Kombinovaný solární článek se chová jako baterie

Navzdory nepřetržitému výzkumu a kontinuálnímu vývoji naráží konvenční solární články na některé limity. Především: jsou schopny vyrábět elektřinu jen když svítí slunce a fungovat přestávají, když se povrchová teplota přiblíží hranici 100 °C. Ve Vídni si na to ale posvítili!

Výzkumníci z Technologické univerzity ve Vídni vytýčili v nevýhodách a limitech nový směr pokroku. Výsledkem jejich práce, která původně vycházela jen z technicky zaměřené disertace jednoho člena výzkumného týmu, Georga Brunauera, je kombinovaný perovskitový solární článek, který je pro práci při vysokých teplotách od základů stvořen.

Díky nim totiž může projektovaný článek na elektrochemické bázi s využitím ultrafialového záření přímo ukládat (chemicky) energii. Je to prostě zařízení, které je schopné vyrábět i ukládat energii, aniž by potřebovalo superkondenzátory nebo baterie.

Na rozdíl od konvenčních článků, které převádí dopadající světelné záření na elektřinu, „vídeňská metoda“ umožňuje přímo pumpovat ionty do elektrolytu. Stávající systém je schopen při teplotě 400°C nést napětí okolo 920 milivolt.

Vysoké teploty předpokládají, že by systému mohlo být využíváno v solárně-koncentračních elektrárnách. Jejich začlenění by prý mohlo posunout tento typ elektráren na zcela novou úroveň, a vystačily by si bez teplo ukládajícího média, například soli.

„Naše články se skládají ze dvou zcela odlišných částí,“ popisuje prototyp Brunauer. „Ve svrchní části se nachází fotoelektrická část, pod kterou je umístěna elektrochemická.

Ve svrchní vrstvě vytváří ultrafialové záření nosiče náboje, stejně jako standardní solární článek. Podstatná a novátorská je hlavně role membrány, která je zásadním foto-elektrochemickým krokem.“

Brunauer spolu s kolegy nyní rozjel komerční projekt NOVAPECC, jehož cílem je průmyslová výroba tohoto nového typu kombinovaných solárních článků.