Japonská společnost Sanyo dnes patří mezi přední světové výrobce solárních panelů. Má pět továren po celém světě. Aktuálně představila nový typ solárního panelu s označením HIT-N230, který dosahuje vynikající účinnosti 20,7%. pokračování…

Závod o to kdo dokáže nejúčinněji využít sluneční energii se dostává do nových obrátek. Každý rok se (především japonské) firmy předhánějí v tom, která vyrobí solární články s vyšší účinností. Tentokrát se do popředí dostává Sharp, který představil účinnosti přeměny 35,8% v laboratorních podmínkách.

„Zvýšená účinnost z předchozích 31,5 na 35,8 procent je velký úspěch a další milník v optimalizaci solární technologie“, říká Peter Thiele, výkonný viceprezident společnosti Sharp Energy Solution Europe. Zatímco nejběžnější typy solárních článků používaných v současnosti jsou křemíkové, vícevrstvé solární články využívají fotoabsorpční vrstvy vyrobené ze sloučenin dvou a více prvků, jako jsou indium a gallium.

Vícevrstvé solární články využívány především v kosmických družicích pro jejich vysokou učinnost přeměny slunečního svitu na energii. Od roku 2000 se Sharp intenzívně věnoval výzkumu a vývoji vícevrstvých solárních článků a dosáhl vysokých hodnot účinnosti přeměny použitím tří fotoabsorpční vrstev. Pro dosažení vysoké účinnosti vícevrstvých solárních článků je důležité vylepšit krystaličnost – pravidelné uspořádání atomů – v každé fotoabsorpční vrstvě. Také je podstatné, aby solární články byly složeny z takových materiálů, které umožňují maximální využití solární energie.

V nedávném článku “Solární energie z vesmíru na dosah?” jsme přinesli zprávu o úspěšném pokračování výzkumu přenosu energie pomocí mikrovlnného záření. Sami jsme tehdy netušili jak blízko by mohlo být praktická aplikace. Americká energetická společnost PG&E (Pacific Gas & Electric) z Kalifornie hodlá ve spolupráci s firmou Solaren Corp. zažít využívat orbitální solární elektrárny, které budou přenášet sluneční energii zpět na povrch. A to už od roku 2016.

Princi fungování je jednoduchý - solární panely umístěné ve vesmíru nejsou omezovány zemskou atmosférou a dopadá na ně až 8x intenzivnější sluneční záření než na zemi. Fotovoltaika tak vyrobí mnohem více energie na menší ploše. Výhodou vesmírných elektráren je i fakt, že nezabírají půdu. Naopak nevýhodou jsou samozřejmě obrovské náklady na vynesení a vybudování elektrárny, která musí vydržet fungovat v extrémních podmínkách po mnoho let. Dole na povrchu pak bude vybudována přijímací stanice, prozatím se počítá s městem Fresno. Odtamtud popotuje do rozvodné sítě. V první fázi by mělo jít asi o 200 MW. Jedná se o velmi zajímavý obnovitelný zdroj energie, který však podle studií v minulosti měl mít velkou nevýhodu, a to výrazně vyšší cenu proti energii z fosilních paliv, ale i klasických větrných či solárních elektráren. Nový projekt společností PG&E a Solaren má být však velmi konkurenceschopný díky patentované technologii vesmírné solární energie Solaren.

