Alternativní zdroje nejsou jen solární a větrné elektrárny

Obnovitelné zdroje energie se staly jedním z hlavních témat posledních let. Česká republika se díky vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit jejich podíl na 13% do roku 2020. Plán se údajně daří plnit. Přesto se aktuálně rozhořela kontroverze kolem solárních elektráren, jimž státní podpora umožnila obrovský boom, nicméně a zastaralá rozvodná síť jej nedokázala ustát. Nyní údajně chybí na straně rozvodných společností mechanismy, jak regulovat výkyvy jejich výkonu. Jenže obnovitelné zdroje, to není jen vítr nebo slunce.  

obnovitelné zdroje energie - bioplynová stanice Zevo

Energie se dá z obnovitelných zdrojů získávat také například prostřednictvím bioplynových stanic. Jejich výhodou je mj. skutečnost, že je lze s relativně nízkými náklady velmi snadno a rychle regulovat. Jak upozorňuje Eva Růžková z České bioplynové asociace, která je národní technologickoué platformou v oboru bioplynu, další typy obnovitelných zdrojů jako jsou třeba právě bioplynové stanice, lze nejen připojit nejen do elektrické rozvodné sítě, ale také do distribuční sítě zemního plynu.

Bioplyn – řešení problémů?

„Budoucí potenciál 700 bioplynových stanic poskytuje teoretický instalovaný výkon až 1000 MW a byly-li by vybrané BPS postaveny se záměrem dodávat regulační výkon do sítě tam, kde je ho potřeba, a ovládány dálkově z dispečerského stanoviště, mohlo by to možná pomoci vyřešit problémy s výkyvy výkonu solárních elektráren i jiných, neregulovatelných, či obtížně regulovatelných OZE,“ reprodukuje Eva Růžková aktuální úvahy nad budoucností a možnostmi využití bioplynových stanic. Podobný názor mají i další odborníci. Prozatím se tedy bioplynky využívají především pro výrobu elektřiny nebo vytápění.

„Pro připojení bioplynových stanic do distribuční sítě zemního plynu jsou postupně vytvářeny podmínky. První krok byl učiněn již cenovým rozhodnutím ERÚ v listopadu 2009, jež připouští podporu i při vtláčení čištěného bioplynu do sítě zemního plynu a výrobě elektřiny oddělené od výroby bioplynu,“ doplňuje Eva Růžková.

Bioplynové stanice mohou sloužit ke zpracování rozličných biologicky rozložitelných odpadů. I teplo vznikající při výrobě bioplynu se dá s trochou nápaditosti prakticky využít třeba k vytápění/klimatizaci budov v okolí, nebo např. k sušení v případě instalací na farmě. Na biomasu je nutno pohlížet jako na sice obnovitelný ale také omezený zdroj energie, proto je u bioplynových stanic výhodné vedle produkce elektřiny využívat i teplo. K tomu se mimo klasického vytápění nabízí i např. instalace sušárny dřeva, peletárny, kompostárny a další možnosti.

Silná základna

Bioplynové stanice a vůbec bioplynová lobby je v České republice poměrně velmi silná. Výroba bioplynu je rozvíjejícím se oborem, který vhodně doplňuje zemědělské podnikání a infrastrukturu venkova. Například sdružení CZ Biom dlouhodobě podporuje výstavbu bioplynových stanic a kromě jiného nabízí přehlednou mapu všech instalací na území naší republiky.

CZ Biom, profesní organizace podporující rozvoj využívání biomasy a bioplynu jako obnovitelné suroviny, v České republice nyní eviduje asi 90 bioplynových stanic a další desítky projektů se připravují. „Aktuálním problémem na našem území je právě získání připojení k přenosové síti z důvodu její nedostatečné kapacity kvůli blokaci sítě vysokým počtem připravovaných fotovoltaických projektů,“ řekl ředitel CZ Biom Vladimír Stupavský.

„Přitom zde jde v podstatě jen o byznys bez celospolečenské prospěšnosti, fotovoltaické elektrárny jsou z velké většiny investicemi zahraničních firem a k zaměstnanosti v oblastech venkova, kde jsou nejčastěji instalovány, přispívají nulovou hodnotou,“ dodává Stupavský. V mnoha případech jsou podle něj dokonce solární elektrárny stavěny na kvalitních zemědělských půdách a tím opět negativně přispívají k tvorbě pracovních příležitostí především pro zemědělce.

Lepší než fotovoltaika

V kontextu s fotovoltaikou jsou podle Stupavského bioplynové stanice přímým protikladem – zaměstnávají nové pracovníky, nabízejí další příjmy v zemědělském sektoru a díky vracení zbytkového výstupu z bioplynové stanice – digestátu – zpět na pole také udržují půdu v náležité kvalitě.

Vstupními materiály pro bioplynové stanice může být v podstatě vše organické, ať už se jedná o živočišný nebo rostlinný původ. Může tedy jít např. o exkrementy hospodářských zvířat, zbytky z potravinářské výroby, trávu, siláž, senáž nebo třeba znehodnocené zemědělské produkty… Bioplynové stanice si dnes proto často staví farmáři nebo chovatelé. Výhodou také je, že se jich netýká aktuální omezení ze strany ČEPS.

