Cedule na molu s nápisem „Vítejte na ostrově bramborových lidí!“ už dávno neplatí. Dánský ostrov Samsø je sice stále ještě významný producent brambor a dalších zemědělských plodin, poslední léta se však o něm hovoří v jiných souvislostech. Namísto nejistého výsledku sezónního zemědělství tu začali místní dávat přednost energetice. A dnes patří celý ostrov k „nejčistším“ územím Evropské unie, pokud jde o přepočet emisí na obyvatele.

Krásné zelené pláně dánského ostrova Samsø, foto: Malouette, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na bázi průzkumu trendů v patnácti zemích přichází s pro někoho poměrně nečekaným zjištěním: zavedení trhu s emisními povolenkami redukuje celkovou míru emisí 17x levněji, než systém dotací na podporu zavedení OZE do průmyslové praxe. Stojíme tedy na rozcestí: máme se vydat cestou inovací, nebo se raději spolehnout na ekonomické nástroje?

Globální emisní trh dokáže to samé, co poplatky za znečišťování ovzduší a investice států do dekarbonizace. Jen 17x levněji. foto: archiv Ekobydleni.eu

V současné době je výroba elektrické energie centralizovaná. Trendem jsou však decentralizované zdroje elektrické energie a příslušné lokální sítě, jenž dokáží zásobovat energií nejbližší okolí. Velký zájem o „mikrosítě“ (microgirds) mají ozbrojené složky, s americkou armádou v čele.

Americká námořní základna Norfolk US Navy. foto: US Navy

Překrásné hory, louky a pastviny. Malebná přírodní kulisa Kosova ale nedokáže zakrýt stávající pověst nejnebezpečnější země Balkánu. I sem si však obnovitelné zdroje energie našly cestu. Švýcarská společnost NEK zde pracuje na realizaci pilotního projektu větrné elektrárny, která by ve finále mohla zvýšit energetickou bilanci země o 45 MW.

Dlouhá léta muselo Kosovo řešit jiné starosti, a energetika stála spíše na okraji zájmu. To se teď s větrnými farmami má změnit. Zdroj: Radomír Dohnal

Prezident USA Barack Obama přestaví dnes odpoledne novou strategii boje proti klimatickým změnám, mezi kterými bude jako jedna z hlavních bodů omezení emisí z uhelných elektráren. Plán by měl dále podpořit využití větrné a solární energie nebo zvyšování energetické účinnosti [1].

Americký prezident Barack Obama chce svou zemi směřovat k energetice založené na obnovitelných zdrojích, foto: White House, Pete Souza

Americká firma SheerWind způsobila před pár dny v oboru větrné energie malý poprask. Představitele firmy tvrdí, že díky jejich patentované technologii Invelox dokáží zkonstruovat až 6x účinnější větrné elektrárny. Ve svém důsledku jsou prý větrné elektrárny SheerWind natolik levnější, že můžou konkurovat elektřině z uhlí a plynu.

Nový typ větrné elektrárny od společnost SheerWind, foto: SheerWind

Evropský parlament včera v nelegislativním hlasování podpořil potřebu pevně stanoveného cíle pro další růst obnovitelných zdrojů do roku 2030. Europoslanci tak dali jasný signál, že podporují navýšení množství čisté energie z větrných, solárních nebo biomasových zdrojů. Pokračování ve strategii zdůrazňuje také vhodnost pobídek i škálu podpůrných mechanismů využívaných členskými státy.

Norská vodní elektrárna Rånåsfoss s výkonem 98 MW. Norsko má celkem 1166 vodních elektráren, které pokrývají spotřebu země až z 99 %. foto: Lars Biørn-Hansen, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Evropská rada povede tuto středu (22. května) klíčové jednání o budoucnosti energetické politiky a konkurenceschopnosti průmyslu v EU. Obnovitelné zdroje a šetření s energií tvoří důležitou součást kroků k oživení ekonomiky EU.

Fotografie společnosti ČEZ zachycuje obnovu uhelné elektrárny Prunéřov v České republice, foto: ČEZ