Solární technologie blízké budoucnosti

Co přinesou, či spíše – co by mohly přinést – další léta rozvoje v oblasti solárních technologií? Jaké jsou ty nejzajímavější technologie, o kterých dnes sní neklidní vynálezci v laboratořích a které by se už brzy mohly stát realitou? Anebo které už dokonce vystrkují růžky?

Podívat se tu a tam zpátky a zhodnotit jak daleko jsme pokročili bývá užitečné. V případě technologií tomu ale ne vždy tak je. Jistě si vzpomenete na některé odvážné scénáře a odhady vědců, kteří nám v šedesátých letech „věštili“ po roce 2000 kolonie na Měsíci, čisté ovzduší a řasové farmy, schopné nasytit celou lidskou populaci. Proto je v případě technického pokroku vždycky lepší dívat se raději dopředu.

Fotovoltaická reakce byla poprvé popsána už v roce 1839. Než se ale dostala lidem skutečně „do rukou“, trvalo to skoro dalších sto let. Hodinky, vybavené solárním dobíjením, přišly na trh poprvé v roce 1968, a připomínaly svou velikostí spíše bytelný náramek.

Satelity jsou zásobovány energií Slunce od roku 1962 a kosmické lodě s ní začali pracovat o pět let později. Solární energie v kalkulačkách nás obohacuje až od roku 1978. Co nás ale čeká dál?

V současnosti vzbuzuje nemalou pozornost pětice velkých projektů, které by pravda mohly značně přispět k blahobytu na Zemi. Nicméně zatím jejich šance na realizaci připomíná zmíněné kolonie na Měsíci.

Hyperloop

Tím prvním je Hyperloop. Dopravní systém nové doby, který by vás těsně podzvukovou rychlostí mohl přepravovat klidně i mezi kontinenty. Základem myšlenky dopravního systému Hyperloop Elona Muska (Tesla) je síť vyvýšených tubusů, pokrytých solárními panely. Ty by zásobovaly elektřinou super-rychlé vozové soupravy, a nemalou měrou také své okolí. Musk věří, že realizace tohoto projektu je možná do deseti let.

Solární letadlo

Solar Impulse je letadlo, které se obejde bez pohonných hmot. První pokusy tohoto druhu se už podařilo úspěšně realizovat, přesto představa mezikontinentální přepravy zajišťované solárními letadly zatím stojí na vratkých nohách.

Solární letadla jsou totiž neuvěřitelně pomalá. O vývoj celého systému ale jeví velmi aktivní zájem americká armáda. Solární letadlo by totiž mohlo sloužit i jako „aktivní satelit s nízkou oběžnou drahou“. V současnosti se řeší komercializace celého nápadu.

První větší letadlo na bázi Solar Impulse, které by mělo být schopné udržet se ve vzduchu po 36 hodin, má odstartovat v létě roku 2014.

Internetové balóny

I o projektu Loon jsme už dříve psali. Tisíce balónů, které by se nechaly volně unášet stratosférickými větry, a pomocí výkonného vysílače zajišťovaly wi-fi signál nad nepřístupnými končinami země. Nápad pochází z vývojových center společnosti Google, která zpracovala i návrh „solární pumpy“, která by regulovala výšku balónů.

V současnosti je celý projekt v testování. Do této „pokročilé fáze vývoje“ postoupil i jihokorejský model bezdrátového dobíjení elektromobilů OLEV. Proč se trápit s vytvářením infrastruktury dobíjecích stanic, když by se, jako v tomto případě autobusy, mohly dobíjet samy?

Sny kapitána Nema

Sérii uzavírá projekt MS Turanor PlanetSolar, expediční loď, poháněná energií Slunce, migrující oceány. Prozatím se soustředí jen na výzkum řas a sinic, a zabývá se také čistotou moří, ale z hlediska budoucího využití solárních lodí k sektoru mezikontinentální přepravy, se jedná o nápad více než slibný.

Otázkou nyní zůstává, jestli se dřív dočkáme úspěšné realizace těchto nápadů, tedy jejich dotažení do konečné funkční podoby dříve, než těch kolonií na Měsíci.