Sahara porostlá lesy? Bojujme proti globálnímu oteplování!

Je to s podivem, ale kdysi dávno největší světa pokrývali bujné lesy. Posledních 13 000 let je ale Sahara jedním z nejnevlídnějších míst pro život na zemi. I proto někteří vědci sní o tom, že tento stav změní – a sní o tom už desítky let. V současnosti, kdy je každodenně přetřásáno téma a , mají jejich často fantastické vize mnohem větší publikum, než měly kdy v minulosti.
Sahara - poušť v Maroku

Saharská poušť v Maroku, foto: Amazing Places

Leonard Ornstein, buněčný biolog, například navrhuje přeměnu Saharu na zelené lesy a úrodnou půdu. Na projektu pracuje společně s klimatickými odborníky Davidem Rindem a Igorem Aleinovem z Goddardova institutu vesmírných studií . Jejich představa je taková, že budou z okolních oceánů a za pomoci umělohmotných (aby se zabránilo odpařování) a pump ji rozvedou pouští.

Tam pak zasadí stromy jako Eukalyptus (Blahovičník), které jsou zvyklé na vysoké teploty a stačí jim neustálý přísun vody. Hustý lesní porost by pak podle jejich modelu mohl snížit teplotu vna Sahaře až o 8°C. Lesy by přitáhly více dešťových srážek, to by znamenalo tvorbu mraků, které by opět částečně odstínily dopadající . Kromě Sahary navrhuje podobné řešení také pro vysychající . Podle jeho propočtů by takové zalesnění mohlo zpracovat až 8 mld. tun ročně.

Náklady však nejsou nízké. Odhadovaná cena výstavby zařízení pro odsolování a zavlažování se pohybuje kolem 2 bilionů dolarů za rok. Zároveň však Ornstein navrhuje poněkud kontroverzní věc. Během několika dekád, až stromy vyrostou, by podle něj mohly být využity jako palivo v elektrárnách na dřevo.

sciencenow via discovermagazine, iHNed.cz
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

6 komentářů: „Sahara porostlá lesy? Bojujme proti globálnímu oteplování!

  • 4. 9. 2012 (12.29)
    Permalink

    Zajimavy je take tento projekt
    http://greendesert.webnode.cz/priblizeni/
    citace:
    Mezi další projekty, které se snaží zalesnit Saharu je prorazit kanály propojující Středozemní moře, popř. Atlantský oceán s centrální částí Sahary a zatopit oblast Bodélé-Ouaddai-čadské jezero v Čadu a oblast Ténéré v Nigeru, čímž by vzniklo obrovské slané jezero. Smyslem tohoto by mělo být zvýšené odpařování vody, z něhož by se tvořily mraky, které by se poté vysrážely nad Saharou a působily by tím závlahu samotné Sahary.

    Zrovna oblast Cadskeho jezera bych nezatapel radeji bych udelal vice mensich jezer viz zelene panve na teto mape http://www.ucebne-pomocky.sk/admin/eshop/407/afrika_phys_slo.jpg
    Pokud by se to skombinovalo s osmotickou elektrarnou tak by se dala ziskat cast energie nutna k cerpani vody z oceanu, take by bylo mozne prilis slanou vodu prubezne odpoustet spet do oceanu, k hladine jezera by se cerpala mene slana a ode dna by se odpoustela slanejsi voda, tak by se zachovala stejna salinita jezer.

    Reagovat
  • 21. 8. 2012 (22.57)
    Permalink

    Radeji by se v oblasti meli podporit projekty ktere jsou ekonomicky daleko levnejsi a pritom efektivni napriklad by nebyl problem propojit Katarsou prolaklinu ktera je -133m pod morem, tunelem ci kanalem se stredozemnimn morem a vytvorit tak jezero ktere by nejen ochladilo a zvlhcilo okolni oblast ale diky odparu by se dala na tunelu ci kanalu vytvorit hydroelektrarna ktera by vyrabela elektrickou energii, podobne avsak mensi prolakliny jsou i v libii a nekolika dalsich zemich na pobrezi stredozemniho more, mozna by stalo za to vytvorit nekolik umelych prolaklin pobliz pobrezi kde to podminky dovoli.

    Reagovat
  • 23. 9. 2009 (10.50)
    Permalink

    Otázkou je, zda („paradoxně“) nedojde k oteplení. Vezmeme-li simulace, kdy celý povrch Země pokrývá vodstvo, tak dojde k oteplení o více než 10°C (tedy (rozšiřující se) vodní plochy přispívají ke gloválnímu oteplování). Je to tím, že voda absorbuje více záření a odpařuje se více páry (hlavní skleníkový plyn). Co se týče zalesnění, nepanuje úplná shoda zda je to dobře či ne – pouště odráží o 25% více záření a neprodukují páru, ale vegetace zase lapá CO2. Navíc Sahara hnojí Amazonii a oceán …

    http://www.spacedaily.com/news/climate-04zzu.html

    http://www.geog.ox.ac.uk/research/climate/projects/bodex/bodele_mineral.pdf

    http://www.sciencedaily.com/releases/2008/02/080206192436.htm

    Reagovat
  • 21. 9. 2009 (12.41)
    Permalink

    Urcite by existovali jednoduchsie a lacnejsie sposoby, ako zabranit podnej erozii na sahare.

    Riesit by sa to dalo napr. aj vyvozom plastoveho odpadu (sackov a folii a dalsich) a plosne pokrytie puste tymto odpadom a tym by sa zachytavala vlhkost a zastavilo sirenie puste. Vyriesili by sa tak dve muchy jednou ranou.

    Reagovat
  • 16. 9. 2009 (12.02)
    Permalink

    Spanelsko je jednim z nejvetsich exporteru ovoce a zeleniny. To proto ze temer vsechno pestuji ve sklenicich, muzete se podivat na google map.
    Pokud na sahare zkombinuji skleniky a kolem nich stromy a kere, mohla by se afrika v budoucnu stat jednim z nejvetsich exporteru ovoce a zeleniny na svete a k tomu jeste drevo a papir.
    Skleniky jsou zajimave take tim ze dochazi k minimalnim stratam vody, nez je tomu na beznem poli.
    V knize stret civilizaci je zminka o tom ze afrika bude za nejakych 50-60 let novou svetovou velmoci.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.