Je to s podivem, ale kdysi dávno největší poušť světa Saharu pokrývali bujné lesy. Posledních 13 000 let je ale Sahara jedním z nejnevlídnějších míst pro život na zemi. I proto někteří vědci sní o tom, že tento stav změní – a sní o tom už desítky let. V současnosti, kdy je každodenně přetřásáno téma globálního oteplování a klimatické změny, mají jejich často fantastické vize mnohem větší publikum, než měly kdy v minulosti.

Leonard Ornstein, buněčný biolog, například navrhuje přeměnu Saharu na zelené lesy a úrodnou půdu. Na projektu pracuje společně s klimatickými odborníky Davidem Rindem a Igorem Aleinovem z Goddardova institutu vesmírných studií NASA. Jejich představa je taková, že budou odsolovat mořskou vodu z okolních oceánů a za pomoci umělohmotných zavlažovacích kanálů (aby se zabránilo odpařování) a pump ji rozvedou pouští.

Tam pak zasadí stromy jako Eukalyptus (Blahovičník), které jsou zvyklé na vysoké teploty a stačí jim neustálý přísun vody. Hustý lesní porost by pak podle jejich modelu mohl snížit teplotu vna Sahaře až o 8°C. Lesy by přitáhly více dešťových srážek, to by znamenalo tvorbu mraků, které by opět částečně odstínily dopadající sluneční záření. Kromě Sahary navrhuje podobné řešení také pro vysychající Austrálii. Podle jeho propočtů by takové zalesnění mohlo zpracovat až 8 mld. tun oxidu uhličitého ročně.

Náklady však nejsou nízké. Odhadovaná cena výstavby zařízení pro odsolování a zavlažování se pohybuje kolem 2 bilionů dolarů za rok. Zároveň však Ornstein navrhuje poněkud kontroverzní věc. Během několika dekád, až stromy vyrostou, by podle něj mohly být využity jako palivo v elektrárnách na dřevo.