Volkswagen vyrábí malé kogenerační elektrárny

se stává oborem budoucnosti. Konečně, po 25 letech, kdy přešlapovala na místě nebo v minulosti. Hrnou se do ní kromě společnosti i další. Nejnověji např. . Ta začala ve své v Salzgitteru vyrábět malé domácí plynové elektrárny pro i .  
výroba energie - domácí elektrárna Volkswagen Lichtblitz

Volkswagen spojil síly se společností Lichtblick už před déle než rokem. Společně se chtějí zasadit o rozsáhlou decentralizaci v . Lichtblick je poměrně malá energetická společnost se sídlem v , která nabízí . Má asi půl milionu zákazníků, ale přesto má ambice konkurovat největším evropským hráčům jako jsou nebo .

Decentralizace výroby energie

Její nový obchodní model totiž jde cestou decentralizace s využitím , kterého bude ještě pár stovek let více než dostatek a které je velmi levné. Jde o . Proč se Lichtblick spojil právě s automobilkou Volkswagen? Rudolf Krebs, šéf divize koncernu VW, na to odpovídá: „Většina toho co potřebujete na výrobu malé už existuje v moderních .“

Klíčem nového obchodního modelu společností Lichtblick a Volkswagen je totiž motor na , který Volkswagen montuje do některých verzí oblíbeného . Díky tomu, že v lze využít nejen vyrobenou , ale také produkované odpadní , má miniaturní tepelná elektrárna díky této výslednou účinnost kolem 94%.

Pro srovnání, účinnost moderních se pohybuje mezi 30-40%, v případě / mezi 40-60%. Nové malé plynové mikroelektrárny do sklepa od Lichtblicku slibují proměnit se v miliardový byznys. Firma si představuje, že časem se jich navzájem propojí 1000, 10 000 nebo i 100 000. Vznikla by tak největší virtuální plynová elektrárna v , která by mohla nahradit jednu až dvě .

Elektřina i teplo, levněji

Malé elektrárny Volkswagen/Lichtblitz nejen že pro dům kde jsou instalovány, ale navíc také teplo. Pokud je energie víc než spotřebuje, lze elektřinu prodat do .

Jedním z limitujících faktorů pro rozvoj decentralizované výroby energie v malých tepelných elektrárnách je samozřejmě cena. Ta se podle Volkswagenu v případě jejich novinky pohybuje kolem 20 000 euro. Lichtblitz proto vymysleli originální obchodní model. Ten by mohl zaujmout nejen běžné majitele rodinných domů, ale především stavební a developerské firmy.

Za jednorázový instalační poplatek mezi 5000 a 8500 euro (zřejmě podle výkonnosti jednotky) se firma Lichtblitz postará o instalaci malé elektrárny. Ta zůstane i nadále jejím majetkem a firma se bude starat o její provoz, udržbu a zajistí i dodávky plynu. Zároveň bude vykupovat elektřinu a o tento zisk sníží majiteli pravidelný účet za plyn. Celkem by měly domy dosáhnout úspory až 40%.

Plyn také jednou dojde, ale…

Jistě, zemní plyn je opět a jeho spalováním vznikají emise. V tomto případě jde však o zajímavou alternativu k jaderné energii a velkým uhelným elektrárnám. Výhodou je i zmíněná decentralizace, která umožňuje mnohem operativnější a chytřejší chování sítě – jde tedy o cestu k . Zemní plyn lze mimoto také nahradit .

Zástupci firmy Lichtblitz vidí ve svém projektu potenciální revoluci – a nejsou daleko od pravdy. Volkswagen má v plánu vyrábět ve své továrně asi 10 000 mikroelektráren ročně. V případě zvýšeného zájmu ale určitě nebude problém výrobu navýšit. Virtuální plynová elektrárna fungující zcela decentralizovaně bude skvělým doplňkem obrovského a stále rostoucího množství v Německu, jako jsou a .

Navíc v Německu roste také prodej , tedy stlačený zemní plyn, a je vidět, že země se chce velmi rychle zbavit své závislosti na (pravda, vymění ji za závislost na zemním plynu), uhelných a jaderných elektrárnách.

iHNed.cz, Spiegel

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

14 komentářů: „Volkswagen vyrábí malé kogenerační elektrárny

  • 16. 2. 2016 (2.58)
    Trvalý odkaz

    To by mne zajímalo, jak budeme kogenerovat v létě při +40 stupních.
    Je to divné, já potřebuji doma svítit i v létě a občas taky potřebuji v létě vyprat prádlo. Vy kogenerátoři ne?
    A kde je pak ta proklamovaná 95% účinnost? Nebo si mám v létě přitopit na +60, abych odpadní teplo využil? Můžu si sice na zahradě postavit nádrž na na ukládání přebytečného tepla a v zimě ji čerpat zpět tepelným čerpadlem, ale nevím, jak by to akceptovali sousedé.
    Navíc při čerpání tepelným čerpadlem nebudu potřebovat to odpadní teplo z kogenerace.
    A ta instalace … těch drátů a trubek …

    Reagovat
  • 25. 11. 2013 (19.41)
    Trvalý odkaz

    Ucinnost okolo 94%, to by som si rad pozrel, dnes v praxi sa pohybuje ucinnost od 35% do 65% a to podla vyuzivania tepelnej energie, ktora vznika ako vedlajsi produkt.

