Utopická zahrada New York – město budoucnosti

Utopický pohled na transformaci města zpět v „obyvatelné“ prostředí, které by dokázalo uživit své vlastní obyvatele, přináší architekti ze společnosti Terreform. Za cíl návrhu si nevybrali nic menšího, než město New York.

Terreform svou vizi  New Yorku budoucnosti se neomezuje jen na zeleň, ale důkladně zpracovává především koncepci produkce potravin. Zdroj: Terreform.org
Terreform svou vizi New Yorku budoucnosti se neomezuje jen na zeleň, ale důkladně zpracovává především koncepci produkce potravin. Zdroj: Terreform.org

Růst globální městské populace je v současné době nezadržitelný. Jenže obrovská města vytvářejí strukturu prostředí, které je, alespoň podle architektů z Terreform, nefunkční sociálně a často i fyzicky.

Lidská sídla mají své limity, dané jednak možnou plochou k rozrůstání i vlastní schopností zajistit infrastrukturu. Vznikající městské celky představují „past na lidi“ – není tu kde pěstovat potraviny a při katastrofickém scénáři, například výpadku proudu nebo vody, se stávají prakticky neobyvatelnými.

Lidé zde nežijí, ale spíše přežívají. Proto se tým nadšených návrhářů pokusil vytvořit futuristický plán, jak by jedno z největších měst na světě mohlo opět fungovat jako plnohodnotné centrum lidské populace, a ne jen „série úkrytů v betonové džungli“.

Město New York by podle jejich předpokladů mělo být ve finále nezávislé, pokud by šlo o produkci potravin, energie, dopravu a pohyb osob, sféru výroby a stavebnictví, a přirozeně šetrné vůči životnímu prostředí, ať už ovzduší či klimatu.

Ostatně posuďte sami, jak by si v Terreform představovali vizi New Yorku jako ekonomicky nezávislého města. Nejdůkladněji řešeným prvkem „New Yorku – města budoucnosti“ je produkce potravin, do které by se zapojilo všech pět centrálních čtvrtí.

Využila by se prakticky každá volná plocha, především střech, ale i vertikálních zahrad. Terreform odhadují, že stávající plocha k dispozici konvenčnímu hospodaření ve městě je kolem 13 500 akrů, ale lze ji rozšířit o 29 000 akrů s využitím otevřených prostor, včetně střech a dalších 25 000 akrů při zapojení vertikálních farem.

Ruku v ruce s tím se nese i schopnost aglomerace zadržet a využít dešťovou vodu, přečišťovat ji a recyklovat. Město by bylo rozděleno do několika center, a vytvářelo vlastně jakýsi organismus složený z buněk sloužících, mimo jiné, k produkci energie.

Sázelo by se především na solární zdroje. Došlo by k rozšíření ulic, na kterých by rostly normální ovocné, ale také „solární“ stromy, a zároveň by se i zde, podél chodníků a , pěstovala zelenina.

Na obvodu čtvrtí by se vzneslo až k oblakům třicet farmářských věží (vertikálních zahrad či ), obrovských , které by byly schopny zásobovat obyvatele futuristického města masem.

Architekti v návrhu sice hovoří o vzájemné propojenosti systémů autonomie a racionality, přesto je zřejmé, že realizovat záměr ekologicky a ekonomicky „soběstačné kolonie New York“ se nikdy nepodaří.

Ačkoliv studie proveditelnosti řeší jednotlivá témata, ať už systém nakládání s odpady nebo hromadnou dopravu v utopickém městě, je vhodné je brát spíše jako jednotlivá zajímavá doporučení a tipy, než ucelený dosažitelný projekt.

worldarchitecturenews.com
Sdílet:

1 komentář: „Utopická zahrada New York – město budoucnosti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.