Super-tenký solární článek unese i mýdlová bublina

Výzkumníci Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinuli solární článek, který svou lehkostí a tloušťkou zcela překonává cokoliv dosud vyrobeného. Teoreticky jej můžete umístit na mýdlovou bublinu, aniž by pod jeho váhou praskla.

Nejtenčí a nejlehčí solární článek z MIT může být díky tomu instalován prakticky na jakýkoliv povrch nebo zařízení. Drtivý dopad takového vynálezu na stávající úroveň technologií je nasnadě.

Vybaveni těmito články bychom mohli energii vyrábět „solárním“ oblečením, každým centimetrem povrchu karoserie aut a mobilní telefony nebo notebooky by se mohly díky nim dobíjet průběžně samy.

Nadšení brzdí profesor Vladimir Bulović, který upozorňuje že: „Do světa futuristické solární fantazie ještě povede dlouhá cesta.“ Za super-tenkými články stojí unikátní způsob výroby, který si jemnou prací nezadá se zručnými hodináři.

Klíčové je totiž vytvoření ochranného opláštění a podpůrného nosného substrátu v jediném kroku. Proces výroby spočívá v nanesení článku mezi vrstvy parylenového filmu. „Představit si jej můžete jako potravinářskou fólii, jen asi desetkrát tenčí,“ říká docentka Annie Wangová, která se na projektu výrazně podílela.

A co je vlastně onen kouzelný parylen? Jedná se o odolný materiál tvořený směsí polymerů, které se mimo jiné vyznačují vysokou odolností proti vlhkosti a chemikáliím, odolností proti otěru a tepelnou stabilitou -200 až 150 °C. Díky tomu byly parylenové filmy využívány jako různé ochranné membrány tlakových a ultrazvukových senzorů.

„Úroveň, na kterou jsme se dnes s parylenem dostali, demonstruje celoudosavadní míru našeho pokroku,“ tvrdí Bulović. „Je to fascinující, je to slibné, ale pořád ještě na míle vzdálené průmyslové výrobě a komercionalizaci finálního produktu. Je to ale něco s nepředstavitelným potenciálem.“