V našich klimatických podmínkách nedostatek vody příliš nevnímáme, ale jinde takové štěstí rozhodně nemají. Své o tom vědí lidé v Austrálii, kde poslední velké sucho zničilo obrovské množství zemědělské úrody. Někteří zemědělci přišli o celou úrodu a nebylo výjimkou, kdy si mnozí z nich šáhli na život. Možná i díky trpkým letitým zkušenostem s nedostatkem vody, vznikl v Austrálii nový koncept pro zavlažování zemědělské úrody. Autorem projektu je Edward Lincare, jenž za své neotřelé řešení získal první místo v prestižní soutěži James Dyson Adward za rok 2011.
Společnost Renewable Energy Solutions Australia (RESA) z Brisbane v Austrálii představila větrnou elektrárnu, o které prohlašuje, že je nejtišší na světě. Od toho i její pojmenování: Eco Whisper Turbine. Technologickou pokročilost podtrhává futuristický vzhled. Krásný výdobytek techniky si můžete prohlédnout na videu.
Vědci v University of Technology z australského Sydney představili nový materiál, který by mohl přinést revoluci do mnoha oblastí lidského života. Výzkumníkům se podařilo vyrobit grafenový kompozitní materiál, který vykazuje 10x větší pevnost než ocel, a to při mnohonásobně nižší hmotnosti. Zároveň dosahuje dvojnásobné tvrdosti a vykazuje proti oceli třináctinásobnou odolnost při ohýbání.
Podle Světové energetické rady je jižní pobřeží Austrálie jednou z nejvhodnějších oblastí pro rozvoj elektráren získávajících energii z mořských vln. Z tohoto zdroje by údajně mohla být pokryta dokonce kompletní spotřeba celého kontinentu. pokračování…
Australská architektonická kancelář Woods Bagot ve spolupráci s Buro Happold vyvinula nový počítačový program Zero-e. Je určen pro všechny architekty a má za cíl usnadnit jim navrhování moderních, šetrných budov. pokračování…
V 19. století v Mexiku se údajně kaktus Opuncie používal k čištění špinavé vody. Norma Alcantar z Univerzity jižní Floridy v Tampě se rozhodla dávnou techniku znovu ověřit a přišla s podivuhodnými výsledky. pokračování…
Kromě hojně diskutovaného oxidu uhličitého je za jeden z nejdůležitějších skleníkových plynů považován metan. Ten vzniká kromě jiného v okamžicích, kdy ovce říhají a bzdí (pšoukají). Metan dále „vylučují“ ve velkém měřítku například i krávy a jiní savci jakožto „trávící plyny“.
Vědci z Austrálie si proto usmysleli, že najdou příčinu proč některé ovce „spalují“ více a některé méně a následně vyšlechtí ovci, která bude „klimaticky přijatelnější“. Podle expertů je dobytek v Austrálii zodpovědný až za polovinu produkce skleníkových plynů v zemědělství.
Dále také vědci po dlouhém a namáhavém výzkumu zjistili, že jednotlivá zvířata se liší svou bzdící kapacitou. A kupodivu také to, že čím více pozře ovce potravy, tím více bzdí. Nyní chtějí zjistit příčiny těchto rozdílů a vyšlechtit nové, „zelenější“ ovce vypouštějící méně nebezpečného metanu. Přejeme hodně štěstí a úspěšně šlechtění!
V Austrálii, konkrétně v Novém jižním Walesu, byla otevřena a spuštěna největší větrná farma. Celkem se skládá z 67 větrných turbín Suzion S88 s výkonem 2,1 MW. Celkový výkon větrných elektráren tedy činí 140,7 MW. Projekt bude elektřinou zásobovat 60 000 domácností a také odsolovací zařízení v nedalekém Kurnellu.
V současné době běží v Austrálii zhruba 50 větrných farem. Kontinentální země je dnes z velké části závislá na elektřině z uhelných a plynových elektráren. V posledních letech ale, stejně jako mnoho jiných, zavelela k masivní výstavbě obnovitelných zdrojů.
Jedním z nejdostupnějších takových zdrojů je v Austrálii slunce. V zemi najdeme stovky větších i menších solárních elektráren. Dále také větrné elektrárny, elektrárny na biomasu, vodní elektrárny a další. Více na mapě fosilních zdrojů a mapě obnovitelných zdrojů. O novém směřování Austrálie si můžete přečíst na stránce www.environment.gov.au.
V Brisbane, jednom z nejoblíbenějších měst Austrálie, byla dokončena stavba mostu Kurilpa překlenujícího řeku Brisbane. Jedná se o pěší most, který má každý týden využít na 36 500 lidí. Jeho stavba stála 63 milionů australských dolarů. Je 470 m dlouhý a na jeho budování se podílelo 1050 lidí.
Výjimečný je tím, že k osvětlení slouží speciálně navržený systém LED, který může být naprogramován k zobrazování různých efektů. Energii pro LED osvětlení dodávají solární panely s ročním výkonem 38 MWh. Pokud most svítí naplno, dodávají 75% energie. Většinou ale LED nejsou využity naplno a solární energie zásobuje most ze 100%. Přebytky jsou pak vraceny do rozvodné sítě.
Dosavadní rekord účinnosti solárních článků se pohyboval na hodnotě 42,7%. Takové množství světla bylo při dopadu na solární článek přeměněno na elektřinu. Vědci na University of South Wales v Sydney v Austrálii nyní tuto hranici o malý kousek posunuli, a to na hodnotu 43%. Nový typ článků využívá ke zvýšení účinnosti drahé materiály jako je galium, indium, fosfor či arsen a další vzácné kovy.
Jenže právě v tom může tkvět největší problém. Přírodní zdroje docházejí a například Čína uvažuje o omezení exportu vzácných kovů. Ostatně, jsou přeci vzácné! Tak co by je prodávala ostatním, když je sama doma bude potřebovat pro svou zelenou revoluci. Současné běžně využívané solární panely mají účinnost 14%-18%. Než se solární panely s téměř 50% účinností dostanou na naše střechy a solární elektrárny, bude to nejspíš ještě pár let trvat. Jak ale ukazuje poslední výsledek z Austrálie, nic není nemožné.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
Kromě hojně diskutovaného 
