Ekologické bydlení

Společnost Siemens potvrdila, že na začátku května podepsala dvě klíčové smlouvy. První, uzavřená se společností East Anglia ONE, znamená objednávku na instalaci větrných turbín o výkonu 714 MW při pobřeží Velké Británie, druhá, se společností Arkona pak 385 MW pro Baltské moře.

„Kontrakt na 714 MW větrné farmy East Anglia ONE reprezentuje největší objednávku sedmiwattových turbín vůbec.“ Zdroj: Siemens

Architekti z novosadského studia Salt & Water navrhli originální koncept, který může dát městu Bělehradu zahrady i obnovitelnou energii současně. Řešení přitom nebude vyžadovat žádné zvláštní nároky na prostor.

„V Evropě je spousta měst, kterými protéká řeka a přitom zápasí s nedostatkem prostoru.“ Zdroj: Salt & Water

Projekty větrných elektráren se v asijských zemích dosud omezovaly především na Čínu. Ta hrála v posledních deseti letech roli hlavního tahouna regionu, s aspiracemi na pozici světové špičky. Nyní strategický význam větrných elektráren rozpoznala i Jižní Korea. Do svého prvního velkokapacitního projektu investuje 8,3 miliard dolarů.

Jižní Korea projevila svůj zájem o větrné elektrárny nevšedním způsobem. Záměr chválí, ale zaplatit jej musí sami dodavatelé. Zdroj: Areva.com

Dánský dodavatel větrných elektráren DONG Energy spolu s britskými kolegy ze společnosti ESG a s nemalou podporou univerzitních kapacit provedli dosud nejrozsáhlejší sérii testů inženýrského provedení nosných pilířů, pylonů a dalších variant uchycení příbřežních větrných elektráren.

„Ilustrační obrázek. Optimální usazení pylonů větrných elektráren do mořského dna může výrazně snížit náklady.“ Zdroj: ramboll.com

Ruské kolo ve vídeňském Prátru má v průměru 64 metrů a projížďku spojenou s vyhlídkou na město zde absolvujete za necelých dvacet minut. Dokážete si ale představit, že byste v podobném, byť o poznání větším kole mohli i bydlet?

„V Rotterdamu to roztočí. Futuristický projekt Windwheel se má stát novou eko-dominantou.“ Zdroj: DutchWindwheel.com

Původem španělská společnost Gamesa není na evropském trhu větrných elektráren žádným nováčkem. Jen do roku 2010 má na svém kontě produkci turbín o celkovém výkonu 10 000 MW, čímž vlastně přispěla ke snížení množství emisí o 51,9 milionů tun oxidu uhličitého.

„Zboží připravené k transportu u sídla společnosti Gamesa ve španělském Zamudio.“ Zdroj: CleanTechnica.com

Vysoké stožáry větrných turbín dnes rostou po celé Evropě, Americe i Číně jako houby po dešti. Mladá americká společnost Altaeros Energies však přichází se zcela novým typem větrné elektrárny, která žádný stožár nepotřebuje. Prostě pluje ve vzduchu!

Není to vzducholoď, ani balón, nýbrž létající větrná turbína. foto: Altaeros Energies

Větrná energetika prodělala za poslední čtvrtstoletí obrovský rozmach. Zatímco kolem roku 1990 se výkon větrných turbín pohyboval ve stovkách kW, dnes je 10x vyšší. Teď ale vědci přišli s novinkou: mikroturbínami o rozměrech desetin milimetru.

Větrná mikroturbína na pozadí mince v hodnotě 1 amerického centu. foto: University of Texas, Arlington