V České republice je v současnosti v provozu zhruba sto padesát bioplynových stanic. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR do budoucna počítá s provozem maximálně 360 těchto zařízení, podle odborníků je to však stále velmi málo. Daných zařízení pro výrobu tepla a elektrické energie z obnovitelných zdrojů by totiž v tuzemsku mohlo fungovat až třikrát více.
bioplynová stanice Viessman, foto: Prosun
Desetimilionový New York má dnes 14 čistíren odpadních vod. Jejich celkové roční provozní náklady jsou 400 mil. dolarů. Teď se zdá, že alespoň část z nich by mohla pokrýt výroba bioplynu pro energetické společnosti.
Česká společnost Chmel Pochvalov uvedla do provozu novou bioplynovou elektrárnu s výkonem 1,13 MW. K pohonu výkonné kogenerační jednotky Jenbacher společnosti GE využívá bioplyn z kukuřice a rostlinného odpadu. Účinná forma konverze energie umožňuje dosáhnout zhruba 40% úspory energie využitím kogenerační jednotky namísto separátního zařízení pro výrobu energie a tepla. Je skvělým místním příkladem inovativní výroby elektrické energie.
Obnovitelné zdroje energie se staly jedním z hlavních témat posledních let. Česká republika se díky vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit jejich podíl na 13% do roku 2020. Plán se údajně daří plnit. Přesto se aktuálně rozhořela kontroverze kolem solárních elektráren, jimž státní podpora umožnila obrovský boom, nicméně a zastaralá rozvodná síť jej nedokázala ustát. Nyní údajně chybí na straně rozvodných společností mechanismy, jak regulovat výkyvy jejich výkonu. Jenže obnovitelné zdroje, to není jen vítr nebo slunce.
Evropský pivovarnický průmysl cválá nezdolně kupředu! Pivovary po celé Evropě vyprodukují obrovské množství organického odpadu a odpadní vody. Vědci se nyní pustili do řešení tohoto problému a vypadá to, že přišli s řešením. Odpadní produkty z výroby piva jsou využity k získání energie opět pro samotný proces výroby piva. Co to znamená? Ekologičtější pivo, přeci!
Farmáři zbytky odjakživa využívají jako krmení pro své chovy. Například kolem roku 2000 ale musely pivovary za zpracování a odvoz tohoto odpadu firmám platit. Teď se to podle Wolfganga Bengela změní. „Výroba piva je energeticky náročný proces – vaříte přísady, používáte horkou vodu a páru a pak elektřinou výsledný produkt chladíte. Takže pokud se podaří ušetřit alespoň 50% energie za pomoci vašeho vlastního odpadu, je to hodně,“ komentuje svůj nejnovější projekt pro magazín GreenBiz.
Bengel se dlouhodobě zabývá biomasou, ziskával zkušenosti získáváním energie z rýžového a třtinového odpadu v Číně a Thajsku. Dnes je technickým ředitelem společnosti BMP Biomasse Projekt, která spolupracuje například také s INNOVAS (bioplynové elektrárny), BISANZ či slovenskou Adato (kogenerace). Tyto partnerské společnosti nyní hledají pivovary, které by měly zájem nový systém vyzkoušet.
Ve městech budoucnosti se možná dočkáme konkurence stavebních firem a dodavatelů energie. Agentura Reuters přináší zajímavý článek nadepsaný „Chytrá města znamenají rivalitu ve stavebnictví i energetice“ (česky).
Podle něj v Evropě pomalu ale jistě vyrůstá hnutí, které hodlá stavět „chytrá města“ – energeticky alespoň částečně soběstačná, která nejen že budou bojovat proti změne klimatu, ale zároveň sníží svou energetickou závislost například na zemním plynu z Ruska.
Představa je taková, že například na střechách měst budoucnosti bude vystavěna rozsáhlá energetická infrastruktura – větrné turbíny, solární termální elektrárny či fotovoltaika, která bude dodávat energii jak budovám, tak například elektromobilům.
Organické odpady by se pak využívaly k výrobě bioplynu a ten zas k energetické produkci. „V průběhu času se objeví velmi odlišný obchodní model,“ komentoval tyto vize Gearoid Lane, výkonný ředitel energetické společnosti British Gas New Energy.
Podobným nápadům nyní podle Reuters přichází na chuť i samotná Evropská unie poté co si zakusila jak chutná pravá „ruská zima“. „Za 25 let budou milióny budov konstruovány tak, aby sloužily zároveň jako elektrárny a habitaty,“ říká publicista a ekonom Jeremy Rifkin, který radí vládám i korporacím jak se postavit k energetické bezpečnosti. Zásadní jsou ovšem pro rozvoj takovýchto vizí chytré rozvodné sítě neboli „smart grids“, které umožní inteligentní zacházení s elektřinou.
Samozřejmě, že všechny takové iniciativy týkající se elektřiny i vytápění mají jak své příznivce, tak i odpůrce. Například nedávno byl v Bruselu zamítnut návrh na výzkum „chytrých měst“ v hodnotě 500 mil. euro. „Je neuvěřitelné, že to bylo shozeno ze stolu a je jasné, že velcí distributoři elektřiny v tom měli prsty,“ komentoval to člen Strany zelených Claude Turmes. „Města jsou dokonalá pro prosazování změny a obnovitelných zdrojů,“ myslí si zároveň tento politik.
Japonská metropole Kjóto, kde byl shodou okolností v roce 1997 uzavřen Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, představila nový výzkumný projekt. Jeho cílem je vyvinout systém palivových článků využívajících vodík produkovaný z biomasy pro získávání elektřiny pro město. Na projektu spolupracují Kjótská univerzita, Ministerstvo životního prostředí a Skupina pro výzkum bioplynu. Pratického využití technologie by chtělo Kjóto dosáhnout už v roce 2013, a snížit tak emise skleníkových plynů o 10%. Jednou ze součástí projektu bude třídění domácího odpadu na využitelný bioodpad a ten zbylý nevyužitelný. Bioplyn pro produkci vodíku se bude generovat také z použitého oleje na vaření. Bionafta vyrobená z tohoto oleje pohání městské popelářské vozy už od roku 2000.
Palivové články jsou v Japonsku čím dál tím oblíbenější. Například v Tokiu už léta probíhá testovací provoz velkých palivových článků ve více než 2200 domácnostech. Za desetiletý pronájem palivového článku, který vyrábí pro domácnost elektřinu a ohřívá vodu, zaplatili zájemci v přepočtu $9 500. Společnost Matsushita/Panasonic si tak testuje palivové články pro masové komerční nasazení, které by mělo přijít už v roce 2009. Jedná se o vodíkové palivové články velké zhruba jako běžný kotel. Kyslík a vodík v nich reagují na vodu a uvolňují přitom elektřinu a teplo. Vodík je extrahován ze zemního plynu, který proudí do domácnosti běžnou přípojkou. Jiný velký japonský průmyslový koncern, automobilka Honda, má plány na využití palivových článků v oblasti automobilů. Už minulý rok představila svůj vůz Honda FCX na palivové články, jehož komerční uvedení se chystá během letošního roku. Japonská vláda plánuje, že do roku 2020 bude palivovými články poháněno až 10 milionů domácností, tedy celá jedna čtvrtina.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
