Je to s podivem, ale kdysi dávno největší poušť světa Saharu pokrývali bujné lesy. Posledních 13 000 let je ale Sahara jedním z nejnevlídnějších míst pro život na zemi. I proto někteří vědci sní o tom, že tento stav změní – a sní o tom už desítky let. V současnosti, kdy je každodenně přetřásáno téma globálního oteplování a klimatické změny, mají jejich často fantastické vize mnohem větší publikum, než měly kdy v minulosti.
Leonard Ornstein, buněčný biolog, například navrhuje přeměnu Saharu na zelené lesy a úrodnou půdu. Na projektu pracuje společně s klimatickými odborníky Davidem Rindem a Igorem Aleinovem z Goddardova institutu vesmírných studií NASA. Jejich představa je taková, že budou odsolovat mořskou vodu z okolních oceánů a za pomoci umělohmotných zavlažovacích kanálů (aby se zabránilo odpařování) a pump ji rozvedou pouští.
Tam pak zasadí stromy jako Eukalyptus (Blahovičník), které jsou zvyklé na vysoké teploty a stačí jim neustálý přísun vody. Hustý lesní porost by pak podle jejich modelu mohl snížit teplotu vna Sahaře až o 8°C. Lesy by přitáhly více dešťových srážek, to by znamenalo tvorbu mraků, které by opět částečně odstínily dopadající sluneční záření. Kromě Sahary navrhuje podobné řešení také pro vysychající Austrálii. Podle jeho propočtů by takové zalesnění mohlo zpracovat až 8 mld. tun oxidu uhličitého ročně.
Náklady však nejsou nízké. Odhadovaná cena výstavby zařízení pro odsolování a zavlažování se pohybuje kolem 2 bilionů dolarů za rok. Zároveň však Ornstein navrhuje poněkud kontroverzní věc. Během několika dekád, až stromy vyrostou, by podle něj mohly být využity jako palivo v elektrárnách na dřevo.
Trvalá udržitelnost ve městěch? Jednou z cest mají být i tzv. „vertikální farmy“. Ty mohou produkovat lokálně pěstované potraviny, čímž výrazně sníží emise oxidu uhličitého vznikající při dopravě. Navíc pomohou pročistit znečištěné městské ovzduší a přidají zase o něco více zelené do smutných šedých sklo-betonových džunglí. Architektonické studio Romses Architects navrhlo pro kanadský Vancouver v rámci projektu FormShift 2030 Challenge právě takový jedinečný projekt. Jde o mrakodrap, který nabízí pěstování ovoce a zeleniny, pláň pro dobytek, komerční prostory, obnovitelné zdroje energie a další ekologické „fíčury“. Celý projekt se jmenuje příhodně „Harvest Green Tower“. Věž dokáže posloužit jako zdroj energie, potravin, vzduchu i prácovních příležitostí. Dokonce by mělo být možné v ní chovat ryby nebo kuřata.
Vancouver se chce v průběhu následujících desetiletí stát jedním z nejzelenějších měst na světě, a to za pomoci hustší a ekologičtější zástavby. Harvest Green Tower je jedním z takových příkladů. Na vrcholu věže se nachází obrovská cisterna pro sběr dešťové vody s jejíž pomocí pak lze zavlažovat rostliny. V přízemí se pak nachází například restaurace. Energii získává budova z větrných turbín umístěných na střeše a fotovoltaiky. Další část energie poskytnou geotermální pumpy a methan z kompostu.
V americkém San Diegu byl nedávno otevřen obytný komplex Los Vecinos certifikovaný LEED Platinum a 100% zásobený elektrickou energií ze solárních panelů. Jeho výstavba přišla na 17,6 mil. dolarů a nabízí 42 útulných bytů. Třípatrový obytný dům nabízí byty s jednou, dvěma nebo třemi ložnicemi. Kromě toho je pro obyvatele k dispozici rekreační část s fitness vybavením. Solární elektrárnu na střeše s výkonem 93 kW nainstalovala společnost First Solar. Každý byt má pak „natvrdo“ přivedeny dráty z několika fotovoltaických panelů – čím větší byt, tím více panelů. Kromě toho využívá budova přirozené ventilace, co nejúspornějšího zavlažování zahrad a další úsporné techniky.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
