Bioplynové laguny ze Saint Louis: peníze nesmrdí
V Saint Louis s pomocí jednoduché technologie řeší problém neudržovaných a zanedbaných povrchových skládek kalů. Ty se po jednoduché úpravě nakonec vyšvihnou mezi největší realizované projekty bioplynových stanic světa.
Odpadní kaly z prasečáků se tu „odnepaměti“ vyvážely do kalových lagun, kousek za zemědělskými závody, a nikoho tahle újma na životním prostředí nijak zvlášť netrápila.
Za poslední desítky let se tak v okruhu Saint Luis vytvořilo hned 88 takových čpících lagun. Na nápravě před časem začali pracovat noví majitelé zemědělského koncernu, společnosti Smithfield Foods a Murphy Brown Missouri, a také průkopníci na poli bioplynových elektráren, firma Hog Manure Roeslein AEC.
Technická rekultivace narušené půdy by nejspíš spočívala v odsátí agresivní močůvky, kejdy a tužších kalů, komplexním odtěžení půdy a její spálení, podvápnění a izolaci povrchu, navezení kompostu… celé „dílo“ by stálo miliony dolarů, a přitom by výsledek nestál za moc. I proto se noví majitelé rozhodli pro cestu nejmenšího odporu, a pokusili se raději stávající zapáchající jezírka účelně využít. Jak?
Každá laguna se promění v malou bioplynovou stanici jednoduše tím, že se přes její hladinu přetáhne nepropustná vrstva, která bude zabraňovat volnému úniku plynů do okolí.
Zpod této ochranné fólie – v anaerobním prostředí – bude docházet k rozkladu nevábného materiálu, a vzniklé plyny pak budou odsávány přímo do zpracovatelského zařízení. Pochopitelně, rozkladnou činnost je zapotřebí trochu podpořit přídavkem mikroorganismů.
Prvních jednadvacet lagun, na jejichž dně dlí tuny hnoje ze stájí a velkochovů prasat, lidských exkrementů a shnilého zemědělského odpadu, bude překryto a připraveno k jímání plynů už v průběhu podzimu.
Majitelé si od projektu slibují stovky milionů kubíků bioplynu ročně. Přečištěný plyn z této pestré směsi odpadů totiž obsahuje 93 % metanu, a pro nynější chytré majitele tak představují laguny doslova zlatý důl.
Náklady na vybudování zpracovatelských zařízení, nákup a instalaci fólií budou činit 80 milionů dolarů, zisk z provozu bioplynové stanice by měl ale tuto investici splatit během pěti let.
V tom nejedu. Maso nejim.
Já také ne, ale v tomto případě nejde ani tak o jezení jako o lokání bioplynu. Raději to nějak smysluplně zužitkovat, než mít zaprděné prostředí. :-)
Souhlas.