Stát brzdí rozvoj bioplynových stanic

České republice je v současnosti v provozu zhruba sto padesát bioplynových stanic. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR do budoucna počítá s provozem maximálně 360 těchto zařízení, podle odborníků je to však stále velmi málo. Daných zařízení pro výrobu tepla a elektrické energie z obnovitelných zdrojů by totiž v tuzemsku mohlo fungovat až třikrát více.

bioplynová stanice Viessman, foto: Prosun
bioplynová stanice Viessman, foto: Prosun

V tuzemsku je aktuálně v provozu okolo 150 bioplynových stanic nejrůznějších výkonů, ve fázi plánování je pak výstavba dalších cca 300 stanic. Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci Národního alokačního plánu pro obchodování s emisemi předběžně počítá s 360 stanicemi o celkovém výkonu 2,7 milionů MWh.

Podle odborníků je to však příliš málo, optimálně by v tuzemsku mohlo do roku 2020 fungovat dokonce až tisíc bioplynových stanic s celkovým výkonem 7,7 milionů MWh.

„V České republice pracuje okolo sto padesáti bioplynových stanic, mohlo by jich však být až tisíc, prostor je tu dostatečný. Vše však záleží na výši a struktuře státní podpory obnovitelných zdrojů energie. Výstavba nových projektů byla omezena kvůli ukončení podpory ministerstva zemědělství, investoři proto musí v současné době hledat další zdroje financování,“ uvedl Antonín Tušla ze společnosti BioGaz, která se zabývá projektováním a výstavbou bioplynových stanic.

Narozdíl od fotovoltaických či větrných elektráren nejde o opuštěné oplocené areály se vzdálenou správou, ale o biotechnologická zařízení lépe navázaná na místní ekonomiku. „Výroba energie na bázi produkce bioplynu umožňuje zemědělským podnikům trvale zpracovávat odpad z živočišné výroby i cíleně produkovanou biomasu a profitovat z prodeje elektrické energie a tepla,“ dodal Tušla.

Provozovatelé bioplynových stanic mohou při prodeji vyrobené elektrické energie využít režim takzvaných zelených bonusů, které stanovuje Energetický regulační úřad pro každý druh obnovitelného zdroje energie.

Výkupní ceny v České republice jsou srovnatelné s ostatními státy Evropské unie – v současnosti činí 3,55 až 4,12 Kč/kWh a navíc se zelenými bonusy v rozsahu 2,58 až 3,15 Kč/kWh.

„Podpora bioplynových stanic formou zelených bonusů je nezbytná. Jedním z důvodů je potřebné dosažení 13% podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě do roku 2020. Dalším důvodem je omezování závislosti České republiky na dovozu energetických komodit či snižování průmyslového znečištění,“ uvedl Petr Kučera z Ministerstva životního prostředí ČR.

Největším problémem při výstavbě bioplynových stanic je financování projektů a jejich následné připojení k energetickým distribučním sítím. Náklady na vybudování stanice zemědělského typu se v současnosti pohybují okolo 100 000 Kč na 1 kW výkonu. Na rozvoji výroby bioplynu a zpracování zemědělského odpadu se negativně podepisuje zastavení dotací ministerstva zemědělství, které se obávalo jejich nekontrolovatelného nárůstu.

Klíčové pro rozvoj zpracování bioodpadu bude rozšíření podpory v rámci zelených bonusů i na samostatnou produkci tepla bez nutnosti vyrábět zároveň elektřinu v kogeneračních jednotkách. O návrhu příslušného zákona v současnosti jedná poslanecká sněmovna.

„Výroba bioplynu a tepla z biomasy napomáhá k lepší energetické soběstačnosti obcí, nemluvě o dalších výhodách, jako je pozitivní vliv na lokální zaměstnanost nebo odstranění obtěžujícího zápachu odpadů z živočišné výroby,“ uvedl Tomáš Dvořáček, vedoucí sekce bioplyn z Českého sdružení pro biomasu Biom CZ.

tisková zpráva
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

9 komentářů: „Stát brzdí rozvoj bioplynových stanic

  • 31. 10. 2011 (11.56)
    Permalink

    Máš snad dojem tomečku, že vývoj v oblasti fotovoltaických článků státy nefinacovaly (například v rámci kosmického programu) a že je nefinancují dodnes? Pokud ano tak tě vyvedu z omylu financovaly a finacují. Nebo máš snad dojem, že vývoj v oblasti aerodynamiky a letectví, který teď umožňuje stavět větrné elektrárny byl stoprocentně soukromý? Omyl, opět byl finacován státem.
    Státní garance, například v případě dostavby prvních dvou bloků Temelína, ČR nestála ani korunu, a ani těch garancí by v případě JE nebylo třeba nebýt antijaderné hysterie, která je vyvolávána ruku v ruce zelenou a fosilní lobby (která platí tu zelenou lobby). Zdůrazňuji ani korunu, narozdíl od biliónů euro a dolarů, které si vyžádaly různé formy podpory tzv. oze. Důkažem toho, je, že v 70. a 80. letech kdy na západě probíhal největší boom výstavby JE, byly všechny JE stavěny soukromými investory a bez státních garncí.
    Teroristické útoky na JE jsou holý nesmysl. Tisíkrát lepšími a snadnějšími cíly jsou letadla, autobusu, vlaky, obchodní domy, prostě všechny těžce kontrolovatelné shromažiště velkých počtu lidí. To ví každý kdo není úplně tupý. A zrušíme proto, všechnu hromadnou dopravu? Podle tvé logiky zřejmě ano.
    Rovněž každý idiot ví, že zákony výrazně znevýhodňují JE oproti tzv. OZE i fosilním zdrojům a nikoli naopak.
    CO se týče pojištění, tak nepojistitelná jsou politická rizika spojená s antijadernou hysterií, nic jiného.
    Taky je třeba uvést, že je naprosto jasné, že každý podporovatel OZE je v konečném důsledku rovněž i podporovatelem plundrování fosilních paliv a defakto tedy podporovatelem ničení životního prostředí a ohrožování lidského zdraví.
    např. viz zde:
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/nemecko-hekatomby-mrtvych-a-mikronesie-zalita-morem-f93-/p_klima.asp?c=A110928_170023_p_klima_wag
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/nemecko-revoluce-oze-nebo-uhli-a-plynu-dx8-/p_ekonomika.asp?c=A111009_123434_p_ekonomika_wag

    Reagovat
  • 31. 10. 2011 (9.27)
    Permalink

    CEZ nikdy nedostavi atomky bez podpory(garance) statu.

