Navzdory zažitému stereotypu o kobylím mléce – kumysu a Čingischánovi, se v těchto dnech rozjíždí v Mongolsku velkolepý projekt stavby větrných elektráren, rozměry srovnatelný s největšími obdobnými investicemi v USA. Ve „Větrných horách“ Salkhitu, necelých šedesát kilometrů od hlavního města Ulanbátaru, se bude realizovat záměr v hodnotě 100 milionů dolarů.
Větrná turbína Vestas na širé pláni, foto: Vestas
Výkon 299 MW není na elektrárenské poměry „nic moc“. V oblasti větrné energie ale jde o slušné číslo a ač existují projekty mnohem větších větrných farem, nový projekt Pen Y Cymoedd by se po dokončení mohl stát největším minimálně ve Walesu a okolí.
Větrná farma Thanet společnosti Vattenfall - detail větrné turbíny, foto: Jimmie Cook, royalty free
Společnost Goldwind, založená v roce 1998 a sídlící v Pekingu, není mezi dodavateli zařízení pro větrné elektrárny žádným nováčkem. Prosadit se na čínském trhu totiž není jen tak. Svůj primát v Číně, a mimochodem i druhé místo ve světě, musí často obhajovat plněním netradičních požadavků. Například výrobou speciálních turbín pro větrné elektrárny schopné fungovat za velmi nízké větrnosti.
Větrná turbína čínské společnosti Goldwind, foto: Goldwind
Americká společnost Altaeros Energies vyzkoušela před pár týdny poblíž městečka Limestone plně funkční prototyp své létající větrné turbíny. Trochu připomíná vzducholoď – podobně jako tyto moderní stroje využívá ke vznesení se do vzduchu hélium.
Létající větrná elektrárna Altaeros Energies, foto: Altaeros Energies
Jaké jsou limity růstu rozměrů a výkonu turbín větrných elektráren? Otázka, která trápí nejednoho návrháře v německé společnosti Siemens Wind Power. Pomyslný vrchol totiž už firma Siemens jednou dosáhla s šestimegawattovou turbínou, ale i ten byl záhy překonán konkurenčními společnostmi.
Pozemní větrná elektrárna Siemens na větrné farmě Farr ve Skotsku, foto: Siemens
Japonsko si vážně pohrává s myšlenou na vybudování nové sítě „plovoucích“ větrných elektráren při svém pobřeží. Do roku 2020 by Japonci rádi podél severního pobřeží vybudovali zařízení s kapacitou jeden gigawatt. První nesmělé kroky k tomu činí společnost Marubeni, která sponzoruje studii proveditelnosti, nákladů a rizik.
Větrné turbíny na pobřeží Japonska v oblasti Kamisu-shi, Ibaraki, foto: skyseeker, licence: Creative Commons
„Nejistota je největším nepřítelem rozvoje,“ prohlásil na začátku února Charles Hendry, britský ministr pro energetiku. Možná tím sám chtěl trochu omluvit komplikace spojené s navrhovanými změnami budoucích výkupních tarifů elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, které údajně snížily hodnověrnost britského trhu. Právě nejasnosti a znovu otevřená diskuze o cenách energie garantovaných státem, stejně jako nejednotná britská politika alternativních zdrojů energie, prozatím zmrazily ambiciózní projekt společnosti GE Energy v hodnotě 110 milionů euro.
GE Energy nabízí výkonné 4MW větrné turbíny již řadu let, jako jedna z prvních firem také pro využití v pobřežních vodách, foto: GE Energy
Spojenými státy se mezi odpůrci větrných elektráren roznesly zprávy o „Syndromu větrných turbín“, poškozujícím lidské zdraví. Protože se hypotetické riziko z tohoto postižení stalo při projednávání nových projektů téměř fenomenální, rozhodla se Rada pro ochranu životního prostředí (MDEP) ve státě Massachusetts prošetřit jeho podstatu. Ukázalo se, že nic takového, jak „Syndrom větrných turbín“ (SVT) neexistuje.
Turbíny větrných elektráren by v rámci SVT mohli zrovna tak za bolest zubů, jako zhoršený školní prospěch vašich dětí. Zdroj: renewablepowernews.com
Do nejmenších podrobností vyvedený funkční model větrné turbíny, namontované na 25 centimetrů vysoký stojánek. Tři listy rotoru o průměru deset centimetrů, a kolem dokola plasticky věrný model kopcovité krajiny v měřítku 1:320. Dětské hračky nebo nepříliš nápaditý modelář? Nikoliv, ve výzkumném centru Iowské státní univerzity (ISU) se takhle „baví“ inženýři leteckého výzkumu. Zkoumají tady vliv členitosti povrchu na výkon větrných elektráren.
Mezinárodní tým inženýrů u funkčního modelu turbín. Zdroj: ISU
Poptávka po alternativních zdrojích energie v Číně neklesá s nadmořskou výškou. Právě naopak, průmyslový gigant CSR ZhuZhou uvedl, že nově obdržel objednávku na 400 speciálně upravených turbín pro horské oblasti Jün-nanu. Obdobně i firmy Goldwind a XEMC zahájily sériovou výrobu větrných elektráren o výkonu 1,5 MW určených pro členitější terén. Horské hřebeny zůstávají po pobřežních rovinách posledním příhodným místem pro výstavbu větrných plantáží.
Také v České republice se nejčastěji větrné elektrárny staví v horských oblastech, foto: Ekologické bydlení
