Zásoby zemního plynu jsou na rozdíl od ropných stále poměrně značné. Přesto se už dnes objevují technologie, které umožní znovuvyužití již vytěžených ložisek. Společnost Luca Technologies z Colorada přichází s bakteriemi, které dokážou ze starých uhelných dolů znovu udělat aktivní zdroje zemního plynu. pokračování…

Podle Mezinárodní energetické agentury bylo v roce 2008 vydáno na dotace pro fosilní zdroje energie celosvětově 557 mld. dolarů. To je až dvanáctkrát více, než kolika penězi o rok později státy světa podpořily obnovitelné zdroje energie - tato částka se pohybovala mezi 43 a 46 mld. dolarů. pokračování…

Evropská komise odhalila, že 62% nově instalovaných zdrojů elektřiny v rámci Evropské unie za rok 2009 bylo obnovitelných. Podobně tomu bylo ve Spojených státech, kde šlo o více než polovinu nově instalované kapacity. pokračování…

České ekologické organizace Greenpeace, Calla, Veronica a Hnutí Duha společně se zahraničním odborníky vypracovali plán “Chytrá energie” s cílem proměnit energetický metabolismus české ekonomiky. Znamenal by snížení znečištění, dovozu paliv i účtů za energie. pokračování…

Americká společnost Bloom Energy nemá o nic menší cíle než vyvolat revoluci v oblasti energetiky. Osm let pod vedením K.R. Sridhara tajně pracovala na nové generaci palivových článků, které dokáží vyrábět elektřinu z kapalných nebo plynných uhlíkovodíků, tedy např. benzinu, nafty či zemního plynu. První instalace tzv. “Bloom Boxů” mají např. Google či eBay. pokračování…

Už v roce 2003 ohlásil tehdejší americký prezident George W. Bush plán vybudovat novou generaci uhelné elektrárny, kterou nazval FutureGen. Projekt měl být výjimečný tím, že elektrárna by ihned při výrobě zachycovala produkovaný oxid uhličitý a ukládala jej pod zem. O pět let později, v roce 2008, však americké Ministerstvo energetiky, nejspíš v reakci na ekonomickou krizi, ohlásilo restrukturalizaci celého projektu vzhledem k narůstajícím nákladům. Nicméně krize zároveň přinesla i řešení problému, to když nový prezident Barack Obama přišel se záchranným balíčkem. Jedna miliarda z něj poputuje právě na projektu FutureGen.

Je to signál, že nový ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderných elektráren, nebude podporovat pouze obnovitelné zdroje energie jako jsou solární elektrárny nebo větrné turbíny, ale také novou generaci starých technologií. Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste spotřeba elektřiny jen v USA o 49%. Uhlí je ve Spojených státech amerických snadno dostupné, tohoto fosilního paliva jsou zde obrovské zásoby a Američané je samozřejmě hodlají využít. Pokud bude uhelná elektrárna nové generace dokončena, nabídne výkon 275 MW. Kromě elektřiny se počítá se současnou výrobou vodíku, a to navzdory tomu, že Obama nedávno výdaje na vodíkovou ekonomiku, především tedy auta na vodík, řádně seškrtal. Celkově náklad na vybudování elektrárny nejspíš budou kolem 2 mld. dolarů.

V Austrálii, oblasti kolem Broken Hill v Novém Jižním Walesuvětrných turbín. Větrná farma o celkovém výkonu 1 GW získala definitivně povolení ke stavbě, která zabere 32 000 hektarů. Celý projekt poskytne elektřinu pro 430 000 domácností a pokryje tak 4,5% celkové spotřeby státu. Vytvoří nová pracovní místa, nebude zatěžovat města hlukem, přinese podporu lokálním ekonomikám a samozřejmě zlepší životní prostředí. Vláda Nového Jižního Walesu má s tímto typem obnovitelného zdroje energie velké plány, chystá se a pomoci tohoto i dalších projektů snížit emise skleníkových plynů až o 6 mil. tun ročně. Celá Austrálie chce v roce 2020 získávat 20% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dnes je z převážné části závislá na spalování fosilních paliv, zejména snadno dostupného uhlí.

