Koncept nazvaný „vodíková ekonomika“ byl poprvé představen v roce 1970 v době první ropné krize. Už v té době byl vážně brán v potaz návrh, aby vodík nahradil fosilní paliva, a tím došlo k omezení závislosti na nenahraditelných zdrojích. O čtyřicet let později se vodík stále zdá jako řešení současných globálních problémů, ať už klimatických změn či prostého nedostatku ropy.
TriHyBus - experimentální vodíkový autobus, který jezdí v Neratovicích v České republice. foto: Hybrid.cz
Plánovaná výstavba nové velkokapacitní spalovny biomasy v Pollingtonu, nedaleko jižního Leedsu, možná dopomůže k „oprášení“ jedné technické památky. Britská Správa vodních cest a kanálů dodnes obhospodařuje na 2200 mil splavných říčních koryt. Ty jsou víceméně extenzivně využívány pro rekreační vyjížďky a rybaření, ale nápad, jak učinit samotnou dopravu biomasy do spalovny ekologičtější byl brzy na světě.
Umělý vodní kanál v Británii, poblíž města Conwy, foto: Gareth Jones, Creative Commons License
Německo po katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku odstavilo osm nejstarších jaderných reaktorů. Rozhodlo se také do roku 2022 vypnout všechny zbývající jaderné elektrárny. Místo toho se bude země soustředit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Už v roce 2011 dosáhly 20% podílu na výrobě elektřiny.
Větrná turbína větrné elektrárny - budoucnost energetiky?, foto: Monika Kolářová
John Farrell, nadšenec do solární energie, vytvořil unikátní mapu. Zobrazil na ní časovou přímku a na mapě vypíchnul města, kde v tom kterém roce dosáhne cena elektřiny vyrobené v domácí střešní solární elektrárně stejné ceny jako elektřina ze sítě. Prvním takovým městem bude San Diego příští rok. Do sedmi let bude mít přístup k levné elektřině ze slunce 1 ze 6 Američanů.
Mapa amerických měst na časové ose podle toho kdy tam bude elektřina ze slunce stát stejně jako elektřina z rozvodné sítě. mapa: John Farrell
Španělská firma Iberdola Renewables (IR), jeden z největších dodavatelů obnovitelných zdrojů energie, bude muset zastavit svůj dosud největší projekt ve Spojených státech. Jednatřicet kilometrů čtverečních při pobřeží Severní Karolíny tedy nepokryjí obří nosníky turbín za stovky miliónů dolarů. Zajímavý je ale především fakt, že „stopku“ obrovské investici nedali místní obyvatelé ani ekologičtí aktivisté. Důvod pozastavení je mnohem prostší: nikdo z velkých odběratelů elektrické energie nemá o zelenou elektřinu zájem.
Větrná farma španělské společnosti Iberdola Energies, foto: IR
Fotbal je celosvětově nejoblíbenější hra. Kritickou pomůckou je v ní fotbalový míč. Neziskovou organizaci Uncharted Play napadlo proč oblibu fotbalu nevyužít ve prospěch obecného blaha. Rozhodla se, že vyrobí fotbalový míč, který slouží zároveň jako malá elektrárna.
sOccket - fotbalový míč, který slouží zároveň jako malá přenosná elektrárna, foto: Uncharted Play
O Etiopii se ve spojitosti s obnovitelnými zdroji energie často nehovoří. Přesto etiopská korporace pro výrobu elektřiny (EEPCO) ohlásila záměr vybudovat v dohledné době šest velkoplošných větrných elektráren a jednu geotermální. Celková výrobní kapacita alternativních zdrojů by tak měla narůst o více než jeden gigawatt.
Horké a suché, ale především větrné klima k budování větrných elektráren přímo vybízí. foto: sxc.hu/Piknik1977
Dlouho připravovaný projekt společnosti Nano Energies a kapely Tata Bojs se stává skutečností. Podařilo se sestavit první soběstačnou elektrárnu, která je složena z elektrických cyklogenerátorů – repasovaných starých jízdních kol, která jsou schopna v jednu chvíli dosáhnout výkonu přes 1 kW.
Tata Bojs na koncertě v Praze využití cyklo-elektrárnu o výkonu až 1kW, foto: Tata Bojs
S narůstajícím počtem větrných elektráren se komplikuje práce meteorologů i leteckých dispečerů-radistů. Podle článku uveřejněného na serveru Physorg.com mají v USA pracovníci Národního ústavu pro počasí (NWS) a amerických leteckých sil (USAF) stále větší problémy s šumy a ruchy, které větrníky způsobují na monitorovacích displejích.
Větrná elektrárna a její turbína v Portugalsku, foto. Ekobydlení.eu
Nezávislé energetické zdroje tvoří v České republice zhruba 12 procent instalovaného výkonu (cca 2837 MWp) a mohou pokrýt až 10 procent celkové tuzemské spotřeby. Pro běžnou spotřebu je ale zatím využito jen 60 procent této energie. Ta je přitom levnější až o 25 procent.
Větrné elektrárny - mají v budoucnosti zajišťovat valnou část energie celé Evropy, foto: Ekobydleni.eu
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
