Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Nanking je jedno z klíčových měst Číny. Patří mezi čtyři velká historická hlavní města. Obrovská metropole se, stejně jako zbytek Říše středu, velmi rychle rozšiřuje. Australské architektonické studio CK Designworks aktuálně připravilo návrh nové části města, která by se měla rozprostírat na 20 km². Většina budov má být postavena podle certifikace LEED. Půjde o dosud největší „zelený“ stavební projekt na světě.  

Obrovský ekonomický rozmach Číny s sebou přináší mimo jiné intenzivní urbanizaci. Lidé se stěhují z chudých vesnic do bohatnoucích měst. Čínská vláda nyní plánuje nový infrastrukturní projekt, ve kterém spojí celkem devět milionových měst včetně Šen-čenu (8,9 mil.), Kantonu (11,7 mil.) a Dongguanu (6,4 mil.). Nová megalopole má mít přes 42 mil. obyvatel a plochu 41 440 km², to je více než polovina rozlohy České republiky (78 867 km²).  

Katastrofické scénáře globálního oteplování vyhrožují světovou potopou jako z filmu Vodní svět. Pro případ, že by něco takového skutečně nastalo, jsou v záloze novodobé archy. Jednu takovou navrhnul E. Kevin Schopfer, AIA, RIBA ve spolupráci s firmou Tangram 3DS. Jmenuje se „Boston Arcology“. pokračování…

Klimatická konference v Kodani se nakonec ukázala být přesně tak velkým propadákem, jak velkým byla divadlem pro veřejnost. Nedohodlo se v podstatě vůbec nic, ukázalo se, že na Evropu velmoci jako Spojené státy, Čína i Indie doslova kašlou a nějaká Evropská unie je každému mimo samotnou EU prakticky ukradená. A teď nám IBM slibuje cestu ke krásné, „chytré“ totalitě. Možná je to přehnané a jen tu kážu levičácké bludy, ale instruktážní video a tisková zpráva o pěti hlavních změnách, kterými světové metropole projdou během následujících pěti let, přeci jen trochu té úzkosti vzbuzuje. Když z ničeho jiného, tak prapodivného světonázoru marketerů z IBM. pokračování…

Nizozemské architektonické studio MVRDV se na Ekobydlení.eu už předvedlo, například s projektem Sky Village. Teď chystá pro Jižní Koreu ještě mnohem odvážnější projekt. Je jím návrh městského centra nově budovaného města Gwanggyo, které má vyrůst 35 km jižně od Soulu. Má jít o soběstačné město pro 77 000 obyvatel obklopené nádherným jezerem a zalesněnými kopci.

Centrum města má mít prstencovitý charakter, kdy jednotlivé prstence budou fungovat jako terasy osázené zelení. Cílem je snížit spotřebu energie i vody a zlepšit ventilaci. V každé věži bude místo pro byty, kanceláře i nákupní centra a veřejné prostory. Dokončení městského centra se očekává v roce 2011.

Dubaj ve Spojených arabských emirátech je už dnes skutečným městem budoucnosti. Tamní obchodní komora nedávno schválila projekt, který město posune o další notný kus kupředu. Architektonické studio GCLA navrhlo pro pouštní metropoli rozlehlou zelenou, plně soběstačnou čtvrť.

Svůj návrh nazvalo „Food City“ neboli „Město jídla“. „Jde o spojení urbanismu a krajiny,“ popisuje projekt studio. Celá čtvrť v sobě spojuje celou řadu ekologických přístupů – solární kolektory, věže pokryté tenkovrstvými solárními články, piezoelektrické podložky v prostorách pro pěší, větrné elektrárny, recyklaci užitkové vody, střechy pokryté zelení, odsolování mořské vody za pomoci solární energie a další.

Trvalá udržitelnost ve městěch? Jednou z cest mají být i tzv. „vertikální farmy“. Ty mohou produkovat lokálně pěstované potraviny, čímž výrazně sníží emise oxidu uhličitého vznikající při dopravě. Navíc pomohou pročistit znečištěné městské ovzduší a přidají zase o něco více zelené do smutných šedých sklo-betonových džunglí. Architektonické studio Romses Architects navrhlo pro kanadský Vancouver v rámci projektu FormShift 2030 Challenge právě takový jedinečný projekt. Jde o mrakodrap, který nabízí pěstování ovoce a zeleniny, pláň pro dobytek, komerční prostory, obnovitelné zdroje energie a další ekologické „fíčury“. Celý projekt se jmenuje příhodně „Harvest Green Tower“. Věž dokáže posloužit jako zdroj energie, potravin, vzduchu i prácovních příležitostí. Dokonce by mělo být možné v ní chovat ryby nebo kuřata.

Vancouver se chce v průběhu následujících desetiletí stát jedním z nejzelenějších měst na světě, a to za pomoci hustší a ekologičtější zástavby. Harvest Green Tower je jedním z takových příkladů. Na vrcholu věže se nachází obrovská cisterna pro sběr dešťové vody s jejíž pomocí pak lze zavlažovat rostliny. V přízemí se pak nachází například restaurace. Energii získává budova z větrných turbín umístěných na střeše a fotovoltaiky. Další část energie poskytnou geotermální pumpy a methan z kompostu.

Ve městech budoucnosti se možná dočkáme konkurence stavebních firem a dodavatelů energie. Agentura Reuters přináší zajímavý článek nadepsaný „Chytrá města znamenají rivalitu ve stavebnictví i energetice“ (česky).

Podle něj v Evropě pomalu ale jistě vyrůstá hnutí, které hodlá stavět „chytrá města“ – energeticky alespoň částečně soběstačná, která nejen že budou bojovat proti změne klimatu, ale zároveň sníží svou energetickou závislost například na zemním plynu z Ruska.

Představa je taková, že například na střechách měst budoucnosti bude vystavěna rozsáhlá energetická infrastruktura – větrné turbíny, solární termální elektrárny či fotovoltaika, která bude dodávat energii jak budovám, tak například elektromobilům.

Organické odpady by se pak využívaly k výrobě bioplynu a ten zas k energetické produkci. „V průběhu času se objeví velmi odlišný obchodní model,“ komentoval tyto vize Gearoid Lane, výkonný ředitel energetické společnosti British Gas New Energy.

Podobným nápadům nyní podle Reuters přichází na chuť i samotná Evropská unie poté co si zakusila jak chutná pravá „ruská zima“. „Za 25 let budou milióny budov konstruovány tak, aby sloužily zároveň jako elektrárny a habitaty,“ říká publicista a ekonom Jeremy Rifkin, který radí vládám i korporacím jak se postavit k energetické bezpečnosti. Zásadní jsou ovšem pro rozvoj takovýchto vizí chytré rozvodné sítě neboli „smart grids“, které umožní inteligentní zacházení s elektřinou.

Samozřejmě, že všechny takové iniciativy týkající se elektřiny i vytápění mají jak své příznivce, tak i odpůrce. Například nedávno byl v Bruselu zamítnut návrh na výzkum „chytrých měst“ v hodnotě 500 mil. euro. „Je neuvěřitelné, že to bylo shozeno ze stolu a je jasné, že velcí distributoři elektřiny v tom měli prsty,“ komentoval to člen Strany zelených Claude Turmes. „Města jsou dokonalá pro prosazování změny a obnovitelných zdrojů,“ myslí si zároveň tento politik.

Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.

Projekt nazvali „Super Sustainable City„. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.

Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.

Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?

V rámci dánské soutěže „Futures of Cities“ (Budoucnost měst) nedávno vynikl projekt Tropicool @KL určený pro půlmilionovou oblast Sentul v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpuru. Architekti přišli s myšlenkou soběstačných symbiotických budov vysokých jako mrakodrapy, které by v metropolích budoucnosti fungovaly jako „houby“ a plíce zároveň.

Tvůrci návrhu předpokládají, že do roku 2030 bude muset naše planeta čelit bezprecedentnímu nárůstu městské populace, kdy města budou stále růst do šířky i do výšky. Pokud by ale města budoucnosti měla vypadat stejně nebo podobně jako dnes, žili by v nich úplně stejně naštvaní, nespokojení lidé. Potřebují se sdružovat, rekreovat, ale zároveň touží po zeleni a alespoň letmém doteku přírody.

Hubovité mrakodrapy rozeseté po celém městě by měly právě takové útočiště poskytovat. Fungovaly by zcela samostatně. Energii by získávaly z obnovitelných zdrojů – biomasy či solárních panelů. Stavby se inspirují přírodou i v tom jakým způsobem zpracovávají a recyklují vodu, využívají pasivního stínění a podobně. Cílem je minimalizovat otisk staveb v kontextu celého města.