Designér Mike Thompson vytvořil živoucí stolní lampu nazvanou “Latro Lamp”. Využívá aktuálního objevu vědců kteří zjistili, že při fotosyntéze mohou některé druhy mořských řas produkovat elektrický proud. pokračování…

Ekonomická krize zasáhla tvrdě, stavební průmysl vedle toho automobilového velmi výrazně. Kolem měst i uvnitř proto dodnes stojí nedostavěné konstrukce původně velkolepě plánovaných kancelářských i obytných budov. Jeden takový kousek “zdobí” také centrum amerického Bostonu. Noviny Boston Globe proto požádaly architekty, aby se pokusili mrtvé projekty oživit svými nápady.

Pro centrum Bostonu tak architekti ze studií Höweler + Yoon Architecture a Squared Design Lab vymysleli unikátní budovu skládající se z prefabrikovaných buněk. V nich by měly být pěstovány mořské řasy produkující biopalivo. Jednotlivé “pody” by pak byly obsluhovány robotickými rameny, které by je přesunovaly podle potřeby.

Biopalivo produkované mořskými řasami by sloužilo jako pohon pro robotická ramena. S trochou fantazie se dá přemýšlet o tom, že by jednotlivá robotická ramena vlastně mohla pomoct se samotnou stavbou budovy, napájena právě “vlastnoručně” produkovaným biopalivem. Jakmile by byla budova dokončena, přesunuly by se prefabrikáty i ramena na jinou potřebnou stavbu.

A už jsou zase tady! Zelené slizké drobounké rostlinky, co rostou v moři… mořské řasy. Vědci z univerzity v Uppsale ve Švédsku z nich vytvořili malé, lehké ohebné baterie. Původně zkoumali mořské řasy jménem Cladophora kvůli využití v oboru farmaceutiky. Náhodou však objevili, že jejich unikátní nanostruktura je ideální pro skladování energie.

Pokryli proto celulózu z mořských řas vodivým polymerem, čímž dosáhli velmi zajímavých časů dobíjení i kapacity. Opět se jedná o objev v oboru nanotechnologií, které slibují v následujících desetiletích přinést doslova revoluci v mnoha oblastech lidské činnosti.

Co je nejlepší na baterkách z mořských řas? Skutečnost, že jsou postaveny převážně na biologické bázi. Je pak možné je velmi snadno recyklovat, nezatěžují prakticky vůbec životní prostředí. Snadná by byla i jejich výroba - pěstováním. Výzkumníci slibují, že po nějakém čase by mohly mít podobnou kapacitu jako klasické, dnes nejvyužívanější lithium-iontové akumulátory. Budou jednou dokonale ekologické elektromobily jezdit na baterie pěstované na farmách?

Mořské řasy si chtějí pozornost médií držet i nadále. Nejen, že by se mohly stát zdrojem biopaliva budoucnosti pro naše auta (viz. Craig Venter a jeho mořské řasy na výrobu ropy), ale navíc by mohly zachycovat oxid uhličitý z atmosféry. O tzv. “bioreaktorech” jsme nedávno psali.

Chytré hlavy z Institutu mechanického inženýrství vymysleli, že by vlastně nebylo vůbec od věci celé kolonie těchhle mořských čas “zabudovat” do staveb budoucnosti. Pojem “zelené budovy” by tak získal zcela novou perspektivu.

Mořské řasy rostoucí v nádržích pnoucích se po budovách by jednak mohly využívat zadrženou dešťovou vodu a navíc i čistit ovzduší. Pokud by bylo možné je dále pracovávat například na potraviny (viz. zdravá výživa), zároveň by fungovaly jako vertikální farmy.

Související články:

• Algaeus - hybrid Toyota Prius na mořské řasy
• Skotsko chce biopaliva z mořských řas
• Bill Gates investuje do mořských řas

Mořské řasy představují podle některých ekologů i dalších odborníků plodinu budoucnosti (společně s technickým konopím). Například Skotsko chce s jejich pomocí vyrábět biopaliva. Společnost Emergent Architecture přišla s nápadem, že by něco takového bylo možné (otázkou je, zda stejně efektivní) nejen na velkých farmách mimo města, ale právě i v centrech měst. A ještě by to mohlo vypadat úžasně futuristicky!

Přišla proto s tzv. “bioreaktorem”. Neboli nádřží plnou mořských řas, jejichž růst je udržován za pomoci LED osvětlení. Díky fotosyntéze pak mořské řasy vyrábějí biopalivo, které je následně možné využít nejrůznějšími způsoby. Energii získává LED osvětlení ze solárních panelů.

První takováto instalace má být hotová v roce 2010 a bude k vidění v nějakém obchodním domě v Los Angeles. V Petrhu má být následně instalována ještě o něco pokročilejší a “ufoidnější” verze bioreaktoru, nazvaná PhotoBioReactor.

Ta bude využívat kolonií červených a zelených mořských řas umístěných do jednotlité konstrukce z lehkých vláken. Na “vstupu” vyžadují řasy oxid uhličitý a světlo, které zpracovávají a na “výstupu” pak nabízejí biopalivo nebo vodík. Elektrická energie potřebná pro chod reaktoru pochází z tenkovrstvých solárních článků zapuštěných do polykarbonátového obalu.

Skotský minist energetiky Jim Mather posvětil nedávno výzkumný projekt BioMara jehož cílem je ověřit možnosti využití mořských řas k produkci biopaliv. Hlavním sponzorem výzkumu je Evropská unie, celkem do něj investuje osm milionů dolarů. Skotsko chce, aby do roku 2020 až 10% veškeré energie spotřebované v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. “Běžné rostliny pro biopaliva soupeří o půdu a vodu s farmařením a přírodou. Co potřebujeme jsou rychle rostoucí, snadno udržované rostliny, kterým se daří v prostředí nevyužívaném pro zemědělství. Mořské řasy by mohly být součástí tohoto řešení,” řekla doktorka Michele Stanley, hlavní vědecká pracovnice projektu. Skotsko má kromě biopaliv v hledáčku také využití větrné energie a přílivové energie. Stavba větrných farem podél skotského pobřeží se diskutuje už delší dobu.

Investiční firma Cascade Investment, stejně jako některé další společnosti, aktuálně investovaly několik desítek milionů dolarů do firmy Sapphire Energy. Ta se zabývá výzkumem možnosti využití mořských řas k produkci paliva. Mořské řasy jsou jednou z nejslibnějších rostlin budoucnosti, teoreticky z nich lze získávat palivo, ale i potravu nebo další chemikálie levněji, než jak se to dělá dnes. Dosud se to ale nikomu nepodařilo. Odhady odborníků nicméně hovoří o tom, že jakmile dojde k masovějšímu rozšíření průmyslu mořských řas, cena výrazně poklesne. To by se mohlo stát údajně už do tří let. Věří tomu zjevně i Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft, jemuž Cascade Investment patří.

zdroj: cnet

Pokrokové a v mnoha ohledech nebojácné Japonsko, které mílovými kroky směřuje k budoucnosti plné elektromobilů, připravilo ekologům další překvapení. Japonští vědci vymysleli, že podél pobřeží vybudují obrovské ekofarmy produkující elektřinu i potraviny. Podle magazínu Times Online se současné Japonsko velmi obává nedaleké budoucnosti, ve které není jasné, jak se zemi podaří uspokojit poptávku po zdrojích a surovinách. Plovoucí ekofarmy mají být velké jako malé vesnice - 2 km dlouhé a 0,8 km široké - a budou získávat energii ze slunce i větru. Otázkou je, proč ne také z vln, ale to ať si dořeší Japonci sami. Část elektřiny z farem poputuje na pevninu, ale část bude napájet obrovské podvodní zásobárny LED diod. Ty mají sloužit jako povzbuzovadlo pro speciálně vyšlechtěné mořské řasy, které pak zase poslouží jako pohlcovač oxidu uhličitého a potrava pro ryby. Větrné turbíny na plovoucích platformách budou také fungovat jako pumpy. Fotovoltaika v podobě solárních panelů hexagonálního tvaru má mít výjimečnou účinnost. Už během tří let by se měla objevit první plovoucí platforma, v současné době probíhá testování zmenšené verze. Nutno podotknout, že celý nápad vypadá dosti fantasticky, nicméně v dnešní době už skutečně není nic nemožné, viz. obrovské mrakodrapy a ekoměsta v Dubaji, a navíc, Japonsko má s budováním podobných zařízení četné zkušenosti. Například už vybudovalo několik obrovských, zcela nových letišť na umělých ostrovech kolem svého pobřeží (viz. obrázek).

zdroj: timesonline

Jak budou naše města vypadat za 100 let? Přesně to byl námět soutěže “City of Future” pořádané americkou vzdělávací stanicí History Channel. Návrh společnosti IwamotoScott Architects je provokativním, ale velmi realistickým a originálním konceptem velkoměsta budoucnosti. Bere v potaz jedinečnost amerického San Franciska, jeho polohu, mikroklima i geologické podloží a předkládá překvapivě realisticky pojatou předpověď s názvem “Hydro-Net”. Jeho součástí jsou gigantické geotermální “houby”, které dolují energii z aktivního podloží města, chytače mlhy, které fungují jako zdroj pitné vody, nebo třeba věže pro zachytávání mořských řas jako zdroj vodíku. Obrovská síť infrastruktury nad i pod zemí se stará o všechny potřeby města a jeho obyvatel - jejich pohyb, pitnou vodu, dodávky energie. V jednom gigantickém organismu spojuje všechny tyto jednotlivé roztříštěné městské systémy a vytváří tak zajímavou představu o tom, jak asi budou vypadat města budoucnosti.

Australská společnost získala od vlády Filipín povolení vypouštět do moře podél pobřeží močůvku. Není to vtip ani apríl a nejde ani o to, že by se Austrálie chtěla takhle zbavovat svého biologického odpadu. Jedná se o experiment, který má pomoct bojovat proti globálnímu oteplování, kterým jsou Filipíny ohroženy stejně, jako spousta jiných ostrovních států (o samotné Austrálii nemluvě). Močovina vypouštěná do moře totiž podporuje růst mořských řas, a mořské řasy jsou jednou z největších nadějí v boji proti globálnímu oteplování. Plankton absorbuje velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.

zdroj: autobloggreen