Ekologické bydlení

Američanům nedá jejich voda spát. Hydrokinetický potenciál vodních nádrží, jezer, vln v moři i na pobřeží, síla přílivu, mořských proudů a pochopitelně toky řek – představují příliš lákavý obzor pro čistou a levnou elektřinu, než aby zůstaly nepovšimnuty.

Dolní tok řeky Mississippi se jeví jako nejvíce nadějný z hlediska dostupnosti hydrokinetického potenciálu. foto: US Army Corps of Engineers, licence public domain

Člověk dokáže krajinu proměnit k nepoznání, což dobře demonstruje případ výstavby velkých přehrad na povodí Nilu. Lidé zde od starověku žili v harmonii a čase jednoduše vyměřeném pravidelnými povodněmi. Přehradní nádrže tyto „přírodní hodiny“ sice zastavily, ale vodní elektrárny už nedokážou zastat ostatní ekologické funkce, navázané na režim pravidelných záplav. To ale hodlají ve svém projektu změnit architekti. Připravili totiž odvážný projekt „plovoucího města“.

Řeka Nil byla odedávna životodárnou tepnou, přinášející povodněmi do zelených údolí vláhu a úrodnou půdu. přehrady tento cyklus zastavily. Zdroj: Marion Ottmanová

Čínská agentura Xinhua oznámila, že Čína se svými více než 1,35 mld. obyvateli vyrábí 20,2 % energie v čistých zdrojích. Menší problém je, že Čína za “čisté” považuje také jaderné elektrárny a obrovská vodní díla jako je vodní elektrárna Tři soutěsky, které vyhánějí z domovů miliony lidí a významně narušují přírodu v dalekém okolí.

Výroba elektřiny v Číně, stejně jako ve zbytku světa, projde během následující dekády výraznými změnami, foto: dimitri_c/sxc.hu

Brazilské Rio de Janeiro je známé nejen pro své pláže a karnevaly, ale také pravidelné summity týkající se životního prostředí. Ne že by tedy přinesly nějaké významné výsledky… Rio de Janeiro bude v roce 2016 hostit první letní Olympijské hry v Jižní Americe. Švýcarská architektonická společnost Rafaa pro ně navrhuje unikátní stavbu a zdroj energie zároveň: solární vodopády.

Dočká se Rio de Janeiro kromě krásných pláží také solárního vodopádu napájejícího olympijskou vesnici v roce 2016? foto: rafaa

Irsko je chudá země. Chudá na nerostné suroviny – až na malé zásoby zemního plynu se na smaragdovém ostrově nenachází žádné z nichž by se dala vyrábět energie. Jenže už podle prapůvodních mýtů a legend se na Hibernii keltští bohové dostali dostali na křídlech větru. Toho má Irsko víc než dost a chce toho náležitě využít.

Větrná farma Carnsore v Irsku – podobných jsou tam desítky. Země je chce nyní využívat ještě efektivněji. foto: Frank O’Brien, Ask about Ireland

Německo za slunečného počasí dokáže vyrobit podstatnou část své spotřeby elektřiny v solárních elektrárnách. To tlačí cenu elektřiny na burzách dolů a naopak tak v Německu roste příplatek za obnovitelné zdroje. Na druhou stranu, díky nízké ceně elektřiny přes den mohou přečerpávací elektrárny fungovat ve dvou namísto jednoho cyklu.

Přečerpávací vodní elektrárna Yomikaki v Japonsku, foto: Qurren/Wikipedia

Brazílie je 10. největším spotřebitelem energie na světě. Zároveň je čistým importérem elektřiny. V Jižní Americe i ve světě má Brazílie výsadní postavení, je jednou ze zemí tzv. BRIC. Její ekonomika roste, populace se rozrůstá a vláda se nyní chystá zavést opatření na podporu rozvoje solárních elektráren.

Vlajka Brazílie, foto: tchampa/sxc.hu

Společnost Hydrovolts se zabývá vývojem kompaktních vodních turbín. Ty jsou určeny pro jednoduchou instalaci do řek, kanálů a jiných vodních cest. Nejnovější odbytiště si firma našla v čističkách odpadních vod.

Hydrovolts - jednoduše instalovatelná vodní turbína, foto: Hydrovolts