V předchozím článku o uhelných elektrárnách jsme nakousli téma jakým způsobem lze uložit problémový oxid uhličitý. Uvažovaná technologie CCS však potřebuje vhodné geologické podmínky, což její použití značně omezuje. Může to jít i jinak? Studenti z Michiganské university si myslí, že ano. Ve svých laboratořích představili zařízení s vlastním miniaturním komínem, na kterém demonstrovali systém trvalého uložení CO2.

Pro mnohé „ekologicky“ smýšlející je “uhelná elektrárna“ skoro neslušné slovní spojení. Nalijme si však čistého vína. I přes ohromný rozvoj, obnovitelných zdrojů v posledních letech budou uhelné elektrárny i po další desítky let jedním z hlavních zdrojů elektrické energie. Proto se vyvíjejí moderní technologie, které provoz uhelných elektráren učiní šetrnější k přírodě.

Vědci v americké výzkumné laboratoři Sandia úspěšně pokračují ve vývoji nového typu paroplynových turbín. Ty slibují zvýšit efektivitu převodu tepelné energie na elektrickou až k 50 %. To by znamenalo výrazné zvýšení účinnosti pro uhelné, jaderné, plynové a např. také solární termální elektrárny.

Steven Chu, ministr energetiky USA, je známým zastáncem jaderných elektráren. Ve vládě Baracka Obamy se zároveň snaží podporovat obnovitelné zdroje a nový přístup k energetice. Na nedávné konferenci o obnovitelných zdrojích energie ve Washingtonu upozornil, že během následujích pěti až osmi let bude ve Spojených státech uzavřena řada zastarávajících uhelných elektráren.

Ministerstvo životního prostředí přijalo návrh opatření společnosti ČEZ na snížení emisí uhelné elektrárny Prunéřov II. Tato elektrárna je největším producentem skleníkových plynů, ale např. i oxidů síry nebo dusíku, v České republice. Ještě za Martina Bursíka na postu ministra životního prostředí byl původní návrh ČEZ na modernizaci Prunéřova zamítnut. Nyní jej MŽP konečně schválilo, ačkoliv ekologové stále nejsou spokojeni. pokračování…

Podle Mezinárodní energetické agentury bylo v roce 2008 vydáno na dotace pro fosilní zdroje energie celosvětově 557 mld. dolarů. To je až dvanáctkrát více, než kolika penězi o rok později státy světa podpořily obnovitelné zdroje energie – tato částka se pohybovala mezi 43 a 46 mld. dolarů.

Evropská komise odhalila, že 62% nově instalovaných zdrojů elektřiny v rámci Evropské unie za rok 2009 bylo obnovitelných. Podobně tomu bylo ve Spojených státech, kde šlo o více než polovinu nově instalované kapacity. pokračování…

Říše středu roste jako z vody a je hladová po elektrické energii. Obnovitelné zdroje, zejména energie větru, jsou v Číně velmi slibné. Jedním z hlavních zdrojů elektřiny se však v budoucnosti mají stát jaderné elektrárny. pokračování…
Poblíž Toronta v jižní částí provincie Ontario bude do roku 2014 uzavřena uhelná elektrárna Nanticoke. S výkonem 3964 MW jde o největší svého druhu v Severní Americe. Místo ní vyroste poblíž obří park za 6 mld. dolarů s větrnými a solárními elektrárnami. pokračování…

Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké – o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% – v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech – o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenek Evropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou – i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.

ROZHOVOR
DŮM
AUTO