Veřejné osvětlení, relativně nudná každodenní součást našich měst, ukrývá podobně jako třeba stožáry elektrického vedení zajímavý potenciál. Rozhodla se jej odkrýt francouzská společnost Windela když představila pouliční lampu Windelux založenou na LED technologii, která není připojena k rozvodné síti, nýbrž získává energii z integrované solární elektrárny a vertikální větrné turbíny. Přes den ji ukládá do baterií, ze kterých je pak v noci napájena. Zároveň může fungovat jako wi-fi stanice. Vypadá to opět jako ztřeštěná vize budoucnosti, taková lampa by určitě byla dražší a výrobně složitější než lampy klasické. Nicméně, ušetřená energie a náklady na připojení k síti, plus ekologický provoz by rozdíl v ceně časem vyrovnaly. Podle některých odhadů spotřebovává pouliční osvětlení celosvětově až 12% fosilních paliv, v městských rozpočtech je elektřina za veřejné osvětlení jednou z významných položek. “Chytřejší” pouliční lampy tak možná dnes vypadají bláhově, ale v budoucnu by se mohly stát jednou ze součástí mozaiky směřující k trvale udržitelnému rozvoji.

Čtěte také:

• Veřejné LED osvětlení v Japonsku ušetří až 88% energie
• New York dostane šetrné veřejné LED osvětlení
• Solární a větrné veřejné osvětlení v Tokiu
• LED diody: levnější provoz než úsporné zářivky!
• Osvětlení zdarma? Solární svítidla jsou rok od roku kvalitnější

Mezinárodní energetická agentura (IEA) aktuálně v Paříži prezentovala zprávu “Gadgets and Gigawatts“, ve které upozorňuje, že spotřeba elektřiny v domácnostech naroste do roku 2030 zhruba trojnásobně. Hlavním žroutem energie má být domácí spotřební elektronika a všelijaké “gadgety” - plazmové a LCD televize, herní konzole jako PlayStation 3, Wii nebo Xbox 360, případně jejich budoucí následovníci, iPhony, notebooky, prostě všechny ty krásné lesklé blikající vrnící hrající věcičky, které milujeme.

Během následujících sedmi měsíců podle zprávy IEA překročí počt uživatelů domácích počítačů hranici jedné miliardy. Elektrické spotřebiče prý dnes zastávají zhruba 15% celkové spotřeby domácnosti, nicméně jejich podíl rychle roste. Zatímco bílá technika jako jsou chladničky, pračky a další zařízení se postupně novému trendu energetické efektivnosti přizpůsobuje, stále více nových (a většinou zbytečných) “udělátek” na spotřebu příliš nedbá. Organizace proto navrhuje vládám, aby urychleně přijaly opatření ke snížení spotřeby televizí, notebooků či mobilních telefonů.

V opačném případě se podle IEA energie spotřebovaná informačními a komunikačními technologiemi stejně jako spotřební elektronikou do roku 2022 zdvojnásobí a do roku 2030 ztrojnásobí až na 1700 TWh. Díky takovému zvýšení by mohly přijít vniveč všechny snahy o snížení produkce skleníkových plynů a zvýšení energetické bezpečnosti. Znamenalo by to potřebu vybudování nových energetických zdrojů o výkonu 280 GW, tedy několika desítek až stovek jaderných či uhelných elektráren. Podle zprávy jsou však příležitosti ke snižování spotřeby takřka na každém kroku. Snižování spotřeby a omezování energetické náročnosti je řádově snazší a levnější, než stavba nových energetických zdrojů, ať už těch spoléhajících na fosilní paliva, nebo těch čerpajících z obnovitelných zdrojů energie.

Související články:

• EnergiePlus – Úspory energií a peněženky na jednom místě
• Ceny energií stoupají
• Rodinný dům plný úspor – desítky rad, jak můžete ušetřit!

Ropné plošiny jsou trnem v oku prakticky všech ekologických aktivistů. Nejenže těží ropu, fosilní palivo, které je dnes v konečném důsledku znečišťovatelem číslo jedna. Neprospívají ani mořskému biotopu - ani ty aktivní, ani vysloužilé. Studio Morris Architects přislo aktuálně v rámci soutěže Radical Innovation in Hospitality s originálním nápadem jak využít vysloužilé ropné plošiny.

A totiž přeměnit je na energeticky zcela soběstačné mořské hotely. Primárně je tento projekt určen pro Mexický záliv, ve kterém se nachází kolem 4000 ropných plošin. Přeměněné ropné plošiny získávají energii z vertikální větrné turbíny posazené do jednoho ze základních pylonů. Výhodou je, že na moři fouká vítr mnohem častěji a silněji než na pevnině.

Geotermální pumpy pomáhají s vytápěním a chlazením stanice. Další energie pak pochází z mořských vln a solárních panelů rozmístěných na povrchu platformy. Návštěvníci takového hotelu pak mají k dispozici všechny zážitky, které plošina uprostřed moře nabízí. Vodní sporty, výlety po hladině i pod ni. Obchodníci mohou takový hotel využít pro svá obchodní setkání nebo pořádání konferencí.