Rotterdam staví novou dominantu: obří obytnou elektrárnu

Ruské kolo ve vídeňském Prátru má v průměru 64 metrů a projížďku spojenou s vyhlídkou na město zde absolvujete za necelých dvacet minut. Dokážete si ale představit, že byste v podobném, byť o poznání větším kole mohli i bydlet?

„V Rotterdamu to roztočí. Futuristický projekt Windwheel se má stát novou eko-dominantou.“ Zdroj: DutchWindwheel.com
„V Rotterdamu to roztočí. Futuristický projekt Windwheel se má stát novou eko-dominantou.“ Zdroj: DutchWindwheel.com

Přesně tak totiž vypadá holandský projekt Dutch Windwheel, který se má stát novou eko-dominantou Rotterdamu. Shrnout vizuálně nevšední projekt, na kterém se podílí společnosti Bloc, Meysters a DoepelStrijkers, není právě lehké.

Jedná se o dvě do sebe zasazená ohromná kola, přičemž vnější sehrává roli nosné konstrukce, zatímco vnitřní slouží k obývání a také jako zdroj energie. Vnější prstenec dosahuje v nákresech svých tvůrců výšky 176 metrů, a vnitřní by v sobě měl hostit na 72 obytných apartmánů, hotel se 160 pokoji, 40 zvolna otáčejících se kabin, 1000 parkovacích míst, restauraci a pochopitelně i nezbytné turistické a komerční zázemí.

Windwheel byste skutečně v šestisettisícovém Rotterdamu nepřehlédli, i zdejší největší mrakodrap Maastoren má na výšku „jen“ 165 metrů. Jenže projekt obřích obytných prstenců na nábřeží není jen o kolosální budově, gigantu ze skla a oceli, ale také o unikátní eko-strategii.

Vnější prstenec by měl totiž sloužit jako statická větrná turbína, a po svém obvodu by měla mít současně budova (vedená v pasivním energetickém standardu) rozmístěna fotovoltaické panely.

Když k tomu připočteme další zařízení na využití energie větru situované do „výplně“ vnitřního prstence, a ještě malou bioplynovou elektrárnu, živenou biologickými odpady produkovanými obyvateli, vyvstává nám celý projekt Windwheel ve své šíři.

Už nás ani nepřekvapí, že klimatizace budovy je zajišťována s pomocí důmyslného vodosběrného systému, který vede jako tepna po obvodu celého prstence.

Některé technologické prvky by tu skutečně mohly mít sovu premiéru, jako například systém EWICON, tedy elektrostatický konvertor větrné energie, vyvinutý na Technologické univerzitě v Delftu.

Tento systém převádí větrnou energii s pomocí sítě ocelových trubek na elektřinu, aniž by docházelo k nějakému pohybu mechanických částí. Tedy žádný hluk, a k tomu ještě snadná údržba. Windwheel má být – slovy autorů projektu – „dynamickou a názornou ukázkou holandského přístupu k čistým technologiím.“

Jeden myslel na “Rotterdam staví novou dominantu: obří obytnou elektrárnu

  • 5. 6. 2015 (21.21)
    Trvalý odkaz

    Super. Výrobu elektřiny ze statické zatím nejlépe zvládá počasí. Pokud se tato technologie uplatní jako alternativní zdroj, může to být další levná a nekonfliktní cesta k energii.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *