Rozsáhlé plantáže doslova pokryté slunečními kolektory patří i u nás k běžnému zjevu v kulturní krajině. Jejich estetický dojem není asi zcela vábný, a navíc často blokují zemědělskou půdu. V zastínění panely nemohlo růst až donedávna prakticky nic. Teprve nyní technologické inovační konsorcium ULMA přišlo se zajímavým nápadem. Vytvořili skleníky z fotovoltaických panelů, uvnitř kterých normálně pěstují rajčata a papriky.
Kromě rajčat a paprik by mohly ve sklenících zemědělci brzy "pěstovat" elektřinu.Zdroj: Ifoston
Koncept nazvaný „vodíková ekonomika“ byl poprvé představen v roce 1970 v době první ropné krize. Už v té době byl vážně brán v potaz návrh, aby vodík nahradil fosilní paliva, a tím došlo k omezení závislosti na nenahraditelných zdrojích. O čtyřicet let později se vodík stále zdá jako řešení současných globálních problémů, ať už klimatických změn či prostého nedostatku ropy.
TriHyBus - experimentální vodíkový autobus, který jezdí v Neratovicích v České republice. foto: Hybrid.cz
Střední škola Lady Bird Johnson ve městě Irving jako by nepatřila ani do státu Texas, ale spíše do vzdálené budoucnosti. Technologie obnovitelných zdrojů energie se zde vzájemně snoubí s futuristickým provedením samotné stavby. Celá vzdělávací instituce zároveň slouží jako praktická demonstrace udržitelných přístupů v moderní architektuře pro příští tisíciletí.
Projekt energetické soběstačnosti nevzdělává jen studenty, ale i celé texasské město. Zdroj: IISD
Skupina architektů sdružených pod hlavičkou společnosti Davy Smith proměnila nevzhlednou londýnskou budovu v luxusní komplex bytů. Kromě originálního provedení úprav interiéru se ale apartmány na Digby Road proslavily ještě něčím jiným. Vnější fasáda budovy se proměnila na vertikální zahradu, a to hned nejvyšší v Evropě.
Vertikální zahrada změnila fasádu domu na Digby Road k nepoznání. Zdroj: Inhabitat.com
Jednou z výhod obnovitelných zdrojů energie, například solárních panelů, je fakt, že mohou vyrábět elektřinu i v odlehlých oblastech bez nutnosti napojení na „národní“ rozvodnou síť. A tak nepřekvapí, že kromě osad v izolovaných horských oblastech a vesniček ztracených v džungli dali souhlas alternativním zdrojům energie i na Maledivách.
Maledivy (Maledivská republika), hlavní město Male, které pokrývá celý stejnojmenný ostrov. foto: Taichi, Wikimedia
Plánovaná výstavba nové velkokapacitní spalovny biomasy v Pollingtonu, nedaleko jižního Leedsu, možná dopomůže k „oprášení“ jedné technické památky. Britská Správa vodních cest a kanálů dodnes obhospodařuje na 2200 mil splavných říčních koryt. Ty jsou víceméně extenzivně využívány pro rekreační vyjížďky a rybaření, ale nápad, jak učinit samotnou dopravu biomasy do spalovny ekologičtější byl brzy na světě.
Umělý vodní kanál v Británii, poblíž města Conwy, foto: Gareth Jones, Creative Commons License
Poptávka po alternativních zdrojích energie v Číně neklesá s nadmořskou výškou. Právě naopak, průmyslový gigant CSR ZhuZhou uvedl, že nově obdržel objednávku na 400 speciálně upravených turbín pro horské oblasti Jün-nanu. Obdobně i firmy Goldwind a XEMC zahájily sériovou výrobu větrných elektráren o výkonu 1,5 MW určených pro členitější terén. Horské hřebeny zůstávají po pobřežních rovinách posledním příhodným místem pro výstavbu větrných plantáží.
Také v České republice se nejčastěji větrné elektrárny staví v horských oblastech, foto: Ekologické bydlení
Španělská firma Iberdola Renewables (IR), jeden z největších dodavatelů obnovitelných zdrojů energie, bude muset zastavit svůj dosud největší projekt ve Spojených státech. Jednatřicet kilometrů čtverečních při pobřeží Severní Karolíny tedy nepokryjí obří nosníky turbín za stovky miliónů dolarů. Zajímavý je ale především fakt, že „stopku“ obrovské investici nedali místní obyvatelé ani ekologičtí aktivisté. Důvod pozastavení je mnohem prostší: nikdo z velkých odběratelů elektrické energie nemá o zelenou elektřinu zájem.
Větrná farma španělské společnosti Iberdola Energies, foto: IR
Zvyšující se poptávka po biopalivech si žádá stále nové a nové prostory pro kultivaci, a nejlevnější úrodná půda se nachází v rozvojových zemích. Tím je dána osa celého narůstajícího problému. Podle nové zprávy organizace International Land Coalition (ILC) bylo mezi lety 2000-2010 na celém světě převedeno na zemědělskou půdu neuvěřitelných 200 milionů hektarů. Jen poměrně malá část této však půdy však slouží k produkci potravin.
V rozvojových zemích je od nejmenších farmářů pokoutně vykupována půda a proměňována v obrovské plantáže pro pěstování biopaliv, foto. chirnoaga, sxc.hu
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