Kanadská provincie Ontario se hodlá do roku 2014 zcela zbavit uhelných elektráren. Ty se v současné době podílejí na výrobě energie 18%, zatímco jaderná energie pokrývá 52%, vodní elektrárny 21%, zemní plyn 8% a ostatní zdroje 1% výroby. V současné době ale po celé Kanadě vzniká řada projektů obnovitelných zdrojů energie, které celou zemi posunou směrem k ekologické výrobě elektřiny. Aktuálně byl například spuštěn projekt Melancthon EcoPower Centre, největší větrná farma v zemi rozkládající se poblíž města Shelburne v Ontariu, která má výrobní kapacitu 199,5 MW. Celkem se zde nachází 133 větrných turbín a o vybudování se postarala společnost Canadian Hydro. Roční výroba má dosáhnout 545 GWh, což je dost pro napájení 70 000 domácností. V Ontariu budou během následujících měsíců spuštěny další dva velké projekty větrných farem, menší větrné farmy budují také provincie Alberta a Quebec. Co se týká sluneční energie, tu se rozhodla v Ontariu využít společnost OptiSolar Farms. Poblíž města Sarnia buduje šest fotovoltaických elektáren s výkonem po 10 MW. Stovky tisíc solárních panelů by zde měly začít generovat energii do roku 2010.

zdroj: treehugger, ecogeek

Hospodářské noviny informují, že “Počet solárních elektráren v Česku vzrostl za rok čtyřikrát“. Solární elektrárny rostou zejména na jižní Moravě, například v Dubňanech na Hodonínsku byla nedávno otevřena jedna z největších v ČR s výkonem 2,1 MW. Solární panely jsou také čím dál tím zajímavější volbou pro ty, kteří si staví nový dům. Přesto je dnes podíl solární energie na obnovitelných zdrojích energie stále zanedbatelný, celkový instalovaný výkon slunečních elektráren je dnes asi 16 MW. “V Evropské unii mají solární panely instalovaný výkon zhruba 4500 megawatt, což je polovina celkového světového výkonu,” píše se mimo jiné v článku. V ČR je mnohem perspektivnějším obnovitelným zdrojem větrná energie. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren má letos podle údajů analytické společnosti EGÚ Brno dosáhnout 354 megawatt.

zdroj: Hospodářské noviny

Ve Španělsku před pár dny skončilo setkání zástupců společností zaměřených na využití sluneční energie - Evropská konference o fotovoltaice a solární energii. Byli zde všichni hlavní světoví hráči - SunPower, Suntech Power, First Solar i Trina Solar, a samozřejmě také řada menších evropských i amerických společností (které čmuchají v Evropě velkou příležitost).

Ačkoliv se většina zástupců společností shodla, že v příštím roce budou ceny fotovoltaiky a solárních panelů klesat, nikdo nedokázal samozřemě přesně říci o kolik - odhady se různí od 5% do 20%. Co naopak klesalo už během setkání byly ceny akcií společností zaměřených na solární energii, ale to nebylo nic výjimečného - klesaly celé světové burzy. Analytici navíc předpovídají, že měnící se priority světových vlád, potenciální přebytek křemíku a hype kolem nových výnosných trhů by mohl v roce 2009 řádně pročistit trh s fotovoltaikou. “V roce 2009 by se společnosti v solárním sektoru mohly začít dělit na dlouhodobé vítěze a ‘já-taky’ společnosti,” napsal například analytik společnosti Lazard Capital Markets. Zazněla také upozornění, že zdaleka ne všechny země, o kterých marketingové týmy tvrdí, že jsou budoucími zlatými doly (jako například Itálie nebo Česká republika), se dostanou tam, kam předpovídají. Například podle některých odhadů má mít ČR v roce 2009 i 300 MW až 500 MW solární energie, přitom v roce 2007 neměla ani 1 MW a neexistují projekty, které by mohly zvednout tuto hodnotu byť i na 300 MW v roce 2009. Ani v Itálii není apetit po obnovitelných zdrojích energie, konkrétně solární energii, tak dravý. I přes to všechno se ale členové Evropské asociace fotovoltaického průmyslu shodli, že do roku 2020 by Evropa mohla pokrývat svou spotřebu elektřiny sluneční energií až z 12%, což vůbec nezní špatně.

