Nejšetrnější města Evropy? Už je jasno! (1.)
Zástupci evropských měst v roce 2006 projevili vůli soutěžit ve své „zelenosti“, respektive v oblastech moderního městského života. Tato myšlenka se zalíbila i Evropské komisi a o tři roky později se začala cena Evropské zelené město udělovat. Pojďme se podívat na všechny dosavadní vítěze prestižní soutěže.
Na konferenci Going Green 2012 o evropských městech, jejichž zelenost byla potvrzena oceněním, hovořila Marie-Héléne Vareille z Evropské komise. Klíčovým slovem při ozeleňování měst je prý inovace.
Evropská komise věří, že města starého kontinentu mohou hrát vůdčí roli v celosvětovém kontextu – jsou kompaktní, soběstačná a hustě osídlená. Dvě třetiny Evropanů žijí právě ve městech.
Místo telefonních budek nabídnou města budoucnosti kyslíkové bary
Evropské zelené město nezahrnuje jen environmentální aspekty, ale také ekonomický stav, který rovněž ovlivňuje kvalitu života v daném městě. Vždy jde o město, které může nějakým způsobem inspirovat ostatní, co lze dělat pro zlepšení kvality života obyvatel…
Stockholm nechce fosilní zdroje
V roce 2010 získal premiérový titul Evropské zelené město Stockholm. Jedná se o jedno z největších měst Skandinávie s 800 000 obyvateli. Toto město má vysoké cíle – do roku 2050 se chce obejít zcela bez fosilních paliv.
Kromě toho zde funguje inovativní odpadový systém, kde je vysoký podíl recyklace, zejména bioodpadu. Integrovaný systém řízení nakládání s odpady rovněž zohledňuje životní prostředí a zcela v souladu s evropskou hierarchií se zde upřednostňuje přeměna odpadů na energii před skládkováním.
Sociální přínos má i fakt, že 95 % obyvatel žije nejdále 300 metrů od zelené plochy. Město také v roce 2007 zavedlo poplatek za dopravu v centru. Tím se zmenšily dopravní zácpy, pročistilo ovzduší a doprava je prý nyní bezpečnější.
„Tím by se mohla inspirovat další města, i když to není tak jednoduché,“ říká Veraille a dodává, že Kodaň musela podobné snahy vzdát, místní občané to nevzali za své.
Větrné turbíny a vodík v Hamburgu
Jinak k soutěži přistoupil Hamburk, vítěz ročníku 2011. Toto město s 4,3 miliony obyvatel má 1 700 000 obyvatel v centru. Je zde také třetí největší evropský přístav, kam každý rok zamíří 11 000 lodí.
Úspor zde bylo dosaženo velice efektivně – prostřednictvím 200 000 svítidel ve 400 veřejných budovách se ušetří ročně 3 400 000 eur. Celkem 600 moderních kondenzačních kotlů vyšlo na 18 milionů euro, ekologický efekt je však nesporný.
Hamburg se chlubí také dobrou správou vod a propracovaným systémem veřejné hromadné dopravy. Město má největší vozový park autobusů na vodík na světě a místní dálnice prošla výrazným ozeleněním. Kromě toho stojí v přístavu celosvětově největší počet větrných turbín mimo pobřeží.
V roce 2011 probíhaly nejrůznější aktivity po celý rok. Součástí programu byl i vlak nápadů. Po železnici v Evropských městech tehdy putovala výstava, která ukazovala stovku úspěšných „zelených“ příkladů. Do Česka ale vlak nezavítal.
I menší města mají šanci
V letošním roce bylo jako Evropské zelené město zvoleno menší sídlo Vitorie-Gazters (240 000 obyvatel) na severu Španělska. Ostatně, většina měst v Evropě je střední velikosti jako toto, které soutěžilo s mottem: „Zelené uvnitř, zelené navenek“.
Kromě centra je zde poměrně hodně zemědělské půdy, lesy, hory a kolem města vznikl zelený prstenec. Na toto propojení parků, které vypadá skutečně působivě, je město patřičně hrdé. Mimo to se Vitorie-Gazters snaží aktivně účastnit v boji proti změně klimatu, což soutěžní porotu taktéž zaujalo.
Další titul: premiérově do Francie
Letos v prosinci bude vyhlášeno Evropské zelené město pro rok 2013, francouzské Nantes. Potřetí bylo zvoleno město, které má přístav, což je zajímavé z hlediska dopravní politiky. Jedná se o první město ve Francii, kde byly znovuzavedeny tramvaje a byly zřízeny také speciální stezky pro autobusy.
Také Nantes se snaží snižovat emise skleníkových plynů a vede k tomu i rodiny prostřednictvím seminářů. Samo podniká rázné kroky, a proto např. 80 % vozového parku autobusů má pohon na zemní plyn.
Mimo to je podporována cyklistika (funguje tu 1 000 hlídaných parkovacích míst pro jízdní kola) a mimoto zde funguje propracovaný systém nakládání s odpady.
Všichni zde mají maximálně 300 metrů vzdálenou zelenou plochu a je zde po čtyřech územích Natura 2000 a IBA (Important bird area).
Kdo to bude příště?
Aktuálně se již vybírá Evropské zelené město pro rok 2014. Z osmnácti přihlášených měst vzešli tři finalisté – britský Bristol (boj proti klimatickým změnám, sledování kvality vzduchu a snižování hluku), dánská Kodaň (využívání obnovitelných zdrojů energie k uhlíkové neutralitě do roku 2025, podpora cyklistiky, pěší dopravy a biopotravin) a německý Frankfurt nad Mohanem (úspory energie, recyklační systém a snižování spotřeby vody při rostoucí populaci).
A proč je o tento titul takový zájem? „Má to řadu výhod a, řekla bych, vedlejších účinků,“ soudí Veraille. Nejde o finanční prostředky, ale o prestižní titul – pomáhá městu se rozvíjet a být respektováno v Evropě. „Je to prestižní záležitost a také lákadlo pro turisty. Také lze takto podpořit uvědomělé firmy,“ vysvětluje Veraille.
I pro města, která neuspějí, je soutěž cennou zkušeností. Tyto města totiž mají alespoň porovnání, je to jakýsi externí audit. I proto se čeká, zda se do příštího ročníku (termín pro registrace od 15. června do 15. října) přihlásí také Praha, jejíž zástupci byli přítomní, když myšlenka Evropského zeleného města vznikala…