EcoBarge – říční skleníky pro Bělehrad
Architekti z novosadského studia Salt & Water navrhli originální koncept, který může dát městu Bělehradu zahrady i obnovitelnou energii současně. Řešení přitom nebude vyžadovat žádné zvláštní nároky na prostor.
Bělehrad, hlavní město Srbska, je bezpochyby krásné město. Díky své strategické poloze na soutoku Dunaje a Sávy sehrál v dějinách důležitou úlohu, a dodnes si zachoval mnoho ze své historické krásy.
Jestli ale je něco, čím toto město s 1,5 milionem obyvatel neoplývá, pak je to volný prostor. Zeleň a parky jsou tu uzavřeny v přesně vymezených a neměnných areálech, a přijít s výstavbou parkoviště nebo jiné podobně rozlehlé plochy v centru je noční můrou urbánních plánovačů.
Městské zemědělství v Zambii – zpráva z jiného světa
Lidé ze Salt &Water s tím ale počítají. Dát Bělehradu zahrady, prosperující model městského zemědělství a také čistý zdroj obnovitelné energie nebude zabírat ani metr čtvereční půdy: skleníky a energetické farmy budou kompletně stát na vodě.
Salt & Water rozpracovali model zastavěných prámů na Dunaji, na kterých by se mohly nacházet solární panely, skleníky a nezbytná údržbářská (a potažmo edukační) centra.
Tyto plovoucí struktury – EcoBarge- by přitom mohli být díky zapracovaným OZE zcela nezávislé na energii z okolí, a navíc by mohly pracovat s recyklovanou a přečištěnou vodou z řeky.
„Navrhli jsme EcoBarge jako zvláštní místa na řece, kde by si mohli obyvatelé Bělehradu dopřát fungující systém vertikálního farmaření a dalších alternativních cest k pěstování organické potravy v městském prostředí,“ říkají Salt & Water.
Plovoucí skleníky „těží“ z nedostatku jiného místa ve městě, i ze své polohy na vodě. „Města v Evropě se rozrůstají a zažívají boom,“ říkají Salt & Water. „Při výstavbě se ale často zapomíná na zeleň a prostor pro udržitelný systém hospodaření. EcoBarge to adresně řeší.“
Každý prám je vybaven velkým skleníkem s vertikální farmou, filtrační jednotkou na vodu, trojící solárních panelů a čtyřmi turbínami větrných mini-elektráren (vše s blíže nespecifikovaným výkonem). Otázkou zůstává, jestli Bělehrad bude o plovoucí skleníky na Dunaji stát.
Belehrad je na sútoku dvoch riek Dunaja a Sávy. Aj tá je „mezinárodní vodní cestou chráněnou mezinárodní úmluvou“?
Možná, vodní cestou je, ale jak byla ošetřena po rozpadu Jugoslávie nevím.
Rozšířitelnost těchto skleníku i v Bělehradu bude problematická, Dunaj je mezinárodní vodní cestou chráněnou mezinárodní úmluvou a tyto skleníky nebo platformy by mohly výrazně ohrozit jeho splavnost a bezpečnost lodí doravy. S nějakým větším získáním plochy, než jen pár metrů na šířku, se myslím nedá počítat.
V případě měst u přehradních jezer, nebo na pobřeží by však mohly podobné rozsáhlé plochy vyřešit problém s nedostatkem místa. Vážně ale pochybuji o tom že budou kdy sloužit jako zemědělské platformy. Také ani jako základ pro výškové budovy nebudou moci sloužit pokud nebudou pod sebou mít nějaké dlouhé závaží, které posune těžiště stavby dolů.
Taky by se nabízelo jejich využití u nás, kde by tak mohly vzniknout zajímavý zelená nábřeží v centrech měst, kde získat nějakou zeleň kolem vody bývá obřas problém.