Vedoucí Bioplynové sekce CZ Biom Tomáš Dvořáček přesto dodává, že zhruba sedm z deseti zájemců o stavbu bioplynové stanice nedostane v současnosti připojení do přenosové sítě. Za stále se zhoršující situací stojí podle něj velký počet žádostí o připojení slunečních elektráren. Sdružení k tomuto problému adresovalo na konci ledna 2010 otevřený dopis s touto informací Vládě, Parlamentu, Senátu a předsedům ODS a ČSSD.

foto: největší bioplynová stanice v Evropě, Zevo Jevišovice
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

10 komentářů: „Alternativní zdroje nejsou jen solární a větrné elektrárny

  • 8. 10. 2013 (7.56)
    Permalink

    no a je vůbec možnost si vyrábět bioplyn v ostrovním provozu pro vlastní spotřebu na rodinných farmách ? slyšel jsem o malých faremních byoplynkách v německu a tak proč to nejde i v česku ? proč je v česku vše vždy naopak ?

    Reagovat
  • 19. 10. 2011 (7.56)
    Permalink

    Co se týče těch pracovních míst, poté co jsem viděl ukázku na idnes, http://xman.idnes.cz/video-tezka-drina-obsah-strev-kosti-krev-cistil-jsem-bioplynku-pvm-/xman-adrenalin.aspx?c=A111017_175526_xman-adrenalin_fro, tak se obávám, že takovou práci bude chtít málokdo dělat. To je velká brzda pro bioplynové stanice. Zatímco takový hlídač fotovoltaiky, to je proti tomu úplně někde jinde. Jenom to bude chtít dobré nervy. Ono se to dost krade.

    Reagovat
  • 3. 3. 2010 (14.53)
    Permalink

    Ono by to malo vyznam mozno aj v tom, ze keby taketo bioplynove stanice vykupovali potraviny po zaruke, tak by z toho obchodnici nevyrabali mlete maso a nedavali to do pastek a klobas.

    Reagovat
  • 2. 3. 2010 (10.45)
    Permalink

    Tak jsem kouknul na web, hledal jsem kolik je vlastne zemedelskych podniku v CR a cislo ktere jsem zjistil je teda celkem velke a to pres 30 000 podniku.
    A tak jen pro predstavu jak velky potencial mame CR na vyrobu bioplynu a to jsme nezminily jine vyrobce, producenty a zpracovatele potravyn.
    Pokud by CR nevyhazoval penize za nesmyslne stihacky a misto toho stavel Biolyne stanice stala by se CR do budoucna mene zavysla na externich zdrojich.

    Reagovat
  • 1. 3. 2010 (17.46)
    Permalink

    Problem je v tom ze neni nejakej vetsi poplatek za zadost o pripojeni zdroje jako jsou solarni elektrarny a jine. Neco jako 25 000,- za kazdou podanou zadost, pak by se to mozna drasticky zmnenilo.

    Reagovat
  • 1. 3. 2010 (14.19)
    Permalink

    Neviem ako to v skutocnosti funguje, ale ak by za to mesto (alebo vlastnik bioplynovej stanice) platil, tak by to asi separovali.

    Reagovat
  • 1. 3. 2010 (14.03)
    Permalink

    Len či tá povinnosť nespočíva len v tom, že musia mať nádoby do ktorých separujú. To že príde len jedno smetiarske auto už nikoho nezaujíma :) Podobné som videl vo viacerých firmách. ISO nepustí, nádoby musia byť ….

    Reagovat
  • 1. 3. 2010 (13.55)
    Permalink

    No ja myslim, ze u nas maju obchodnici (s potravinami) dokonca povinnost separovat biologicky odpad.

    Reagovat
  • 1. 3. 2010 (11.25)
    Permalink

    Separovanie biodpadov je však problematické, nie? Na dedine je jednoduchšie materál „skompostovať“. A v mestách si to len ťažko viem predstaviť. Však organický matieriál sa takmer okamžite začína rozkladať, hlavne pokiaľ nemrzne. Zápach by ľudia na sídliskách asi len ťako dokázali tolerovať. Rozkladá sa samozrejme aj teraz ale pokiaľ je premiešaný s ostatným komunálnym odpadom, tak to nie je také hrozné. Jednoduchšie by asi bolo spraviť akési „šrotovníky“, ktoré by odvádzali biologický odpad prostredníctvom kanalizácie do ČOV. Ušetrili by sa vozidlá a ľudia potrbný na na odvoz.

    Reagovat
  • 1. 3. 2010 (10.39)
    Permalink

    Bioplyn je dobra vec. Keby sa to skombinovalo so separovanim biologickeho odpadu, ktory by sa potom odvazal do tychto stanic, tak by to bolo urcite dobre riesenie. Dokonca sa to da skombinovat aj so spracovanim kalov. Urcite je v tom buducnost.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.