Ekologické bydlení

Australský stát Victoria se od minulého měsíce může pochlubit světovým prvenstvím. Na jeho území byla totiž spuštěna největší větrná farma jižní polokoule. Macarthurova větrná farma má výkon 420 MW.

Nová Mcarthurova větrná farma v Austrálii je s výkonem 420 MW největší na jižní polokouli, foto: Vestas

Nejen záchrana ohrožených druhů, vzdělávání veřejnosti a poskytování tolik žádané relaxace. Australské zoologické zahrady chtějí jít příkladem i v oblasti udržitelných přístupů a ekologického stavitelství. Hned tři jejich zařízení se nyní po stavebních úpravách mohou pyšnit neobvyklým prvenstvím – staly se uhlíkově neutrálními.

Gepard v otevřeném výběhu australské zoo ve Werribee, foto: Fir0002/Flagstaffotos, licence GFDL v1.2

V roce 2020 budou velkoplošné australské solární instalace produkovat elektrickou energii mnohem levněji, než na kolik dnes přijde elektřina generovaná tamními tepelnými elektrárnami. S touto odvážnou předpovědí přicházejí analytici z Bloombergova finančního centra BNEF, kteří mimochodem také tvrdí, že už dnes vyjde větrná energie v Austrálii levněji, než ta fosilní.

Solární energie bude v Austrálii brzy levnější, než zemní plyn a uhlí. Zdroj: gdt, sxc.hu

Analytická společnost Ecofys vypracovala přehled 14 „časovaných bomb“. Jde o projekty související s fosilními palivy, jejichž realizace se v nejbližších letech chystá. A jen tato „velká čtrnáctka“ dokáže do roku 2020 zvýšit emisní zatížení Země o pětinu stávajícího stavu.

S pětinovým navýšením emisí bude velmi těžké vyvarovat se nechtěných scénářů. Zdroj: Greenpeace.org

Obyvatelé Tasmánského souostroví mají plán na výstavbu největší větrné elektrárny na jižní polokouli. Projekt, který má z větší části „pohltit“ povrch útesového ostrova King Island, má zajistit dostatek energie pro všechny obyvatele Tasmánie.

King Island se v budoucnu možná promění na největší “plovoucí” větrnou elektrárnu jižní polokoule. Zdroj: TasWind

Cena elektřiny vzrostla v Austrálii za poslední čtyři roky o 40 % až 50 %. Vládní představitelé, včetně ministra pro zdroje a energetiku, Martina Fergusona, si stěžují, že takový přístup není dlouhodobě udržitelný. Austrálie má totiž na to, aby svou energetickou spotřebu kryla z obnovitelných zdrojů energie, které cenovým odchylkám podléhají jen minimálně.

Podle slov Martina Fergusona má Austrálie kapacity pro alternativní zdroje, ale prostor na trhu s energiemi je zapotřebí uvolnit. Tato mapa ukazuje (červeně) oblasti vhodné pro stavbu větrných elektráren. foto: australské ministerstvo životního prostředí

Sydney, nejvěštší město Austrálie, si vytyčilo cíl do roku 2030 snížit znečištění o 70 % a zároveň získávat 30 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Malým krůčkem na téhle cestě je i ohlášený plán vybudovat 1,25 MW výkonu v solárních panelech na veřejných budovách, vč. radnic a železničních stanic.

Radnice města Sydney je pokryta solárními panely o celkovém výkonu 48 kW. foto: NSW Public Works

Australské pláže každoročně hostí tisíce surfařů z celého světa, blízké pobřeží zase potápěče obdivující Velkou útesovou bariéru. Teď vidí Austrálie v oceánu výrazný potenciál i mimo cestovní ruch. Elektřina bez emisí je novým cílem, který si kontinentální země vytknula: do roku 2050 chce Austrálie získávat 11 % elektřiny z přílivových elektráren a příbojových turbín.

Energie skrytá ve vlnách má potenciál, který láká Austrálii. foto: Monika Kolářová