V Etiopii a Súdánu nosí bioplyn na topení v pytlích
Německá společnost B-Energy rozvinula technologii přenosných fermentorů a umožnila tak lidem z Etiopie a Súdánu, aby si vyráběli vlastní bioplyn.
Rozměrný, plynem natlakovaný vak postačí na čtyři až pět hodin topení. Představuje tak zajímavou ekologickou alternativu oproti čmoudícím kamnům. Zajistit materiál na výrobu plynu je totiž v Africe snadnější než shánět palivové dříví.
Základní jednotkou celého výrobního procesu je malá bioplynová stanice, svými rozměry ne nepodobná uzavřené nádrži umístěné ve vyhřívaném stanu. Vyšší teplota uvnitř urychluje rozkladné procesy a usnadňuje jímání unikajícího metanu.
Ten je odsáván a pod tlakem huštěn do speciálních teplu a ohni odolných vaků, vybavených popruhy a univerzálním ventilem. V jednom takovém vaku je uskladněno přibližně 1,2 metru krychlového výhřevného plynu.
Coby výsledný produkt může být zákazníkům buď odprodán, nebo směněn za „materiál k výrobě plynu“, tedy například za nasbírané zvířecí exkrementy, rozkládající se rostliny či zbytky z kuchyně.
Sezemice představily projekt bioplynové stanice pro využití komunálního odpadu
Tabák by se mohl stát cenným zdrojem biopaliv
http://www.ekobydleni.eu/energie/stat-brzdi-rozvoj-bioplynovych-stanic
Jestli prodávat nebo směňovat, to zatím není příliš jisté. Projekt společnosti B-Energy dosud prodělává fáze raného vývoje. Dvě provozní pobočky zatím fungují v Etiopii a jedno zařízení v Súdánu.
Jak připouští samy organizátorky projektu, zatím nejsou ani pevně nastavené ceny za jednotlivé prodejné komponenty. Cenová hladina se pohybuje od 441 po 900 dolarů (a náhradní zásobní pytel na plyn po $48), ale o peníze prý v této fázi nejde.
Ze startu nastavená vysoká cena prý může i jinak životaschopný projekt pohřbít, a tak B-Energy nehovoří o nákladech a ziscích, jako spíše o hluboké udržitelnosti a principech energetické soběstačnosti celého záměru.
Súdán patří mezi nejchudší země světa a podmínky života jsou tu skutečně katastrofální. Lidé se tu jakoby pohybují ve spirále, ve které jedno špatné řešení nevyhnutelně vede k dalšímu zhoršování situace.
Neekologické, hygienicky závadné a finančně náročné topení dřevem v kuchyni situaci místních určitě nezlepšuje. Možnost vyrobit si vlastní ekologické palivo a současně zhodnotit všudypřítomné odpadky dává místním šanci spirálu špatných rozhodnutí zvrátit k lepšímu vývoji.
dobrý nápad, ještě ta praxe. Uvítal bych něco podobného (cenově dostupného) i v Evropě, kdo má velkou zahradu a dost bio odpadu, by si doma vyrobil plyn aspoň na teplou vodu.
Jistě výborná cesta také, si nosí domů v pytli světlo na večer ,protože 77% Etiopanů žije bez el. energie…
dobrá myšlenka, nejen že si zatopí, ještě uklidí okolí, takže se tam nebudou stahovat přenašeči chorob :)
Ještě cena. Ta nejnižší byla 65$. Při hromadné výrobě by to mohlo být za polovic.
Daleko lepší na vaření mi připadá solární parabola z fólie, která je skládací a skladná. A slunce tam mají nadbytek. Jedna velmi jednoduchá byla na Kickstarteru pod názvem „The Sun Juicer“.