Chcete změnit svět? Začněte u sebe, soudí v Institutu globálních změn (Global Change Institut, GCI). Jejich nová budova výzkumného ústavu při Univerzitě v Queenslandu, nedaleko australského Brisbane, je toho vrcholným dokladem. Kázat vodu a pít víno pro vědce z GCI rozhodně neplatí. Celý vědecko-výzkumný komplex je totiž naprojektován jako budova s maximální udržitelností, soběstačností a minimalizovaným dopadem na životní prostředí.
Náklady na výstavbu celého komplexu se vyšplahly na 32 milionů australských dolarů. foto: HASSEL
Diskuze o škodlivosti větrných elektráren zatím nekončí. Syndrom větrných turbín (Wind Turbine Syndrom, WTS) byl znovu podroben důsledné vědecké analýze, tentokrát v Austrálii. A hlavní závěr? Infrazvuk vycházející z rotujících listů větrných turbín není hlasitější, než tlukot lidského srdce.
Lidem v USA a Austrálii (a nejen tam) vadí větrné elektrárny jako takové, ne hluk, který vydávají. Větrné turbíny v okolí Vídně. foto: Jan Horčík
Model komunitního financování projektů rozvoje OZE je podle Petera Hansforda ideálním způsobem, jak dostat účinnou a efektivní pomoc k těm správným lidem. Tento bývalý vládní expert na čisté technologie dnes využívá svých bohatých zkušeností aby pomohl s financováním ekologických zdrojů energie v teritoriu Západní Austrálie.
Hora Pumululu v západo-australském teritoriu. Ilustrační foto. Zdroj: wikipedia.org, autor Bäras, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Austrálie sice obvykle nestojí na světové špici inovativních ekologických technologií, ale její nově vznikající projekt by je právě na tento vrchol dostat mohl. Představte si, že by namísto kouře plného zplodin produkovaly všechny tepelné elektrárny obyčejné cihly. Jedním razantním krokem by se tak změnil pohled na produkci skleníkových plynů, emise oxidu uhličitého a globální klimatické změny.
Názorný diagram ukazuje jak si v Austrálii představují zpracování oxidu uhličitého na cihly. foto: (c) MCI
Podle zpráv Australského provozovatele trhu s energiemi (AEMO) lze v posledních dvou letech jasně pozorovat obrat od konvenčních fosilních zdrojů energie k obnovitelným. Pokud to ještě nebylo patrné předloni, statistiky pro letošní rok jsou více než výmluvné. Všechny nové instalace souvisí s obnovitelnými zdroji energie. Prim hraje pochopitelně solární a větrná energie.
Větrná farma Windy Hill v Austrálii. foto: Lepidlizard, licence Public Domain
Austrálie, země stojící v čele světového žebříčku spotřeby uhlí, testuje nové způsoby výroby elektřiny. Po úspěšných projektech využití solární energie se pouští do dalšího směru. Mohl by pomoci Australanům konečně začít využívat bohaté možnosti, které jim jejich země nabízí. Chystá se stavba příbojové elektrárnu s výkonem 40 MW.
Členité pobřeží Západní Austrálie doslova láká k využití energie příboje. foto: NASA/GSFC
Australský stát Victoria se od minulého měsíce může pochlubit světovým prvenstvím. Na jeho území byla totiž spuštěna největší větrná farma jižní polokoule. Macarthurova větrná farma má výkon 420 MW.
Nová Mcarthurova větrná farma v Austrálii je s výkonem 420 MW největší na jižní polokouli, foto: Vestas
Nejen záchrana ohrožených druhů, vzdělávání veřejnosti a poskytování tolik žádané relaxace. Australské zoologické zahrady chtějí jít příkladem i v oblasti udržitelných přístupů a ekologického stavitelství. Hned tři jejich zařízení se nyní po stavebních úpravách mohou pyšnit neobvyklým prvenstvím – staly se uhlíkově neutrálními.
Gepard v otevřeném výběhu australské zoo ve Werribee, foto: Fir0002/Flagstaffotos, licence GFDL v1.2
