ROZHOVOR: architekt Petr Pospíšil o návrhu mrakodrapu Acacia Tower

Petr Pospíšil je autorem soutěžního návrhu mrakodrapu Acacia Tower v rámci světové architektonické soutěže EVOLO. Vystudoval průmyslový design a v roce 2001 ho oslovil Jan Kyzlink a pozval do svého týmu. Přečtěte si jak vznikal návrhu mrakodrapu a jak dnes architekti vnímají potřebu šetrného přístupu.

Mrakodrap Acacia Tower navržený architektem Petrem Pospíšilem ze studia KYZLINK
Mrakodrap Acacia Tower navržený architektem Petrem Pospíšilem ze studia KYZLINK

Společnost Ateliér KYZLINK vznikla v roce 1995, od roku 2003 nese název KYZLINK. Ve vedení společnosti stojí Jan Kyzlink a Luděk Volný, Jan Kyzlink vede po odborné stránce tým architektů a Luděk Volný má v kompetenci stránku obchodní. Sídlo společnosti je v Brně a pobočka v Praze, firma v současné době zaměstnává pře 20 lidí.

Jak vypadaly vaše začátky ve společnosti KYZLINK?

Petr Pospíšil (PP): Řešili jsme interiérový design a postupem času jsem začal pracovat i na architektuře staveb. Nyní se vzhledem ke své desetileté praxi v architektuře považuji spíše za architekta, než designéra, ale hranice mezi těmito profesemi se prolínají a studium designu beru spíše jako pozitivum, než handicap. Směr, kterým se ubíráme, je patrný čistým designem, jednoduchými liniemi a funkčností. Chceme dávat věcem smysl, zohledňovat potřeby investora a nevytvářet prvoplánové návrhy. Zaměřuji se na aplikaci nových trendů a nekonvenčních řešení, které se snažíme v našich návrzích uplatňovat.

Kdo dnes patří mezi vaše klienty?

PP: Našimi klienty jsou jak fyzické osoby, pro které nejčastěji navrhujeme rodinné domy nebo interiéry, tak komerční firmy nejrůznějšího zaměření. Zakázky pro komerční sféru jsou velmi pestré, jedná se o sídla firem, developerské projekty, bytové domy, penziony, retail architekturu. Z realizovaných projektů z poslední doby bych rád jmenoval kancelářské prostory s netradičními odpočinkovými zónami pro společnost AVG v Brně, na jaře budou dokončeny rekreační apartmány PÁLAVSKÉ VINOHRADY v Pavlově, začíná se stavět AQUACENTRUM v Pasohlávkách. Kromě toho průběžně navrhujeme a realizujeme soukromé rezidence, rád vzpomínám na práci na rekonstrukci funkcionalistické vily v Praze, kde se nám podařilo za použití původních materiálů a replik dobového nábytku uvést značně zdevastovaný dům do téměř původní podoby.

Návrh mrakodrapu Acacia Tower zaujal porotce soutěže EVOLO
Návrh mrakodrapu Acacia Tower zaujal porotce soutěže EVOLO


Jak vznikl návrh vašeho mrakodrapu, jak se idea vyvíjela a pro jakou příležitost byl celý návrh vyroben? Šlo vyloženě o projekt pro účast v soutěži EVOLO, nebo za tím byly nějaké jiné plány?

PP: U mnoha architektů a designérů vznikají návrhy a studie tzv. „do šuplíku“ Jedná se o myšlenky, které nás napadají při řešení konkrétních návrhů, ale vzhledem k danému zadaní a tématu se nedají aplikovat. Mnohdy tyto nápady a řešení končí v podobě skic a náčrtů. Ty jsou odloženy a čekají na vhodný projekt, ve kterém by se daly aplikovat. Do jaké míry a kvality jsou tyto myšlenky rozpracované, záleží v podstatě na vůli architekta. Na problém nedostatku zeleně a nemožnosti plošného zastavění stavební parcely jsme narazili v atelieru KYZLINK při řešení bytových domů v Praze a Bratislavě. Díky tomu, že jsou soutěže jako například EVOLO SKYSRAPER COMPETITION, máme možnost uniknout od nejrůznějších omezujících faktorů, ekonomických limitů, urbanistického začlenění a rozvinout svoji úvahu o daném problému. Tato práce je určitým relaxem a dává prostor kreativitě a volnému myšlení.


Můžete blíže popsat čím je váš návrh mrakodrapu výjimečný a čím se liší od dnes běžně realizovaných staveb?

PP: Jak jsem již zmiňoval, návrh svou podstatou je spíše přiblížen současné architektuře mrakodrapů, ale konstrukce, způsob užití a možnosti dalšího rozvoje principu stavby přináší mnoho otázek a věcí které je potřeba domyslet a navrhnout. Nebylo záměrem vytvoření futuristické stavby, ale nastínění dalšího kroku a pohledu na výstavbu výškových budov. Výjimečnost a odlišení od současných staveb je eliminace horizontální masy budovy, a převedení obytných prostor do plošné několika úrovňové zástavby v horní části. Tímto principem se využívá pasivní solární energie a možnosti vytváření volných teras pro relaxační a sportovně rekreační plochy. Dále pak systém tří nosných pilířů nesoucí obytný komplex, nabízí možnost adaptace a přizpůsobení do různých prostředí a urbanistických celků.

Mrakodrap Acacia Tower navržený českým architektem Petrem Pospíšilem, obrázek: KYZLINK
Mrakodrap Acacia Tower navržený českým architektem Petrem Pospíšilem, obrázek: KYZLINK


Je váš mrakodrap teoreticky realizovatelný, pokud by se do něj někdo řekněme rozhodl investovat, šla by taková budova postavit? Jaké by pak byly náklady?

PP: Pokud by tato myšlenka byla dále rozvíjena, dává podněty pro vytváření nových architektonických staveb tohoto typu. Jistě by vzniklo spoustu dobrých architektonických návrhů a variací a nepochybně by změnily charakter a tvář velkoměst.



Navrhoval jste Acacia Tower s nějakou konkrétní metropolí v mysli, nebo je to návrh použitelný všude na světě?

PP: Studie neuvažuje s konkrétní lokalizací ani neřeší samotné konstrukční detaily či materiály. Jedná se o koncept, který má poukázat na problémy vznikající s masivním zastavováním a nedostatkem ploch ve městech. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření a využití ploch nad úrovní města. Nejedná se ani tak o jednu samotnou stavbu, ale spíše o typ staveb, které budou mít hlavní užitnou plochu v úrovni nad současnou zastavěnou aglomerací. Respektive druhé patro plošné zástavby, které bude postupně vznikat nad samotným městem. Vynesení těchto ploch by mělo být v souladu s ostatními urbanistickými prvky a mělo by co nejšetrněji omezovat okolí a život pod nimi.



Jak se vy osobně díváte na současný trend snižování energetické náročnosti budov a zvyšování efektivity, plus nástup decentralizovaných energetických zdrojů? Začíná se tento trend už promítat také do vaší každodenní práce?

PP: Snižování energetické náročnosti budov je rozhodně nedílnou součástí naší práce. Diskuze nad spotřebou energií začínají hned na začátku, zvažujeme vhodnou orientaci stavby a její velikost, po dokončení studie přichází na řadu technická řešení detailů a přesné výpočty. Domníváme se, že u budov s veřejným významem by nízká energetická zátěž měla být povinností.

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.