Katastrofické scénáře globálního oteplování vyhrožují světovou potopou jako z filmu Vodní svět. Pro případ, že by něco takového skutečně nastalo, jsou v záloze novodobé archy. Jednu takovou navrhnul E. Kevin Schopfer, AIA, RIBA ve spolupráci s firmou Tangram 3DS. Jmenuje se “Boston Arcology”. pokračování…

Klimatická konference v Kodani se nakonec ukázala být přesně tak velkým propadákem, jak velkým byla divadlem pro veřejnost. Nedohodlo se v podstatě vůbec nic, ukázalo se, že na Evropu velmoci jako Spojené státy, Čína i Indie doslova kašlou a nějaká Evropská unie je každému mimo samotnou EU prakticky ukradená. A teď nám IBM slibuje cestu ke krásné, “chytré” totalitě. Možná je to přehnané a jen tu kážu levičácké bludy, ale instruktážní video a tisková zpráva o pěti hlavních změnách, kterými světové metropole projdou během následujících pěti let, přeci jen trochu té úzkosti vzbuzuje. Když z ničeho jiného, tak prapodivného světonázoru marketerů z IBM. pokračování…

Nizozemské architektonické studio MVRDV se na Ekobydlení.eu už předvedlo, například s projektem Sky Village. Teď chystá pro Jižní Koreu ještě mnohem odvážnější projekt. Je jím návrh městského centra nově budovaného města Gwanggyo, které má vyrůst 35 km jižně od Soulu. Má jít o soběstačné město pro 77 000 obyvatel obklopené nádherným jezerem a zalesněnými kopci.

Centrum města má mít prstencovitý charakter, kdy jednotlivé prstence budou fungovat jako terasy osázené zelení. Cílem je snížit spotřebu energie i vody a zlepšit ventilaci. V každé věži bude místo pro byty, kanceláře i nákupní centra a veřejné prostory. Dokončení městského centra se očekává v roce 2011.

Dubaj ve Spojených arabských emirátech je už dnes skutečným městem budoucnosti. Tamní obchodní komora nedávno schválila projekt, který město posune o další notný kus kupředu. Architektonické studio GCLA navrhlo pro pouštní metropoli rozlehlou zelenou, plně soběstačnou čtvrť.

Svůj návrh nazvalo “Food City” neboli “Město jídla”. “Jde o spojení urbanismu a krajiny,” popisuje projekt studio. Celá čtvrť v sobě spojuje celou řadu ekologických přístupů - solární kolektory, věže pokryté tenkovrstvými solárními články, piezoelektrické podložky v prostorách pro pěší, větrné elektrárny, recyklaci užitkové vody, střechy pokryté zelení, odsolování mořské vody za pomoci solární energie a další.

Trvalá udržitelnost ve městěch? Jednou z cest mají být i tzv. “vertikální farmy”. Ty mohou produkovat lokálně pěstované potraviny, čímž výrazně sníží emise oxidu uhličitého vznikající při dopravě. Navíc pomohou pročistit znečištěné městské ovzduší a přidají zase o něco více zelené do smutných šedých sklo-betonových džunglí. Architektonické studio Romses Architects navrhlo pro kanadský Vancouver v rámci projektu FormShift 2030 Challenge právě takový jedinečný projekt. Jde o mrakodrap, který nabízí pěstování ovoce a zeleniny, pláň pro dobytek, komerční prostory, obnovitelné zdroje energie a další ekologické “fíčury”. Celý projekt se jmenuje příhodně “Harvest Green Tower”. Věž dokáže posloužit jako zdroj energie, potravin, vzduchu i prácovních příležitostí. Dokonce by mělo být možné v ní chovat ryby nebo kuřata.

Vancouver se chce v průběhu následujících desetiletí stát jedním z nejzelenějších měst na světě, a to za pomoci hustší a ekologičtější zástavby. Harvest Green Tower je jedním z takových příkladů. Na vrcholu věže se nachází obrovská cisterna pro sběr dešťové vody s jejíž pomocí pak lze zavlažovat rostliny. V přízemí se pak nachází například restaurace. Energii získává budova z větrných turbín umístěných na střeše a fotovoltaiky. Další část energie poskytnou geotermální pumpy a methan z kompostu.

Ve městech budoucnosti se možná dočkáme konkurence stavebních firem a dodavatelů energie. Agentura Reuters přináší zajímavý článek nadepsaný “Chytrá města znamenají rivalitu ve stavebnictví i energetice” (česky). Podle něj v Evropě pomalu ale jistě vyrůstá hnutí, které hodlá stavět “chytrá města” - energeticky alespoň částečně soběstačná, která nejen že budou bojovat proti změne klimatu, ale zároveň sníží svou energetickou závislost například na zemním plynu z Ruska.

Představa je taková, že například na střechách měst budoucnosti bude vystavěna rozsáhlá energetická infrastruktura - větrné turbíny, solární termální elektrárny či fotovoltaika, která bude dodávat energii jak budovám, tak například elektromobilům. Organické odpady by se pak využívaly k výrobě bioplynu a ten zas k energetické produkci. “V průběhu času se objeví velmi odlišný obchodní model,” komentoval tyto vize Gearoid Lane, výkonný ředitel energetické společnosti British Gas New Energy.

Podobným nápadům nyní podle Reuters přichází na chuť i samotná Evropská unie poté co si zakusila jak chutná pravá “ruská zima”. “Za 25 let budou milióny budov konstruovány tak, aby sloužily zároveň jako elektrárny a habitaty,” říká publicista a ekonom Jeremy Rifkin, který radí vládám i korporacím jak se postavit k energetické bezpečnosti. Zásadní jsou ovšem pro rozvoj takovýchto vizí chytré rozvodné sítě neboli “smart grids”, které umožní inteligentní zacházení s elektřinou.

Samozřejmě, že všechny takové iniciativy týkající se elektřiny i vytápění mají jak své příznivce, tak i odpůrce. Například nedávno byl v Bruselu zamítnut návrh na výzkum “chytrých měst” v hodnotě 500 mil. euro. “Je neuvěřitelné, že to bylo shozeno ze stolu a je jasné, že velcí distributoři elektřiny v tom měli prsty,” komentoval to člen Strany zelených Claude Turmes. “Města jsou dokonalá pro prosazování změny a obnovitelných zdrojů,” myslí si zároveň tento politik.

Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.

Projekt nazvali “Super Sustainable City“. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.

Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.

Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?

V rámci dánské soutěže “Futures of Cities” (Budoucnost měst) nedávno vynikl projekt Tropicool @KL určený pro půlmilionovou oblast Sentul v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpuru. Architekti přišli s myšlenkou soběstačných symbiotických budov vysokých jako mrakodrapy, které by v metropolích budoucnosti fungovaly jako “houby” a plíce zároveň.

Tvůrci návrhu předpokládají, že do roku 2030 bude muset naše planeta čelit bezprecedentnímu nárůstu městské populace, kdy města budou stále růst do šířky i do výšky. Pokud by ale města budoucnosti měla vypadat stejně nebo podobně jako dnes, žili by v nich úplně stejně naštvaní, nespokojení lidé. Potřebují se sdružovat, rekreovat, ale zároveň touží po zeleni a alespoň letmém doteku přírody.

Hubovité mrakodrapy rozeseté po celém městě by měly právě takové útočiště poskytovat. Fungovaly by zcela samostatně. Energii by získávaly z obnovitelných zdrojů - biomasy či solárních panelů. Stavby se inspirují přírodou i v tom jakým způsobem zpracovávají a recyklují vodu, využívají pasivního stínění a podobně. Cílem je minimalizovat otisk staveb v kontextu celého města.

Volání po odlišném pojetí městského prostoru, jakožto místa určeného především pro lidi a nikoliv pro automobily, jsou v Evropě slyšet už nějakou tu chvíli. Z Ameriky, země, která auto prohlásila za dalšího člena domácnosti, se ale takové hlasy ozývají jen pramálo. V době ekonomické krize, ve které USA vězí až po uši, se však tyto hlasy začínají i z druhé strany Atlantiku ozývat čím dál tím naléhavěji. Na sympóziu nazvaném “Rozšiřování vize udržitelné mobility” zaměřeném právě na urbanistické plánování pořádaném vysokou školou Art Center College of Design (ta je často přezdívána “Harvard dopravních návrhů”) aktuálně vystoupil dopravní plánovač Timothy Papandreou se svou přednáškou. Upozornil v ní, že současná federální i lokální politika v USA de-facto nutí lidi využívat automobily a nikoliv například chodit pěšky nebo jezdit na kole, případně využívat hromadnou dopravu. Zároveň dodal, že zásadní posun je dnes nevyhnutelný - a to směrem od individuálního vlastnictví automobilů k většímu využití hromadné dopravy a udržitelné mobility (něco podobného nedávno prezentoval také Volkswagen ve vydařeném filmečku “z budoucnosti”). Zdá se, že tyto potřeby cítí i nový prezident USA Barack Obama a jeho vláda. I proto v rámci nedávno představeného a schváleného záchranného balíčku v hodnotě 800 mld. dolarů je mnoho miliard určeno právě k podpoře hromadné dopravy.

Samozřejmě, kritické hlasy namítnou, že cesty a individuální doprava budou vždycky potřeba. Jenže zdaleka to nemusí vypadat tak jako dnes, kdy je na vlastnictví automobilu navázán celý další řetězec spotřeby - auta musejí mít rozlehlá parkoviště (doma, v práci, u obchodů), spotřebovávají cenné pohonné hmoty, znečišťují ovzduší, atd. Papandreou proto ve své přednášce navrhnul, aby ti, kteří chtějí jezdit autem byly odrazováni různými způsoby a aby byly naopak favorizovány alternativy. “Všechny ty silnice by se mohly stát něčím úplně jiným,” upozorňuje a my zálibně sníme o budoucnosti, ve které budou města plná zeleně namísto černého asfaltu, kde se lidé budou moct bezpečně procházet, projíždět na kolech či jiných zařízeních pro osobní dopravu a hlavně nebudou muset dýchat vzduch otrávený škodlivinami. Více o alternativních způsobech dopravy hledejte v sesterském magazínu Hybrid.cz.

zdroj: inhabitat

Jak budou naše města vypadat za 100 let? Přesně to byl námět soutěže “City of Future” pořádané americkou vzdělávací stanicí History Channel. Návrh společnosti IwamotoScott Architects je provokativním, ale velmi realistickým a originálním konceptem velkoměsta budoucnosti. Bere v potaz jedinečnost amerického San Franciska, jeho polohu, mikroklima i geologické podloží a předkládá překvapivě realisticky pojatou předpověď s názvem “Hydro-Net”. Jeho součástí jsou gigantické geotermální “houby”, které dolují energii z aktivního podloží města, chytače mlhy, které fungují jako zdroj pitné vody, nebo třeba věže pro zachytávání mořských řas jako zdroj vodíku. Obrovská síť infrastruktury nad i pod zemí se stará o všechny potřeby města a jeho obyvatel - jejich pohyb, pitnou vodu, dodávky energie. V jednom gigantickém organismu spojuje všechny tyto jednotlivé roztříštěné městské systémy a vytváří tak zajímavou představu o tom, jak asi budou vypadat města budoucnosti.