    Reagovat
  • 16. 8. 2012 (15.04)
    Trvalý odkaz

    Kouzlo s účinností jaderek je asi následující.
    Přeměna uranu na energii je okolo 95%. To že se ta tepelná energie posílá do chladících věží místo do paneláků je věc druhá. Přestaňte mást lidi, že jaderky jsou neúčinné.
    Jednou se ta tepelná energie může počítat (v případě decentralizovaných elektráren na plyn ) a podruhé raději ne (v případě centralizovaných jaderek)?
    Jaderky také dokáží být „zařízení do dlaně“, jen ty bezpečnostní předpisy tomu jaksi brání :D

    Reagovat
  • 16. 8. 2012 (14.58)
    Trvalý odkaz

    Účinnost 94%?
    to berou jako, že 100% = X jednotek tepelné energie uvolněné z 1 obj. jednotky plynu.

    94% = el. energie (prepočítaná na teplo) + tepelná energie uvolněná pří výrobě el. energie – to vše pořád z 1 obj. jednotky plynu?

    Reagovat
  • 28. 11. 2010 (14.25)
    Trvalý odkaz

    Ten napad je urcite zaujimavy, ale piestovy motor mi pripada dost zlozity na to, aby dokazal spolahlivo fungovat niekolko rokov. V Nemecku by to mohlo fungovat, ale u nas si neviem predstavit, ze by niekto platil strojnika-udrzbara. Navyse na pohon stlacenym plynom je potrebny este aj kompresor, co tiez nie je lacna zalezitost a cele sa to este komplikuje. V lete by sa okrem elektriny este muselo vyrabat aj teplo, ale to by sa asi dalo pouzit na zaohrievanie vody. Klasicky kogeneracny kotol by sa na tieto ucely asi lepsie hodil.

    Reagovat
  • 27. 11. 2010 (23.28)
    Trvalý odkaz

    No su aj zaujimavejsie na zaklade mikroturbin…neviem preco pchat niekam nieco z golfu …velke a ucinost takeho spalovacieho motora tiez nie je bohvieco

    Reagovat
  • 27. 11. 2010 (17.15)
    Trvalý odkaz

    Tak tohle by mohla být opravdu malá revoluce v energetice. Malé,čisté a propojené decentralizované zdroje vytvářející elektřinu a teplo, které by za určitých podmínek mohly spotřebovávat bioplyn z domácího a průmyslového odpadu. Tři mouchy jednou ranou. Vypadá to na zabijáky uhelných, ale i mamutích jaderek, jejichž stavba trvá desetiletí a stojí nesmírné peníze. Jestli se tenhle model rozběhne naplno, žádnou JE ani nebudeme potřebovat, a vystačíme si s OZE, kogeneračními jednotkami a chytrou sítí. Žádné odpady, žádný popílek, žádná těžba….Držím palce!

    Reagovat
  • 27. 11. 2010 (12.22)
    Trvalý odkaz

    Panové zkuste si nastudovat co to je účinnost. Skutečná účinnost Telelína je daleko menší než 30 %.

    Reagovat
  • 26. 11. 2010 (16.33)
    Trvalý odkaz

    Na tu ucinnost sa treba pozerat tak, ze teplo sa vyuzije na kurenie a teda to nie je stratove teplo.

    Reagovat
  • 26. 11. 2010 (13.23)
    Trvalý odkaz

    oprava: ne 12 kg, ale 12 t (pro představu jeden kamiony čehosi, co kryje 14 procent spotřeby republiky)

    Reagovat
  • 26. 11. 2010 (13.14)
    Trvalý odkaz

    Kde jste sebrali údaje, že účinnost jaderných elektráren je jen 30-40% pro představu úplného laika v českých zemích jsou dvě jaderné elektrárny a dohromady tvoří 30% vyrobené energie. Pokud by byla účinnost jen 30% nemyslíte, že by musela být spotřeba paliva větší než 12 kg za rok (tedy nejtrotlovitěji řečeno, že by byly kolony a kolony vlaků futrující do těchoto zařízení palivo, aby jen Temelín dokázal generovat 14% podílu výroby el. energie-velikost tohoto zařízení je srovnatelná třeba s obyčejnou tepelnou elektrárnou). Jak to ti kluci tam dělají?
    Žeby permoníci?

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *