Ekologické bydlení

Přírodní klenoty Filipín mají i nadále zůstat čistými smaragdy zeleného diadému. Palawan, turisticky nejpopulárnější ostrov souostroví, se totiž rozhodl vytýčit si nový cíl. Obnovitelné zdroje, efektivní hospodaření s energiemi a šetrnější přístup k životnímu prostředí. A když už, tak pořádně.

„Zbavit se závislosti na fosilních palivech je první krok. Solární energetika ale přijde později.“ Zdroj: Philippine Fly Boy, WikipediaCommons, licence CCA2.0G

Američané přistupují k projektům zásobníků energie poněkud váhavě. Po celých Spojených státech bychom napočítali jen kolem čtyř desítek podobných zařízení. Jedno z těch středně velkých se teď k nemalé radosti „průkopníků zásobníků energie“ bude nyní budovat ve státě New York, u hornického městečka Mineville.

Nejznámější přečerpávací vodní elektrárnou v České republice jsou Dlouhé stráně o výkonu 650 MW. foto: ČEZ

Malé vodní elektrárny jsou pro Českou republiku významným zdrojem elektřiny. Ačkoliv je dnes pozornost odborníků i médií upřena především směrem k fotovoltaice či biomase, malé vodní zdroje zůstávají významnou součástí mixu obnovitelných zdrojů energie.

Celkový pohled na malou vodní elektrárnu Vranov – náhon, samotná elektrárna i odpadní kanál. foto: E.ON

Skotské ministerstvo schválilo plán na výstavbu největší vlnové elektrárny na světě. Není divu, vždyť skotské pobřeží disponuje ideálními přírodními podmínkami, pod které prakticky spadá desetina pobřeží v Evropě, vhodných pro tento způsob výroby energie.

Prototyp vlnové elektrárny Oyster 800 během testování na Orknejích. foto: AquamarinePower

Projekty hydroelektráren, které by těžily z existence velkých přehrad na jižní polokouli, čeká přehodnocování očekávaných výsledků. Potenciál generované energie totiž značně kolísá, pokud se začne velkoplošně zasahovat do krajiny v okolí přehrad. Typickým příkladem je obří amazonská přehrada Belo-Monte. Pokud bude odlesňování a kácení pralesů v oblasti pokračovat stejným tempem, její výkon může být až o třetinu nižší.

Vodní elektrárna na řece Xingu má plánovaný výkon 11 233 MW. Zdroj: wikipedia.en.com, (c) Eletrobras

Hydroelektrárny, které využívají sílu mořského proudění a turbíny větrných elektráren, zasazené do dna, na hranici příboje. Dva odlišné způsoby, jak účinně získávat energii. Mohly by ale tyto dva modely stejně efektivně fungovat jako jedno zařízení? S odpovědí přichází japonská společnost Mitsui.

Japonská společnost Mitsui přináší další inovaci do segmentu OZE, hybridní model větrné/vodní elektrárny. foto: Mitsui

Američanům nedá jejich voda spát. Hydrokinetický potenciál vodních nádrží, jezer, vln v moři i na pobřeží, síla přílivu, mořských proudů a pochopitelně toky řek – představují příliš lákavý obzor pro čistou a levnou elektřinu, než aby zůstaly nepovšimnuty.

Dolní tok řeky Mississippi se jeví jako nejvíce nadějný z hlediska dostupnosti hydrokinetického potenciálu. foto: US Army Corps of Engineers, licence public domain

Člověk dokáže krajinu proměnit k nepoznání, což dobře demonstruje případ výstavby velkých přehrad na povodí Nilu. Lidé zde od starověku žili v harmonii a čase jednoduše vyměřeném pravidelnými povodněmi. Přehradní nádrže tyto „přírodní hodiny“ sice zastavily, ale vodní elektrárny už nedokážou zastat ostatní ekologické funkce, navázané na režim pravidelných záplav. To ale hodlají ve svém projektu změnit architekti. Připravili totiž odvážný projekt „plovoucího města“.

Řeka Nil byla odedávna životodárnou tepnou, přinášející povodněmi do zelených údolí vláhu a úrodnou půdu. přehrady tento cyklus zastavily. Zdroj: Marion Ottmanová