V Británii dostanou elektrické sloupy nový vzhled. Rekonstrukce probíhají i v ČR

Na Britských ostrovech se loni konala soutěž, jejímž smyslem bylo navrhnout nový tvar elektrických stožárů, přesněji podpěrných bodů elektrického vedení. Na ostrovech se nyní mohou těšit na nové sloupy. Stranou větší pozornosti se tyto stožáry mění i v ČR.

Výměna všech podpěrných bodů, ať už v Británii nebo v ČR, by kromě ekonomické stránky nebyla ani ekologickým řešením. Dá se proto předpokládat, že nový design bude v Británii využíván jen při výstavbě nových a rekonstrukcích stávajících vedení zvlášť a velmi vysokého napětí.

Ve finále soutěže se utkalo pět nejlepších projektů z 250 přihlášených a vítězem byl zvolen design dánské společnosti Bystrup ve tvaru písmene T.

Nyní prý budou sloupy kratší a menší než ty současné a tím budou i méně zasahovat do krajinného rázu. Radikální řešení jednoho závěsného ramene nesoucí tři vodiče je jednoduché a oceňované i Ruthem Reedem z Královského institutu britských architektů.

Soutěž pořádalo Ministerstvo pro energii a klimatické změny (DECC) spolu s National Grid a Královským institutem britských architektů. Podle sekretáře DECC Chrise Huhneho se u vítězného návrhu jedná o „inovativní design, který je jednoduchý, klasický a praktický“.

National Grid prý bude s vítěznou firmou dále pracovat na rozvoji jejich designu. Podle výkonného ředitele National Grid Nicka Winsera je v T-sloupu potenciál na skutečné zlepšení ocelových konstrukcí. Podle Winsera jsou i myšlenky dalších finalistů, Totemu a Silhouetteho, hodné zvážení.

Dnes je ve Velké Británii 80 000 stožárů, včetně 22 000 na hlavní přenosové síti National Gridu v Anglii a Walesu. Každý z nich je vysoký 165 stop (asi 50 metrů), váží zhruba 30 tun a může sbírat až 400 000 voltů elektřiny ze vzdálenosti nad tisíc kilometrů. Jejich podoba se však od roku 1920 nezměnila.

ČR: Sloupy ze 70. let

V ČR tak staré sloupy nejsou, většina podpěrných bodů elektrického vedení na našem území je ze 70. let minulého století, tedy zhruba 40 let stará. Výměna se přitom provádí pouze při poškození a nové jsou instalovány zejména při celkové rekonstrukci příslušného elektrického vedení.

Tisková mluvčí ČEZu Eva Nováková říká, že na zásobovacím území ČEZ Distribuce je podpěrných bodů elektrického vedení téměř 2 100 000. Výměna všech by prý kromě ekonomické stránky nebyla ani ekologickým řešením.

„Z pohledu ČEZ Distribuce  by bylo asi možné návrh nového designu podpěrných bodů využít pro napěťovou hladinu 110 kV (velmi vysokého napětí),“ uvažuje Nováková. Zde se jedná o více než 23 000 podpěrných bodů.

Druhý největší distributor, energetická skupina E.ON, má celkem 10 700 kusů stožárů.
Mřížové konstrukce u stožárů venkovních vedení 110 kV jsou podle Boženy Herodesové z E-ONu velice spolehlivé a mechanicky odolné.

Jedinou slabinou jsou prý konstrukce ze 70. let minulého století, kde se využíval pro konstrukční prvky materiál z patinující oceli Atmofix. Jsou zde problémy s korozí. Byl proto vypracován a ověřen způsob sanace poškozených míst, který nevyžaduje demontáž stožárů.

Kromě toho se mění stožáry, jejichž doba provozu se blíží technické životnosti, která je mezi šedesáti a osmdesáti roky provozu.

„Na základě provedených analýz distribuční společnosti E.ON bude nutné v letech 2012-2025 provést úplnou rekonstrukci venkovních vedení VVN typu ´sedlák´, kde je technický stav za hranicí životnosti a dochází k destrukci části podpěrných bodů,“ říká Herodesová.

„Distribuční společnost E.ON se v žádném případě nebrání použití nových typů konzol nebo stožárů, ba naopak,“ říká Herodesová, ale dodává, že musí v první řadě splňovat veškeré požadavky, ať už se jedná o materiál, mechanické vlastnosti a podobně, aby byla distribuce elektrické energie kvalitní a spolehlivá.

Pražská energetika dle tiskového mluvčího Petra Holubce mění stožáry, když to vyžaduje stav konkrétního vedení, je to prý podle plánu v rámci investic na opravy a údržby sítě. „Měnit stožáry jen kvůli designu určitě nebudeme,“ říká však rozhodně Holubec.

Kromě zmíněných sloupů je na území ČR také 14 000 podpěrných bodů elektrického vedení v hladinách 220 a 400 kV. Ty vlastní a provozuje Česká energetická přenosová soustava (ČEPS). Některé jsou starší a pravidelně udržované, jiné jsou téměř nové, říká tisková mluvčí Zuzana Dvořáková. Investic ČEPSu do obnovy a rozvoje přenosové soustavy jsou kolem 4,5 miliard korun ročně.