Ekologické bydlení

Společnost Solar Roadways ze státu Idaho konečně „prorazila“ do širšího povědomí Američanů. Dodavatelé řešení určených k solarizaci povrchu silnic, chodníků a stezek se totiž prosadili neobvyklým viditelným způsobem.

„Vybraný úsek fenomenální silnice č.66 k solarizaci je jen prvním krokem na dlouhé cestě. Ale i cesta může být cíl. “ Zdroj: Solar Roadways

Vědci z Jižní Koreje vidí budoucnost solární energetiky v nové generaci solárních článků. Ty jimi navržené jsou lehké, ohebné a super tenké, a díky tomu se výrazně rozšiřuje pole jejich uplatnění.

„Klíčový prvek budoucí solární technologie? Ohebnost.“ Zdroj: Juho Kim, et al/Applied Physics Letters

Levné, výkonné a přitom vyráběné za pomocí nízko-nákladových postupů. Přesně takové jsou polymerní solární články, které se teď daří vyrábět díky technické spolupráci švédských výzkumníků z Univerzity v Linköpingu a jejich kolegů z Čínské akademie věd. Podařilo se jim totiž obejít jednu dosud významnou komplikaci vývojového procesu.

„Polymerní solární články bez nestabilních fullerenů. Natiskněte si jich, kolik potřebujete.“ Zdroj: Stefan Jerrevång/Linkoping university

Navzdory nepřetržitému výzkumu a kontinuálnímu vývoji naráží konvenční solární články na některé limity. Především: jsou schopny vyrábět elektřinu jen když svítí slunce a fungovat přestávají, když se povrchová teplota přiblíží hranici 100 °C. Ve Vídni si na to ale posvítili!

„Reaktor pro fotochemické uskladnění energie v systému.“ Zdroj: TU Wien

Výzkumníci Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinuli solární článek, který svou lehkostí a tloušťkou zcela překonává cokoliv dosud vyrobeného. Teoreticky jej můžete umístit na mýdlovou bublinu, aniž by pod jeho váhou praskla.

„Super-tenké a neskutečně lehké solární články by bylo možné adaptovat na jakýkoliv povrch.“ Zdroj: MIT

Průlomové technologie mají často počátky v armádním výzkumu. Stejný je i příběh supertenkých, odolných solárních článků, které jsou tisíckrát tenčí než papír. Pracují přitom ale mnohem efektivněji.

Výzkumní fyzici Domenico de Ceglia, Neset Akozbek, Dr. Michael Scalora and Maria Antonietta Vincenti, autoři projektu supertenkých solárních článků. foto: army.mil

Protihlukové bariéry sice funkčně zvyšují kvalitu bydlení, ale oku právě nelahodí. Změnit tento stav a rozšířit přidanou hodnotu poskytovanou stěnami se rozhodli inženýři z Univerzity v Eindhovenu (UoE). Testují solární protihlukovou bariéru.

„Jeden kilometr protihlukové stěny by dokázal pokrýt spotřebu padesátky domácností.“ Zdroj: EindhovenUniversity

Běžné provozní znečištění povrchu solárních článků snižuje jejich výkon. Zdálo se, že tomuto přidruženému jevu u solárních instalací v terénu téměř není možné zabránit. Ještě že se výzkumníci Národních laboratoří v Oak Ridge (ORNL) nezapomněli podívat z oken ven, do přírody, kde na ně čekala nevšední inspirace.

„Film se super-hydrofobními vlastnostmi by se posatral o bezúdržbové čistění solárních panelů.“ Zdroj: illionis.edu