Před třemi lety byl poprvé nastíněn záměr postavit obří solární elektrárny na Sahaře. Projekt dostal jméno DESERTEC a měl energeticky propojit africkou Saharu s Evropou. Pro někoho odvážná myšlenka dostává konkrétní obrysy. Na příští rok je přichystána výstavba první obří koncentrační solární elektrárny s výkonem 500 MW, která bude tvořit pomyslný první stavební kámen projektu DESERTEC. První stavební výkop se uskuteční příští rok v Maroku. Výstavba elektrárny přijde na 2,8 miliard dolarů.
Devatenáctiletý americký student Eric Jacqmain si doma postavil vlastní solární pec. Do parabolického podstavce nalepil celkem 5800 miniaturních zrcadel. Ty dokáží koncentrovat sluneční paprsky do takové energie, která umí tavit kov. Video v článku.
Vláda prezidenta Baracka Obamy konečně otevřela dlouho zamčené dveře. Umožnila prvním několika firmám vybudovat rozsáhlé solární elektrárny na federální půdě. Jedním z nejzajímavějších projektů je v tomto ohledu aktuálně schválený Blythe Solar Power Project v hodnotě 6 mld. dolarů. Koncentrační (termální) solární elektrárna poskytne celkový výkon 1 GW.
Evropský komisař pro energii Guenther Oettinger řekl, že Evropa přepraví první energii vyrobenou v severní Africe už do pěti let. Ambiciózní projekt DESERTEC tak nabírá obrátky. pokračování…
Proto se Google rozhodl přímo angažovat ve vývoji těchto technologií. Především mu jde o koncentrační solární elektrárny. Právě pro ně vyvíjí neobvyklé materiály, ze kterých by chtěl vyrábět levné heliostaty, tedy zrcadla, která směřují sluneční energii do jednoho bodu. Kromě toho pracuje také na speciálních turbínách.
Podle Weihla je dnes typická cena za jeden watt solární energie (i u solárních termálních elektráren) mezi 2,50 až 4 dolary, což znamená výdaje od 600 mil. do 1 mld. dolarů za 250MW solární elektrárnu. To je příliš mnoho.
Weihl proto slibuje, že během dvou až tří let předvede Google technologii v pilotním projektu, který by mohl srazit cenu za 1 kWh pod 5 centů proti dnešním 12 až 18 centům. Weihl dále upozorňuje, že Spojené státy americké musí více investovat do základního výzkumu.
Zatímco investorských společností ochotných vložit peníze do slibných solárních společností existuje spousta, investorů ochotných investovat peníze do základního výzkumu ze kterého mohou vzejít skutečně průlomové objevy existuje málo. Proto musí zasáhnout vláda. „Rád bych viděl investice v řádu 20 až 30 mld. dolarů během následujících 10 let,“ řekl Weihl.
O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti „vyjádřily o projekt zájem“. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.
Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. „Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,“ komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky „co by kamenem dohodil“. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.
Ve španělské Seville byla aktuálně spuštěna solární elektrárna společnosti Abengoa. Jde o největší svého druhu na světě. Solární věž s výkonem 20MW získává energii ze soustavy zrcadel, celkem jich je 1255. Ta nasměřují sluneční záření na vrcholek věže vysoké 165 metrů a zahřejí tak vodu, která následně pohání turbínu generující elektřinu. Abengoa už provozuje podobnou elektrárnu s výkonem 10 MW a plánuje stavbu další s výkonem 20 MW v rámci komplexu Solucar, který má do roku 2013 produkovat až 300 MW. Této hodnoty chce dosáhnout stavbou dalších koncentračních solárních elektráren. Španělsko se v minulém roce stalo také druhým největším producentem elektřiny ze slunce, hned po Německu. Zejména se tak stalo díky pobídkám a dotacím vlády, které však mají brzy skončit. Podobný boom dnes zažívá také Česká republika.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
