NASA hledá alternativní paliva pro dobývání vesmíru

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se rozhodl vyvinout nový typ ekologického paliva využitelného při vesmírných cestách. Pod názvem Green Propellant Infusion Mission (GPIM) nyní rozjíždí výzkum dotovaný $45 mil. Na jeho konci má být nové palivo, které by nahradilo současné toxické a vysoce korozivní palivo raket.

Na úspěšnost projektu dohlíží společnost Ball Aerospace a partnersky se na něm podílí také Aerojet Rocktetdyne. Cílem výzkumu je nahradit hydrazin (N2H4), bezbarvou a vysoce hořlavou kapalinu, která se přidává do raketového paliva.

Podstatnou nevýhodou hydrazinu (také nazývaného diazan) jsou právě jeho korozívní vlastnosti, které komplikují dlouhodobé uchovávání, a rovněž i značná ekotoxicita. NASA ročně při startech raket a zavádění satelitů na oběžnou dráhu spotřebuje okolo 260 000 tun tohoto problematického materiálu.

Nové palivo by nemělo mít tyto zmíněné nepříjemné vlastnosti a současně by mělo lodím dodat vyšší výkon. Prvním krokem, který naznačil, že by tu mohlo být i něco lepšího, byly tryskové testy hydroxylu dusičnanu amonného (HAN) paliva/okysličovadla směsi, pojmenovaného technicky AF-M315E.

Ten podával o polovinu lepší výkon, než konvenční směs s hydrazinem. Je také hustější, tj. vejde se ho do nádrže více, a má také nižší bod tuhnutí, takže není zapotřebí spotřebovávat tolik energie na udržení vnitřního klimatu nádrže.

Na projektu GPIM, který probíhá na leteckých základnách a ve vývojových laboratořích Edwards AFB a Kennedyho kosmickém centru spolupracují celkem netradičně i firmy ze soukromého sektoru.

NASA to ale ve své tiskové zprávě obhajuje: „Vývoj vesmírných technologií, jako je například nové revoluční palivo, vyžaduje široké zapojení vědeckých a výzkumných institucí. Pokud by vývoj technologie zůstal jen uvnitř NASA, ohrozily by se tím naše dlouhodobé perspektivy, protože by existovala možnost vzniku pravděpodobnosti přehlédnutí nějakého nového technologického trendu.“

Pod hlavičkou GPIM pracují vývojová centra americké armády, NASA a firem ze soukromého sektoru také na několika dalších alternativách pro kosmické lety. Cílem výzkumného projektu je například navrhnout nové baterie, které by dlouhodobě ukládaly energii generovanou solárními panely.

Nejzajímavější je ale v současné době projekt Morpheus, který se soustředí na vývoj ekologického pohonného systému. Ten by měl pracovat na bázi směsi kapalného kyslíku a metanu. Metan by přitom byl produkován během operací ve vesmíru, podobně jako v bio-plynových stanicích. Jeho zdrojem by byly zbytky „lidského“ odpadu.