Chytrá energie – plán, jak proměnit Českou republiku

České ekologické organizace Greenpeace, Calla, Veronica a Hnutí Duha společně se zahraničním odborníky vypracovali plán „Chytrá energie“ s cílem proměnit energetický metabolismus české ekonomiky. Znamenal by snížení znečištění, dovozu paliv i účtů za energie. pokračování…Ekologické bydlení obrázky chytrá energie uhelná elektrárna
„Je přirozené, že energetická politika je zelená, protože energetika je bezesporu největší znečišťovatel životního prostředí,“ píše v úvodní předmluvě obsáhlé zprávy nazvané „Chytrá energie“ Jiží Beranovský, ředitel organizace EkoWatt.

Energie, základ státu

Cílem obsáhlé publikace není jen „vylepšit“ českou energetiku, ale kompletně ji proměnit. Z minulosti si s sebou totiž přitáhla mnoho neduhů, které ji co do spotřeby materiálů a energií a souvisejícím znečištěním činí nejméně konkurenceschopnou v celé Evropě.

V několika úvodních kapitolách je vysvětleno co vlastně je třeba změnit. Jde o vysoké emise skleníkových plynů, závislost energetiky na uhelných dolech, rostoucí dovoz ropy i zemního plynu a enormní částky, které domácnosti platí za energii.

Ekologické organizace navrhují, jak během čtyř desetiletí srazit dovoz ropy i zemního plynu na polovinu a tuzemské emise oxidu uhličitého snížit o více než 85 %. Plán Chytrá energie kombinuje tři hlavní prvky:

  • systematické inovace, které podstatně sníží energetickou náročnost ekonomiky;
  • důkladné využití českých příležitosti k výrobě elektřiny či tepla z obnovitelných zdrojů;
  • mix rozličných opatření, která sníží závislost dopravy na ropě.

Kdo šetří, má za tři

Důraz je v oblasti energetiky kladen napříč celou zprávou na energetickou efektivitu, šetření a decentralizaci zdrojů. „Smysluplná energetická politika musí zajistit dostatek energie pro české podniky i domácnosti,“ píše se ve zprávě. Zároveň na dalších místech najdeme jasná čísla týkající se skutečnosti, že Česká republika bez problémů zvládá pokrývat domácí poptávku po elektřině a navíc velkou část vyrobené energi vyváží.

Tím se de-facto stává elektrárnou a potažmo i dolem celé Evropy, protože uhlí a jiné materiály vytěžené na našem území pak rozsvěcují světla a pece ve zbytku Evropy. Pro srovnání zpráva uvádí příklad Dánska: Dánsko během posledních dvou desetiletí zvětšilo svůj ekonomický výkon bezmála o polovinu. Během stejné doby tamní spotřeba energie stoupla o pouhou dvacetinu, hrubá spotřeba elektřiny klesla o 4 % a emise oxidu uhličitého na jednu vyrobenou kilowatthodinu jsou o 42 % menší.

Zpráva upozorňuje také na současný palčivý problém, totiž zastaralou rozvodnou síť. „Přenosová a rozvodná soustava vznikla jako jednosměrka, která přepravuje kvanta energie z mamutích elektráren ke stovky kilometrů vzdáleným spotřebitelům. Decentralizace a mnohem větší nasazení solárních panelů či větrných turbín si vyžádá důkladnou reformu. Hlavním bodem jsou takzvané inteligentní sítě, jež umožní pružně vyrovnávat výkyvy v poptávce i výrobě. Začnou více připomínat internet s tokem (elektřiny i informací) oběma směry, aktivní rolí uživatelů a decentralizovaným rozhodováním.“

Doprava a recyklace

Stranou pozornosti nezůstává ani doprava. „Stát také musí podpořit pohodlnou a rychlou veřejnou dopravu i pružnou přepravu nákladů vlakem – a motivovat cestující i firmy, aby nabídky využívali. Součástí musí být také investice do nových tratí a vysokorychlostních drah. Studie sestavená pro ministerstvo životního prostředí odhadla, že lze reálně počítat s přesunem 15% kamionové dopravy na železnici do roku 2020 a 35% do roku 2050, respektive s přesunem 15% a posléze 50% lidí od aut k veřejné dopravě. Hustá síť cyklostezek ve městech by několikanásobně zvýšila počet lidí, kteří na kole jezdí do práce či do školy.“

Důležitou roli ve zprávě hraje také recyklace materiálů. Ta v České republice významně zaostává. Česká republika materiálově využívá (recykluje nebo kompostuje) pouze 20 % z každoročních 4 milionů tun komunálního odpadu. Cenné druhotné suroviny, které by bylo možné využít a do nichž už byla vložena značná energie, končí ve spalovnách či na skládkách.

„Proto má smysl vyrábět energie pouze ze zbytkového odpadu, kde už nejsou recyklovatelné suroviny. Nikoli ze směsného komunálního odpad, který používají běžné spalovny komunálního odpadu. Tudíž jsou energeticky přínosné takové projekty, jež využívají vhodné, cíleně vytříděné složky, především biologicky rozložitelný odpad – hlavně bioplynové stanice,“ píše se ve zprávě.

Všechno jde, když se chce

Obsáhlý, více než stostránkový dokument je velmi zajímavým čtením zdaleka nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo se zajímá o stav energetiky a životního prostředí v České republice a možnosti, které existují ke zlepšení obou oblastí. V závěru zpráva navrhuje jedenáct hlavních opatření, které by stát měl zavét pro podporu ekonomiky, energetiky a životního prostředí.

„Česká republika má enormní možnosti k rozhýbání zeleného hi-tech, nastartování nových průmyslových odvětví a razantní modernizaci ekonomiky. Srazí tak svoji energetickou náročnost, závislost na fosilních palivech i dovoz paliv. Příležitosti čekají na využití – to ale nepřijde samo od sebe. Stát pro něj musí vytvořit podmínky.“ Součástí návrhu je mimo jiné i přísný návrh sazby daně na osobní motorová vozidla odvíjející se od objemu emisí oxidu uhličitého. Majitel automobilu s emisemi do 120 g/km by platil nulovou daň. Např. ale majitelé luxusních aut s emisemi mezi 151 – 165 g/km by museli ročně platit až 6300 Kč. To je však pouze jeden z mnoha příkladů konkrétních opatření, které zpráva Chytrá energie navrhuje.

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.