Evropský parlament včera v nelegislativním hlasování podpořil potřebu pevně stanoveného cíle pro další růst obnovitelných zdrojů do roku 2030. Europoslanci tak dali jasný signál, že podporují navýšení množství čisté energie z větrných, solárních nebo biomasových zdrojů. Pokračování ve strategii zdůrazňuje také vhodnost pobídek i škálu podpůrných mechanismů využívaných členskými státy.

Norská vodní elektrárna Rånåsfoss s výkonem 98 MW. Norsko má celkem 1166 vodních elektráren, které pokrývají spotřebu země až z 99 %. foto: Lars Biørn-Hansen, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Evropská rada povede tuto středu (22. května) klíčové jednání o budoucnosti energetické politiky a konkurenceschopnosti průmyslu v EU. Obnovitelné zdroje a šetření s energií tvoří důležitou součást kroků k oživení ekonomiky EU.

Fotografie společnosti ČEZ zachycuje obnovu uhelné elektrárny Prunéřov v České republice, foto: ČEZ

Společnost GE (General Electric) spojila síly s vlivným think-tankem E3G (Third Generation Environmentalism – Environmentalismus třetí generace) a společně vydaly zprávu, jež poukazuje na největší příležitosti a výzvy týkající se investic do výroby energie v Evropě.

Budoucnost energetických trhů, zejména v Evropě, je dnes značně nejistá, foto: Ericsson

I když by se mohlo zdát, že po znovuzvolení Baracka Obamy prezidentem dochází spíše ke vzájemnému ochlazení americko-izraelských vztahů, na poli vědeckotechnické spolupráce jde zatím vše na výbornou. Příkladem je nynější „rozjezd“ nové etapy společného projektu BIRD, který obě partnerské země štědře financují.

Čtyři projekty týkající se posunu mezí současné energetiky si rozdělili partnerské izraelské a americké vědecké týmy. Zdroj: birdf.com

Vláda dnes jedná o aktualizované verzi Státní energetické koncepce. Dokument z dílny ministra průmyslu a obchodu Kuby podceňuje trendy v oblasti snižování energetické náročnosti budov, průmyslu a dopravy, které budou mít zásadní dopad na množství spotřebované energie v budoucnu. Místo toho se soustředí na hledání nových zdrojů, které by napájely energeticky enormně náročné české hospodářství. Jinými slovy: 
Česká ekonomika je nezdravě obézní a neefektivní. Nová státní energetická koncepce vymýšlí, jak otesánka uživit, místo toho, aby naordinovala ozdravnou kůru.

Uvnitř uhelné elektrárny Počerady, foto: ČEZ

Premiér Nečas přednesl na letošním Strojírenském veletrhu v Brně projev, kterému se leckdo zdráhá vůbec uvěřit. Pošlapal v něm svobodu projevu, politickou svobodu a ještě řekl, že “nevidí jeden jediný důvod, proč do roku 2020 nepozastavit rozvoj tohoto typu energetiky”, myšleno obnovitelných zdrojů energie. Naopak podpořil dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

Předseda vlády Petr Nečas se v pondělí 10. září 2012 zúčastnil Sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně, foto: vlada.cz

Vedle evropských obrů typu Španělska, Francie nebo Německa vypadá pětimilionové Dánsko jako malý trpaslík. Jenže v oblasti větrné energie si s obry může tykat. Tamní vláda aktuálně schválila plán, podle které se bude v Dánsku do roku 2020 vyrábět 50 % elektřiny ve větrných elektrárnách.

Pobřežní větrná farma - turbíny Vestas, Dánsko, foto: Vestas

Drastický přechod na nízkouhlíkové technologie, a je celkem jedno, zda se budeme bavit o vodních elektrárnách nebo větrné a sluneční energii, nepřinese okamžitý kýžený efekt. Pokud vidíme přechod na alternativní zdroje energie jako „prostředek k boji“ s globálním oteplováním, měli bychom si uvědomit, že se výsledku nedočkáme dříve než na konci tohoto století.

Emise dané budováním nových zdrojů energie budou s těmi z uhelných elektráren působit kumulativně. Zdroj: RedHawk.xom