Společnost Lockheed Martin obdržela kontrakt na vybudování mořské termální elektrárny typu OTEC (Ocean Thermal Energy Conversion) u pobřeží Havaje. Cílem je do roku 2013 postavit a zprovoznit elektrárnu o výkonu 10 MW. Tento projekt bude odrazovým můstkem ke stavbě mnohem větších elektráren, které by měly dosahovat výkon až 100 MW.
Jedním z projektů, které se přihlásily do soutěže James Dyson Award, je také záchranný člun SeaKettle. Inspirací pro jeho návrh byly příbehy o lidech, kteří se ztratili na moři a ačkoliv všude kolem nich byla voda, oni čelili hrozbě smrti dehydratací. pokračování…
Stále se rozrůstající Londýn musí čelit překvapivým problémům. Obvyklý dojem je ten, že v Británii prakticky neustále prší. Pravda je ovšem ta, že v letech 2005 a 2006 zažívala oblast kolem Londýna vydatná sucha. Ta přispěla k rozhodnutí vybudovat ve východní části města moderní odsolovací zařízení. pokračování…
Ropa je sice důležitá, ale ještě mnohem důležitější je pro lidi pitná voda. Ropný zlom je sice možná už za humny, ale s vodou to také nevypadá nijak zvlášť dobře. Výzkumné týmy na MIT a jinde se proto zabývají vývojem nových možností odsolování mořské vody. pokračování…
Království Saudské arábie je dnes jedním z největších producentů odsolované mořské vody. Vyrábí plných 18% veškeré odsolené vody na světě. Právě tento způsob představuje pro pouštní království nejefektivnější cestu k pitné vodě. Aktuálně rozjíždí společně s IBM práci na solárním odsolovacím zařízení. pokračování…
Je to s podivem, ale kdysi dávno největší poušť světa Saharu pokrývali bujné lesy. Posledních 13 000 let je ale Sahara jedním z nejnevlídnějších míst pro život na zemi. I proto někteří vědci sní o tom, že tento stav změní – a sní o tom už desítky let. V současnosti, kdy je každodenně přetřásáno téma globálního oteplování a klimatické změny, mají jejich často fantastické vize mnohem větší publikum, než měly kdy v minulosti.
Leonard Ornstein, buněčný biolog, například navrhuje přeměnu Saharu na zelené lesy a úrodnou půdu. Na projektu pracuje společně s klimatickými odborníky Davidem Rindem a Igorem Aleinovem z Goddardova institutu vesmírných studií NASA. Jejich představa je taková, že budou odsolovat mořskou vodu z okolních oceánů a za pomoci umělohmotných zavlažovacích kanálů (aby se zabránilo odpařování) a pump ji rozvedou pouští.
Tam pak zasadí stromy jako Eukalyptus (Blahovičník), které jsou zvyklé na vysoké teploty a stačí jim neustálý přísun vody. Hustý lesní porost by pak podle jejich modelu mohl snížit teplotu vna Sahaře až o 8°C. Lesy by přitáhly více dešťových srážek, to by znamenalo tvorbu mraků, které by opět částečně odstínily dopadající sluneční záření. Kromě Sahary navrhuje podobné řešení také pro vysychající Austrálii. Podle jeho propočtů by takové zalesnění mohlo zpracovat až 8 mld. tun oxidu uhličitého ročně.
Náklady však nejsou nízké. Odhadovaná cena výstavby zařízení pro odsolování a zavlažování se pohybuje kolem 2 bilionů dolarů za rok. Zároveň však Ornstein navrhuje poněkud kontroverzní věc. Během několika dekád, až stromy vyrostou, by podle něj mohly být využity jako palivo v elektrárnách na dřevo.
Dubaj ve Spojených arabských emirátech je už dnes skutečným městem budoucnosti. Tamní obchodní komora nedávno schválila projekt, který město posune o další notný kus kupředu. Architektonické studio GCLA navrhlo pro pouštní metropoli rozlehlou zelenou, plně soběstačnou čtvrť.
Svůj návrh nazvalo „Food City“ neboli „Město jídla“. „Jde o spojení urbanismu a krajiny,“ popisuje projekt studio. Celá čtvrť v sobě spojuje celou řadu ekologických přístupů – solární kolektory, věže pokryté tenkovrstvými solárními články, piezoelektrické podložky v prostorách pro pěší, větrné elektrárny, recyklaci užitkové vody, střechy pokryté zelení, odsolování mořské vody za pomoci solární energie a další.
Už před pár měsíci jsme informovali o projektu TREC/DESERTEC, jehož cílem bylo vybudovat evropskou rozvodnou síť postavenou na obnovitelných zdrojích umístěných po celém kontinentu, ale i v Africe. Sahara a její sluneční síla ukrývající obrovské množství energie je pro Evropu velkým lákadlem. Nově hodlá EU využít saharské slunce v obrovském projektu pro vybudování sítě solárních elektráren. Nový projekt si pomalu získává politickou podporu, a to i díky úspěšnému ustavení Středomořské unie. Britský předseda vlády Gordon Brown i francouzský prezident Nicolas Sarkozy energetický plán podporují. Ambiciózní projekt zahrnuje vybudování evropské rozvodné supersítě, která by umožnila využívat obnovitelné zdroje energie z Dánska či Británie v dalších částech Evropy. Solární panely (fotovoltaika) umístěné v severní Africe by dokázaly generovat až třikrát více elektřiny, než pokud by se nacházely na Starém kontinentě. Celý projekt vybudování řady elektráren a sítě by EU stál asi 45 mld. euro s tím, že každá elektrárna by měla výkon 50-200 MW. Každoroční výdaje na budování projektu by se mohly až do roku 2050 pohybovat kolem 1 mld. euro. Otázkou je, proč namísto fotovoltaických solárních panelů nevyužít třeba termální solární elektrárny, které by zároveň mohly fungovat jako odsolování mořské vody, případně koncentrační solární elektrárny.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