    Reagovat
  • 31. 10. 2011 (9.24)
    Permalink

    Dam to sem protoze se nektere linky ztraci.

    Německá studie: Jaderné elektrárny jsou nepojistitelné

    Stopadesátisedmistránková německá studie s výmluvným názvem Berechnung einer risikoadäquaten Versicherungsprämie zur Deckung der Haftplichtrisiken, die aus dem Betrieb von Kernkraftwerken resultieren dokazuje, že jaderné elektrárny jsou v zásadě nepojistitelné. Podle zjištění autorů by pojistné platby nezbytné pro pojištění jaderného reaktoru proti nehodě dosáhly hodnoty 0,14 – 2,36 euro za vyrobenou kilowatthodinu. To přinejmenším odpovídá vypočteným výrobním nákladům na elektřinu z 1 000 MW tlakovodního reaktoru v Kalifornii v roce 2018. Jinými slovy: Plnohodnotné komerční pojištění jaderného reaktoru proti havárii by z něj udělalo naprosto prodělečný podnik…

    Předchozí německé studie dospěly k obdobným závěrům. Již v roce 1999 zpráva Evropské komise konstatovala, že externality jaderné energie dosahují hodnoty cca 2,59 dolaru za kilowatthodinu.

    Všechny tyto studie ukazují, že skutečná cena jaderné energie je mnohem větší, než její proponenti tvrdí.

    Reagovat
  • 31. 10. 2011 (7.02)
    Permalink

    Jádro je dotované od začátku výzkumu po současnost např. formou státních záruk, psaním zákonů na míru, snížením zodpovědnosti za škody (a tím velmi nízké pojištění) a za jaderný odpad a palivo (likvidaci škod po těžbě – Ralsko) přebírá zodpovědnost stát – SÚRAO atd….
    Jen kdyby provozovatel jaderky platil přiměřenou pojistku stála by 1kWh elektřiny 2,59 dolaru: http://www.blisty.cz/art/58925.html

    Stát musí garantovat úvěry kvůli politickému riziku (například, že referendum zakáže elektrárnu spustit), musí garantovat pojištění proti jaderným haváriím (a odstraňovat následky, pokud dojde k netriviální nehodě) a musí se starat o „drobnosti“ od technické a ekonomické regulace, až po ochranu proti terorismu či vynucování bezletových zón.
    Jaderku prakticky nelze postavit bez masivních záruk státu a jsou proto příkladem morálního hazardu, kdy jsou zisky privatizovány, ale rizika se socializují.

    Reagovat
  • 30. 10. 2011 (23.44)
    Permalink

    Až na to tomečku že v tom odkaze který uvádíš ta nenáviděná jaderná energie jaksi chybí a při tom se ti jaksi připletla do textu komentáře v tom smyslu, že ji je potřeba přestat dotovat, a to dokonce ještě před fosilními palivy. Ze kterýho palce sis to tomečku vycucal?

    Reagovat
  • 28. 10. 2011 (9.21)
    Permalink

    Ja to sem rovnou dam protoze je to hodne zajimave.

    Přestaňte dotovat fosilní paliva, vyzývá hlavní ekonom IEA

    Hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol světové ekonomiky vyzval, aby skoncovaly s dotováním fosilních paliv. V opačném případě se podle něj svět nevyhne ničivému a nevratnému oteplení planety.

    409 miliard dolarů. To je částka, kterou podle Fatiha Birola z Mezinárodní energetické agentury státy ročně dotují fosilní paliva. Hlavní ekonom IEA dodal, že rozvojové země, kde je nyní poptávka po energiích (a s ní i emise CO2) nejvyšší, taková politika vůbec nemotivuje k úsporám.

    Z analýzy, kterou v roce 2010 provedla agentura Bloomberg, vyplývá, že vlády dotují fosilní paliva dvanáctkrát víc, než rozvoj obnovitelných zdrojů. „Vzhledem k tomu, že vlády fosilní paliva masivně dotují, obnovitelné zdroje soutěží s levnou energií z fosilních paliv. A to rozhodně není spravedlivé,“ řekl Birol.

    IEA odhaduje, že pokud se nic nestane, v roce 2020 budou státy fosilní paliva dotovat ročně 660 miliardami dolarů, což odpovídá 0,7 světového HDP.

    Pokud by prý vlády s dotacemi přestaly, poptávka po energiích by klesla o 4,1 %, poptávka po ropě o 3,7 milionů barelů denně a emise CO2 by klesly o 1,7 Gigatun.

    Reagovat
  • 27. 10. 2011 (19.18)
    Permalink

    CO je nezbytné, je okamžitě přestat dotovat nekonkourenceschopné a neekologické formy výroby energie, které slouží pouze k obohacení několika jedinců bez skrupulí jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny. O bioplynových stanicích platí totéž pokud se pro jejich provoz zlášť pěstuje či dováží kukuřice či jiné podobné plodiny, jak je to běžné v Německu.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.