko-musi-omezit-neunosne-naklady-zelene-energie-tvrdi-tamni-energetici
        A co se týče zažrané špíny tak ta bude spolu s odstavování JE v Německu ve zvětšené míře pokračovat, jen pouze s tím, že kromě oze budou (aby se Němcům nezhroutila energetická síť) dotovány i plynové a uhelné elektrárny. http://neviditelnypes.lidovky.cz/nemecko-potize-plynovych-premiantu-d7g-/p_ekonomika.asp?c=A130520_110453_p_ekonomika_wag ; http://nejedly.blog.idnes.cz/c/347997/Jak-se-Angela-Merkelova-stala-uhelnou-kanclerkou.html

        Reagovat
      • 25. 4. 2014 (7.35)
        Trvalý odkaz

        Fajn a kde vemou energii v noci, v zimě a bezvětří. Už vím z Česka nebo Francie…

        Reagovat
        • 27. 4. 2014 (6.46)
          Trvalý odkaz

          Z Francie těžko, těm v zimě nestačí ani jejich elektrárny a musí dovážet z Německa.

          Reagovat
  • 24. 8. 2013 (11.15)
    Trvalý odkaz

    celkom dobre len čo sa za tým skrýva!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! oprava a rekonštrukcia tepelných elektrárni blízko východonemecných hraníc t.j. poľska a česka!!!!! lebo je pre nich výhodnejšie lacno si kúpiť ako vyrábať a znečisťovať si svoju prírodu!!!! radšej znečistia na inom územi

    Reagovat
  • 24. 8. 2013 (9.28)
    Trvalý odkaz

    Čučím na obrázek a vidím elektrárnu Ledvice :D ..no to je dobrej příklad. Akorát tahle fotka už je stará, jelikož elektrárna se od té doby změnila. Přistavily novou technologii a slibují si vyšší výkon a ono nic. Zatím ji praskají nějaké kotle :D .

    Reagovat
  • 23. 8. 2013 (12.40)
    Trvalý odkaz

    Jestliže je cenov konkurenceschopná jaderná energie, pak by teoreticky se mohl Temelín vyplatit. Bude zapotřebí ale také vybudovat další přečerpávací a případně akumulační vodní elektrárny.
    Uvolnění kapacity paliv pro tepelné elektrárny by mohlo snížit závislost na importu ropy a tím oslabit vliv arabských států na evropskou ekonomiku.

    Reagovat
    • 24. 8. 2013 (12.43)
      Trvalý odkaz

      V článku je myšlená cena jaderné energie ze stávajících elektráren, ty nové plánované mají cenu energie kolem 90euro/MWh.

      Reagovat
  • 23. 8. 2013 (8.56)
    Trvalý odkaz

    Euro není dolar. Jeho symbol se vždy uvádí za hodnotou (číslem) jako každá „slušná veličina“. :-)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *