Nejšetrnější města Evropy? Už je jasno! (1.)

Zástupci evropských měst v roce 2006 projevili vůli soutěžit ve své „zelenosti“, respektive v oblastech moderního městského života. Tato myšlenka se zalíbila i Evropské komisi a o tři roky později se začala cena Evropské zelené město udělovat. Pojďme se podívat na všechny dosavadní vítěze prestižní soutěže.

Na konferenci Going Green 2012 o evropských městech, jejichž zelenost byla potvrzena oceněním, hovořila Marie-Héléne Vareille z Evropské komise. Klíčovým slovem při ozeleňování měst je prý inovace.

Evropská komise věří, že města starého kontinentu mohou hrát vůdčí roli v celosvětovém kontextu – jsou kompaktní, soběstačná a hustě osídlená. Dvě třetiny Evropanů žijí právě ve městech.

Evropské zelené město nezahrnuje jen environmentální aspekty, ale také ekonomický stav, který rovněž ovlivňuje kvalitu života v daném městě. Vždy jde o město, které může nějakým způsobem inspirovat ostatní, co lze dělat pro zlepšení kvality života obyvatel…

Stockholm nechce fosilní zdroje

V roce 2010 získal premiérový titul Evropské zelené město Stockholm. Jedná se o jedno z největších měst Skandinávie s 800 000 obyvateli. Toto město má vysoké cíle – do roku 2050 se chce obejít zcela bez fosilních paliv.

Kromě toho zde funguje inovativní odpadový systém, kde je vysoký podíl recyklace, zejména bioodpadu. Integrovaný systém řízení nakládání s odpady rovněž zohledňuje životní prostředí a zcela v souladu s evropskou hierarchií se zde upřednostňuje přeměna odpadů na energii před skládkováním.

Sociální přínos má i fakt, že 95 % obyvatel žije nejdále 300 metrů od zelené plochy. Město také v roce 2007 zavedlo poplatek za dopravu v centru. Tím se zmenšily dopravní zácpy, pročistilo ovzduší a doprava je prý nyní bezpečnější.

„Tím by se mohla inspirovat další města, i když to není tak jednoduché,“ říká Veraille a dodává, že Kodaň musela podobné snahy vzdát, místní občané to nevzali za své.

Větrné turbíny a vodík v Hamburgu

Jinak k soutěži přistoupil Hamburk, vítěz ročníku 2011. Toto město s 4,3 miliony obyvatel má 1 700 000 obyvatel v centru. Je zde také třetí největší evropský přístav, kam každý rok zamíří 11 000 lodí.

Úspor zde bylo dosaženo velice efektivně – prostřednictvím 200 000 svítidel ve 400 veřejných budovách se ušetří ročně 3 400 000 eur. Celkem 600 moderních kondenzačních kotlů vyšlo na 18 milionů euro, ekologický efekt je však nesporný.

Hamburg se chlubí také dobrou správou vod a propracovaným systémem veřejné hromadné dopravy. Město má největší vozový park autobusů na vodík na světě a místní dálnice prošla výrazným ozeleněním. Kromě toho stojí v přístavu celosvětově největší počet větrných turbín mimo pobřeží.

V roce 2011 probíhaly nejrůznější aktivity po celý rok. Součástí programu byl i vlak nápadů. Po železnici v Evropských městech tehdy putovala výstava, která ukazovala stovku úspěšných „zelených“ příkladů. Do Česka ale vlak nezavítal.

I menší města mají šanci

V letošním roce bylo jako Evropské zelené město zvoleno menší sídlo Vitorie-Gazters (240 000 obyvatel) na severu Španělska. Ostatně, většina měst v Evropě je střední velikosti jako toto, které soutěžilo s mottem: „Zelené uvnitř, zelené navenek“.

Kromě centra je zde poměrně hodně zemědělské půdy, lesy, hory a kolem města vznikl zelený prstenec. Na toto propojení parků, které vypadá skutečně působivě, je město patřičně hrdé. Mimo to se Vitorie-Gazters snaží aktivně účastnit v boji proti změně klimatu, což soutěžní porotu taktéž zaujalo.

Další titul: premiérově do Francie

Letos v prosinci bude vyhlášeno Evropské zelené město pro rok 2013, francouzské Nantes. Potřetí bylo zvoleno město, které má přístav, což je zajímavé z hlediska dopravní politiky. Jedná se o první město ve Francii, kde byly znovuzavedeny tramvaje a byly zřízeny také speciální stezky pro autobusy.

Také Nantes se snaží snižovat emise skleníkových plynů a vede k tomu i rodiny prostřednictvím seminářů. Samo podniká rázné kroky, a proto např. 80 % vozového parku autobusů má pohon na zemní plyn.

Mimo to je podporována cyklistika (funguje tu 1 000 hlídaných parkovacích míst pro jízdní kola) a mimoto zde funguje propracovaný systém nakládání s odpady.

Všichni zde mají maximálně 300 metrů vzdálenou zelenou plochu a je zde po čtyřech územích Natura 2000 a IBA (Important bird area).

Kdo to bude příště?

Aktuálně se již vybírá Evropské zelené město pro rok 2014. Z osmnácti přihlášených měst vzešli tři finalisté – britský Bristol (boj proti klimatickým změnám, sledování kvality vzduchu a snižování hluku), dánská Kodaň (využívání obnovitelných zdrojů energie k uhlíkové neutralitě do roku 2025, podpora cyklistiky, pěší dopravy a biopotravin) a německý Frankfurt nad Mohanem (úspory energie, recyklační systém a snižování spotřeby vody při rostoucí populaci).

A proč je o tento titul takový zájem? „Má to řadu výhod a, řekla bych, vedlejších účinků,“ soudí Veraille. Nejde o finanční prostředky, ale o prestižní titul – pomáhá městu se rozvíjet a být respektováno v Evropě. „Je to prestižní záležitost a také lákadlo pro turisty. Také lze takto podpořit uvědomělé firmy,“ vysvětluje Veraille.

I pro města, která neuspějí, je soutěž cennou zkušeností. Tyto města totiž mají alespoň porovnání, je to jakýsi externí audit. I proto se čeká, zda se do příštího ročníku (termín pro registrace od 15. června do 15. října) přihlásí také Praha, jejíž zástupci byli přítomní, když myšlenka Evropského zeleného města vznikala…