I když je nejbližší velkoměsto vzdáleno od vašeho bydliště stovky kilometrů, pořád může ovlivnit vaše bezprostřední klima. Jak je to možné? Vědci z několika univerzit v současné době popisují „Efekt narušení tepelných proudů“, který je odlišný od již známého modelu tepelných ostrovů. Teplé klima měst může narušovat průběh mrazivé zimy, ale také dokáže některá místa ochlazovat.

Hong-Kong není výjimkou – i tato metropole zásadně ovlivňuje své klimatické okolí, foto: michaelp99/sxc.hu

Analytická společnost Ecofys vypracovala přehled 14 „časovaných bomb“. Jde o projekty související s fosilními palivy, jejichž realizace se v nejbližších letech chystá. A jen tato „velká čtrnáctka“ dokáže do roku 2020 zvýšit emisní zatížení Země o pětinu stávajícího stavu.

S pětinovým navýšením emisí bude velmi těžké vyvarovat se nechtěných scénářů. Zdroj: Greenpeace.org

V holandském Rotterdamu počítají do budoucna s „jistou nejistotou“. Pokud bude hladina oceánů stoupat, mohlo by mít toto přístavní město v dohledné době nemalé problémy. A tak začínají zdejší designéři a architekti experimentovat s modelem plovoucích budov, kterým by pár decimetrů vody navíc nevadilo. Prvním takovým projektem směle koncipovaného velkokapacitního hausbótu je Floating Pavilion („Plovoucí pavilon“), zakotvený v přístavu.

Plovoucí pavilon je objektem, který by mohl pro Rotterdam představovat novou cestu rozvoje města v příštích desetiletích. foto: Jacobine Das Gupta, licence Creative Commons

Používání fosilních paliv přispívá výraznou měrou k proměně klimatu Země. A pokud máme snahu udržet nárůst průměrné teploty pod 2 °C, nebude k tomu stačit jen přejít po vytěžení stávajících rezerv na obnovitelné zdroje energie. Podle, v poslední době často citované, knihy Billa McKibbena „Globální oteplování: Děsivé nové počty (Global Warming’s Terrifying New Math), by totiž stávající rezervy stačily na překonání dvoustupňového teplotního limitu hned pětkrát.

McKibben poukazuje na nedostatky ve stávající logice boje proti globálnímu oteplování. Zdroj: mysticpolitics.com

Stavební společnost CO2 Bambu pravděpodobně nikdy nedostane kontrakt v hodnotě stovek milionů dolarů, nebo nebude pověřena výstavbou betonové hráze či víceproudé silnice. Pracuje totiž velmi citlivě jen s přírodními materiály. Jak název napovídá, jejich hlavní stavební surovinou je ve střední Americe běžně dostupný bambus.

Všude v okolí dostupný stavební materiál garantuje nízkou cenu. Výstavba je přitom skutečně blesková. Zdroj: CO2 Bambu.com

Nedávná zpráva vydaná v magazínu Nature climate change popisuje změnu teplot měřených v těsné blízkosti větrných farem, zejména během noci. Elektrárny svými lopatkami míchají teplé a studené proudy vzduchu, které přes ně obtékají. Závěr studie byl, že k promíchání vzduchu dochází jen v těsné blízkosti větrné farmy. Jak ale uvádí i sám autor studie, jedná se především o vliv lokálního významu. Navíc dle odborníků může být dokonce toto mísení vzduchu prospěšné.

Větrná turbína světoznámé dánské společnosti Vestas, foto: Vestas

Velké větrné elektrárny ovlivňují lokální klima zvyšováním průměrné noční teploty. Téma, které bylo již dříve diskutováno v souvislosti s efektem větrných farem na zemědělské hospodaření, rozčísla studie uveřejněná v prestižním žurnálu Nature Climate Change.

Zůstává otázka, zda zvýšení průměrné noční teplotry o jeden stupeň představuje problém. Zdroj: Leaflet/Wikipedia

Miliarda lidí po celém světě v sobotu 31. března zhasla ve 20:30 na hodinu světlo. Zapojili se tak do kampaně, kterou po celém světě pořádá Světový fond na ochranu přírody (WWF), v ČR pak Ekologický institut Veronica.

Hodina Země je celosvětový happening propojující obce, firmy a jedince, kteří berou vážně své závazky vůči životnímu prostředí, zejména chápou závažnost probíhajících změn klimatu.