Australská architektonická kancelář Woods Bagot ve spolupráci s Buro Happold vyvinula nový počítačový program Zero-e. Je určen pro všechny architekty a má za cíl usnadnit jim navrhování moderních, šetrných budov. pokračování…

V 19. století v Mexiku se údajně kaktus Opuncie používal k čištění špinavé vody. Norma Alcantar z Univerzity jižní Floridy v Tampě se rozhodla dávnou techniku znovu ověřit a přišla s podivuhodnými výsledky. pokračování…

Kromě hojně diskutovaného oxidu uhličitého je za jeden z nejdůležitějších skleníkových plynů považován metan. Ten vzniká kromě jiného v okamžicích, kdy ovce říhají a bzdí (pšoukají). Metan dále “vylučují” ve velkém měřítku například i krávy a jiní savci jakožto “trávící plyny”.

Vědci z Austrálie si proto usmysleli, že najdou příčinu proč některé ovce “spalují” více a některé méně a následně vyšlechtí ovci, která bude “klimaticky přijatelnější”. Podle expertů je dobytek v Austrálii zodpovědný až za polovinu produkce skleníkových plynů v zemědělství.

Dále také vědci po dlouhém a namáhavém výzkumu zjistili, že jednotlivá zvířata se liší svou bzdící kapacitou. A kupodivu také to, že čím více pozře ovce potravy, tím více bzdí. Nyní chtějí zjistit příčiny těchto rozdílů a vyšlechtit nové, “zelenější” ovce vypouštějící méně nebezpečného metanu. Přejeme hodně štěstí a úspěšně šlechtění!

V Austrálii, konkrétně v Novém jižním Walesu, byla otevřena a spuštěna největší větrná farma. Celkem se skládá z 67 větrných turbín Suzion S88 s výkonem 2,1 MW. Celkový výkon větrných elektráren tedy činí 140,7 MW. Projekt bude elektřinou zásobovat 60 000 domácností a také odsolovací zařízení v nedalekém Kurnellu.

V současné době běží v Austrálii zhruba 50 větrných farem. Kontinentální země je dnes z velké části závislá na elektřině z uhelných a plynových elektráren. V posledních letech ale, stejně jako mnoho jiných, zavelela k masivní výstavbě obnovitelných zdrojů.

Jedním z nejdostupnějších takových zdrojů je v Austrálii slunce. V zemi najdeme stovky větších i menších solárních elektráren. Dále také větrné elektrárny, elektrárny na biomasu, vodní elektrárny a další. Více na mapě fosilních zdrojů a mapě obnovitelných zdrojů. O novém směřování Austrálie si můžete přečíst na stránce www.environment.gov.au.

V Brisbane, jednom z nejoblíbenějších měst Austrálie, byla dokončena stavba mostu Kurilpa překlenujícího řeku Brisbane. Jedná se o pěší most, který má každý týden využít na 36 500 lidí. Jeho stavba stála 63 milionů australských dolarů. Je 470 m dlouhý a na jeho budování se podílelo 1050 lidí.

Výjimečný je tím, že k osvětlení slouží speciálně navržený systém LED, který může být naprogramován k zobrazování různých efektů. Energii pro LED osvětlení dodávají solární panely s ročním výkonem 38 MWh. Pokud most svítí naplno, dodávají 75% energie. Většinou ale LED nejsou využity naplno a solární energie zásobuje most ze 100%. Přebytky jsou pak vraceny do rozvodné sítě.

Dosavadní rekord účinnosti solárních článků se pohyboval na hodnotě 42,7%. Takové množství světla bylo při dopadu na solární článek přeměněno na elektřinu. Vědci na University of South Wales v Sydney v Austrálii nyní tuto hranici o malý kousek posunuli, a to na hodnotu 43%. Nový typ článků využívá ke zvýšení účinnosti drahé materiály jako je galium, indium, fosfor či arsen a další vzácné kovy.

Jenže právě v tom může tkvět největší problém. Přírodní zdroje docházejí a například Čína uvažuje o omezení exportu vzácných kovů. Ostatně, jsou přeci vzácné! Tak co by je prodávala ostatním, když je sama doma bude potřebovat pro svou zelenou revoluci. Současné běžně využívané solární panely mají účinnost 14%-18%. Než se solární panely s téměř 50% účinností dostanou na naše střechy a solární elektrárny, bude to nejspíš ještě pár let trvat. Jak ale ukazuje poslední výsledek z Austrálie, nic není nemožné.

V Austrálii, oblasti kolem Broken Hill v Novém Jižním Walesuvětrných turbín. Větrná farma o celkovém výkonu 1 GW získala definitivně povolení ke stavbě, která zabere 32 000 hektarů. Celý projekt poskytne elektřinu pro 430 000 domácností a pokryje tak 4,5% celkové spotřeby státu. Vytvoří nová pracovní místa, nebude zatěžovat města hlukem, přinese podporu lokálním ekonomikám a samozřejmě zlepší životní prostředí. Vláda Nového Jižního Walesu má s tímto typem obnovitelného zdroje energie velké plány, chystá se a pomoci tohoto i dalších projektů snížit emise skleníkových plynů až o 6 mil. tun ročně. Celá Austrálie chce v roce 2020 získávat 20% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dnes je z převážné části závislá na spalování fosilních paliv, zejména snadno dostupného uhlí.

Australská společnost Enviro Mission má v plánu realizovat energetický projekt solární termálni elektrárny. Jedná se o solární věž s výkonem 200MW využívající obnovitelné zdroje energie. Slunce svítí na velkou plochu ohřívající vzduch pod ní. Tento vzduch proudí do středu k věži, kde prochází větrnými turbínami, generujícími elektrickou energii. Pokud bude elektrárna postavena, mohla by zásobovat až 200 000 domácností, a ušetřit tak ročně až 900 000 tun CO2. Solární věž bude zajímavá i jako turistická zajímavost. Už v letech 1982 až 1989 běžel podobný prototyp v menším měřítku ve Španělsku.

Autor článku: Ladislav Miesbauer

zdroj: Enviro Mission

Australská společnost získala od vlády Filipín povolení vypouštět do moře podél pobřeží močůvku. Není to vtip ani apríl a nejde ani o to, že by se Austrálie chtěla takhle zbavovat svého biologického odpadu. Jedná se o experiment, který má pomoct bojovat proti globálnímu oteplování, kterým jsou Filipíny ohroženy stejně, jako spousta jiných ostrovních států (o samotné Austrálii nemluvě). Močovina vypouštěná do moře totiž podporuje růst mořských řas, a mořské řasy jsou jednou z největších nadějí v boji proti globálnímu oteplování. Plankton absorbuje velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.

zdroj: autobloggreen