V rámci humanitárního projektu společnost Phaesun GmbH z bavorského Memmingenu instalovala v Pákistánu dvě stovky solárních vodních pump. Ty zajistí v celkem dvanácti okresech hornatého státu přečerpávání a zásobování pitnou vodou.
Solární panely nemohou být do budoucna konkurenceschopné vůči jiným energetickým alternativám, pokud nepřesáhnou dnešní 20% efektivitu konverze. Kam ještě sáhnout pro nové nápady? Optimální úhel sklonu vůči slunečním paprskům, pravidelné čištění povrchu? To vše už tady bylo. Jenže americká DARPA nespí. Nedávno představila svůj projekt, vývoj technologie úpravy povrchu solárního panelu na bázi nano-kompozitových částí, které štěpí sluneční paprsky na jednotlivé barvy spektra. Ty je pak možné lépe energeticky využít.
Solární články ve spreji nejsou nic nového. Stejně tak solární okna, což vlastně není nic jiného, než průhledné solární články. Zatím málokteré firmě se ale podařilo uvést nějaký produkt skutečně na trh. To by se mohlo změnit v roce 2013, kdy se mají objevit solární okna britské firmy Oxford Photovoltaics.
Katar, nezávislý stát rozkládající se na katarském poloostrově v Perském zálivu, je vedle Dubaje, Bahrainu a několika dalších jednou z nejznámějších tamních destinací. Podobně jako většina zemí Perského zálivu, i Katar žije z ropy, zemního plynu a souvisejícího průmyslu. Myslí ale i na svou budoucnost – chce vybudovat továrnu na solární články.
Kdejaká americká univerzita má dnes speciální výzkumné programy věnované obnovitelným zdrojům energie. A Harvard není výjimkou. Tamní Clean Energy Project je dnes už ve druhé fázi. Jeho cílem je s pomocí výpočetní síly dnešních počítačů najít ty nejlepší molekuly pro tvorbu nových organických solárních článků.

Magazín Photon zaměřený na solární energii aktuálně přinesl zajímavé statistiky. V roce 2011 se podle něj na celém světě vyrobily solární články o celkové výrobní kapacitě 37,2 GW. Nepřekvapí, že naprostá většina z nich v Číně.
Představa, že pouhá fasáda vašeho domu bude po nástřiku speciální barvou vyrábět elektrickou energii z dopadajících slunečních paprsků patřila donedávna mezi nesplněný sen fotovoltaických nadšenců. Nicméně vědeckou prací badatelů z univerzity v Notre Dame je tento sen o něco blíže ke svému naplnění. Podařilo se jim vytvořit fotocitlivou barvu z polovodičových nanočástic, která může být v budoucnu využita jako finančně nenáročný zdroj energie.
Disulfid železnatý, známější pod názvem pyrit, se může pro své vlastnosti a snadnou dostupnost stát velmi slibnou surovinou pro výrobu solárních panelů. Pod objevem využití pyritu pro tvorbu solárních článků se podepsali badatelé z Oregonské státní univerzity (OSU). Ti ve výrobním procesu pokusně nahradili vzácné kovy, které jsou jednak drahé a často i toxické, běžně dostupnou železnou rudou.







