Jmenuje se Greenergy. Jde o výmysl designéra Dmitriy Shcherbakovova, který si řekl, že nebude spoléhat na klasické obnovitelné zdroje energie jako je vítr nebo slunce, ale zkusí něco nového. Třeba změnu teplot.

Vymyslel proto zařízení obsahující termočlánek, který získává energii ze změn teplot a mění ji na elektřinu. Díky tomu může dobíjet malá nenáročná zařízení jako jsou iPody, mobily a podobně.

Navíc na samotné zařízení Greenergy lze připojit například hudební “nadstavbu” pro přehrávání muziky, případně výhřevný modul, nebo třeba osvětlení. Bohužel, autor projektu nedal k dispozici žádné konkrétnější informace o přesném výkonu zařízení. Nápad je to bezesporu zajímavý!

Ve městech budoucnosti se možná dočkáme konkurence stavebních firem a dodavatelů energie. Agentura Reuters přináší zajímavý článek nadepsaný “Chytrá města znamenají rivalitu ve stavebnictví i energetice” (česky). Podle něj v Evropě pomalu ale jistě vyrůstá hnutí, které hodlá stavět “chytrá města” - energeticky alespoň částečně soběstačná, která nejen že budou bojovat proti změne klimatu, ale zároveň sníží svou energetickou závislost například na zemním plynu z Ruska.

Představa je taková, že například na střechách měst budoucnosti bude vystavěna rozsáhlá energetická infrastruktura - větrné turbíny, solární termální elektrárny či fotovoltaika, která bude dodávat energii jak budovám, tak například elektromobilům. Organické odpady by se pak využívaly k výrobě bioplynu a ten zas k energetické produkci. “V průběhu času se objeví velmi odlišný obchodní model,” komentoval tyto vize Gearoid Lane, výkonný ředitel energetické společnosti British Gas New Energy.

Podobným nápadům nyní podle Reuters přichází na chuť i samotná Evropská unie poté co si zakusila jak chutná pravá “ruská zima”. “Za 25 let budou milióny budov konstruovány tak, aby sloužily zároveň jako elektrárny a habitaty,” říká publicista a ekonom Jeremy Rifkin, který radí vládám i korporacím jak se postavit k energetické bezpečnosti. Zásadní jsou ovšem pro rozvoj takovýchto vizí chytré rozvodné sítě neboli “smart grids”, které umožní inteligentní zacházení s elektřinou.

Samozřejmě, že všechny takové iniciativy týkající se elektřiny i vytápění mají jak své příznivce, tak i odpůrce. Například nedávno byl v Bruselu zamítnut návrh na výzkum “chytrých měst” v hodnotě 500 mil. euro. “Je neuvěřitelné, že to bylo shozeno ze stolu a je jasné, že velcí distributoři elektřiny v tom měli prsty,” komentoval to člen Strany zelených Claude Turmes. “Města jsou dokonalá pro prosazování změny a obnovitelných zdrojů,” myslí si zároveň tento politik.

Heslo “Power to the people“, původně píseň Johna Lennona, dostává s rozvojem internetu zcela nových rozměrů. Organizace SolarAid kupříklad hodlá s chudobou a nepříznivými klimatickými změnami ve třetím světě bojovat za pomoci sluneční energie. Dvě miliardy lidí dnes nemají přístup k elektřině, a tak pro teplo, ale často i jen světlo spalují toxický kerosin. SolarAid proto chce především subsaharským zemím pomoci tak, že místní byvatele naučí vyrábět z kerosinových lamp lampy solární. A to nejen pro svou potřebu, ale také k prodeji, a tak podpořit místní obchod. Zaměří se především na nejchudší zemědělské oblasti, kde bude také podporovat vlastní nové solární instalace. Mezi hlavní dárce SolarAid patří Solarcentury, největší britská společnost zaměřená na solární energie, nebo například Vodafone. Na tvorbě reklamní kampaně SolarAid se podílela také známá australská herečka Cate Blanchett.