zdroj: greentechmedia, foto: literarky

Heslo “Power to the people“, původně píseň Johna Lennona, dostává s rozvojem internetu zcela nových rozměrů. Organizace SolarAid kupříklad hodlá s chudobou a nepříznivými klimatickými změnami ve třetím světě bojovat za pomoci sluneční energie. Dvě miliardy lidí dnes nemají přístup k elektřině, a tak pro teplo, ale často i jen světlo spalují toxický kerosin. SolarAid proto chce především subsaharským zemím pomoci tak, že místní byvatele naučí vyrábět z kerosinových lamp lampy solární. A to nejen pro svou potřebu, ale také k prodeji, a tak podpořit místní obchod. Zaměří se především na nejchudší zemědělské oblasti, kde bude také podporovat vlastní nové solární instalace. Mezi hlavní dárce SolarAid patří Solarcentury, největší britská společnost zaměřená na solární energie, nebo například Vodafone. Na tvorbě reklamní kampaně SolarAid se podílela také známá australská herečka Cate Blanchett.

zdroj: bohem

Pokrokové a v mnoha ohledech nebojácné Japonsko, které mílovými kroky směřuje k budoucnosti plné elektromobilů, připravilo ekologům další překvapení. Japonští vědci vymysleli, že podél pobřeží vybudují obrovské ekofarmy produkující elektřinu i potraviny. Podle magazínu Times Online se současné Japonsko velmi obává nedaleké budoucnosti, ve které není jasné, jak se zemi podaří uspokojit poptávku po zdrojích a surovinách. Plovoucí ekofarmy mají být velké jako malé vesnice - 2 km dlouhé a 0,8 km široké - a budou získávat energii ze slunce i větru. Otázkou je, proč ne také z vln, ale to ať si dořeší Japonci sami. Část elektřiny z farem poputuje na pevninu, ale část bude napájet obrovské podvodní zásobárny LED diod. Ty mají sloužit jako povzbuzovadlo pro speciálně vyšlechtěné mořské řasy, které pak zase poslouží jako pohlcovač oxidu uhličitého a potrava pro ryby. Větrné turbíny na plovoucích platformách budou také fungovat jako pumpy. Fotovoltaika v podobě solárních panelů hexagonálního tvaru má mít výjimečnou účinnost. Už během tří let by se měla objevit první plovoucí platforma, v současné době probíhá testování zmenšené verze. Nutno podotknout, že celý nápad vypadá dosti fantasticky, nicméně v dnešní době už skutečně není nic nemožné, viz. obrovské mrakodrapy a ekoměsta v Dubaji, a navíc, Japonsko má s budováním podobných zařízení četné zkušenosti. Například už vybudovalo několik obrovských, zcela nových letišť na umělých ostrovech kolem svého pobřeží (viz. obrázek).

zdroj: timesonline

Americký stát Kalifornie se zavázal, že do roku 2010 bude získávat 20% své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kalifornská společnost PG&E proto nyní ve spolupráci s firmou Brightsource Energy ohlásila výstavbu nových termálních solárních elektráren v místě, které je k tomuto účelu uzpůsobeno téměř nejlépe na celém světě - žhavé poušti Mojave. Celkem tam vyrostou tři nové solární termální elektrárny, což je typ v současné době stále populárnější. První tři elektrárny budou mít celkový výkon 500 MW s tím, že v budoucnu bude možné dodat až dalších 400 MW. První elektrárna o výkonu 100 MW vyroste u městečka Ivanpah do roku 2011. Ročně by měla vyprodukovat 246 000 MWh elektřiny. Další dvě elektrárny budou mít výkon po 200 MW.

zdroj: treehugger

Společnost 1366 Technologies, která se bývá využitím solární energie pomocí fotovoltaických článků (chce srazit cenu za sol. energii na 1 dolar za watt), má na svých stránkách velice zajímavou statistiku. Podle ní dopadá na povrch země průměrná sluneční energie 89 000 TW (terawattů). Naproti tomu větrná energie celé planety nabízí celkem nějakých 370 TW, zatímco současná spotřeba celého světa je pouhých 15 TW.