zdroj: bohem

Záplava zajímavostí přicházejících z amerického společnosti Google jako by neměla konce. Aktuálně se objevil patent, ve kterém Google navrhuje plovoucí datacentra. Už dnes je Google jedním z největších žroutů energie na světě, protože jeho datacentra umístěná po celém světě spotřebovávají velké množství elektřiny. Mobilní plovoucí datacentra by podle patentu mohla pomáhat v oblastech postižených například přírodními katastrofami, válečnými konflikty apod. Takové datové centrum by pak bylo napájeno energií z energetických vlnových konvertorů společnosti Pelamis. Jedná se o revoluční technologii, která využívá pohybu vln na povrchu oceánu k produkci elektřiny. Výhodou nového obnovitelného zdroje energie je relativně levná výroba, vysoký výkon a odolnost proti přírodním podmínkám.

zdroj: fashionfunky

Světový technologický gigant IBM si začíná čím dál tím více všímat životního prostředí. Už v březnu 2007 ohlásila firma velkou zelenou iniciativu, která jí měla pomoci snížit v četných budovách po celém světě spotřebu vody, elektřiny či benzinu. Aktuálně pak firma vydala velmi zajímavou zprávu Automotive 2020, podle které bude v roce 2020 většina automobilů hybridních. No a nejnověji spustilo IBM program Green Sigma, což je komplexní systém pro sledování spotřeby v budovách. Díky tomuto programu už údajně IBM ušetřilo asi 310 mil. dolarů, přitom jej prozatím testuje pouze na čtyřech místech - dvou vlastních provozech a dvou provozech svých zákazníků. Jeho součástí je například i podpora práce z domova, která výrazně šetří benzin či obecně pohonné hmoty. IBM také vybavuje svá datová centra novým, na elektřinu méně náročným hardwarem, což pak šetří účty za elektřinu, od věci není ani chytrý software, který dokáže dynamicky měnit zátěž hardwaru podle potřeby, a tím také ovlivňovat spotřebu. Kromě toho všeho se ale IBM zajímá také o rozvoj chytrých rozvodných sítí, které by také měly umožnit ušetřit energii.

zdroj: cnet

Magazín IHNed.cz přináší zprávu o chystaném zdražení elektřiny od ledna příštího roku. Nejtvrdším způsobem zasáhne firmy, kterým zvedne náklady na elektřinu až o pětinu, o něco méně pak domácnosti. Výsledkem ale bude zdražení výrobků, potravin a následně možná i služeb. Lze tedy dost dobře očekávat další výrazné zvýšení zájmu o fotovoltaiku a solární elektrárny, a to jak ze strany domácností, tak investorů a firem.

“Dopady vysoké ceny na jednotlivé firmy se budou lišit. V lepší situaci jsou velké firmy, které si elektřinu nasmlouvaly dopředu za nižší ceny. Naplno budou ovšem zasaženi drobní živnostníci, kteří jsou odkázáni na to, kolik jim budou obchodníci v příštím roce za elektřinu účtovat.” (celý článek)

Elektřina ze Slunce láká. Za poslední rok vzrostl instalovaný výkon fotovoltaiky v ČR více než sedmkrát a v letošním roce se očekává další významný nárůst. Zdá se, že je tato technologie mezi investory čím dál populárnější a jejich plány zahrnují instalace solárních parků v řádech miliard Kč. Fotovoltaika se dostala do hledáčku nejen malých a středních investorů, ale také velkých developerských firem, které počítají s fotovoltaikou na střechy průmyslových hal, hotelů nebo nové bytové výstavby. Kromě domácích subjektů přicházejí na trh také kapitálově velcí hráči z Německa, Španělska, Velké Británie nebo Nizozemí. Významně k tomu přispívají výkupní ceny energie po dobu 20 let, silná koruna znamenající dočasný pokles cen fotovoltaických komponent a také zlepšení legislativního prostředí pro podnikání v této oblasti. Tento trend je jistě pozitivní, fotovoltaika patří k nejperspektivnějším a nejšetrnějším technologiím výroby elektřiny. Na druhou stranu lze ale pozorovat i celou řadu problémů, které u nás rozvoj tohoto podnikání provázejí. Týkají se zejména větších instalací a zde jsou některé z nich.

Pojem “největší solární elektrárna” nebo “největší solární farma” už na stránkách našeho magazínu takřka zdomácněl. Faktem je, že každým rokem přibývají nové solární elektrárny a solární farmy, které mají vyšší výkon než ty vybudované doposud, a to je jedině dobře. Britský list The Guardian aktuálně informuje o nové solární farmě, která má být do konce letošního roku spuštěna ve východním Portugalsku na planině Alantejo. Investice v hodnotě 250 mil. euro by měla zajistit produkci 45 MW elektřiny ročně, což by dokázalo zásobit 30 000 domácností. Solární elektrárna se skládá z celkem 2520 obrovských solárních panelů, které jsou pod úhlem 45° rozmístěny tak, aby po celý den následovaly slunce. Oblast kde elektrárna vyrostla se může pyšnit titulem “nejslunečnější místo Evropy”. Celková plocha, kterou farma zabírá je zhruba dvakrát rozlehlejší než londýnský Hyde park. Portugalsko, země bez jakýchkoliv zásob fosilních paliv, ať už jde o uhlí, ropu nebo zemní plyn, chce do roku 2020 dosáhnout 31% podílu obnovitelných zdrojů na produkci energie. Není divu, že v současné době se nachází na špici evropského pelotonu, který samozřejmě podporuje i samotná Evropská unie. Portugalsko chce dokonce v oblasti obnovitelných zdrojů energie soutěžit se zeměmi jako je Dánsko či Japonsko. Na severu země například rostou nové větrné farmy hustě posázené větrnými turbínami. Poblíž přístavu Porto zase vyrůstá první elektrárna, která hodlá krotit energii mořských vln.

zdroj: guardian.co.uk, ecogeek, foto: Teri Pengilley (The Guardian)

V Budapešti a dalších světových metropolích probíhal údajně během posledních 19 let intenzivní výzkum v oblasti elektromagnetismu. Jeho výsledkem je nový vynález nazvaný EBM 720 - zkratka pro “Energy by Motion”, tedy energie z pohybu. Mělo by jít o elektrický generátor, který je schopný vyrábět elektrickou energii bez jakýchkoliv vstupů, pouze díky magnetickým polím. Video dostupné na webu YouTube vysvětluje původ, vznik i současnost zařízení, které nápadně připomíná perpetuum mobile a de-facto slibuje ekologicky zcela nezávadnou, téměř zdarma přístupnou energii. Naprostá většina lidí je samozřejmě v podobných případech 100% skeptická. Druhá strana naopak upozorňuje na rozsáhlé konspirace petrolejářského a energetického průmyslu, bankovních domů a dalších institucí, které společně mají bránit jakýmkoliv revolučním vynálezům v oblasti generování energie ve spatření světla světa. Co si myslíte vy, milí čtenáři?

zdroj: greenoptimistic

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR klesá podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Zprávu přinesly Finanční noviny:

“Loni se z obnovitelných zdrojů vyrobilo celkem 3,41 terawatthodiny, což bylo o tři procenta méně než v roce 2006. Na celkové hrubé produkci elektřiny v Česku je to 3,9 procenta. Zhruba tři pětiny takzvané zelené elektřiny produkují vodní elektrárny. Loni vyrobily 2,09 terawatthodiny, což je kvůli horším hydrologickým podmínkám meziroční pokles o 18 procent. Méně elektřiny dodaly do sítě především velké vodní zdroje.” (celý článek)