Sahara porostlá lesy? Bojujme proti globálnímu oteplování!
Je to s podivem, ale kdysi dávno největší poušť světa Saharu pokrývali bujné lesy. Posledních 13 000 let je ale Sahara jedním z nejnevlídnějších míst pro život na zemi. I proto někteří vědci sní o tom, že tento stav změní – a sní o tom už desítky let. V současnosti, kdy je každodenně přetřásáno téma globálního oteplování a klimatické změny, mají jejich často fantastické vize mnohem větší publikum, než měly kdy v minulosti.
Leonard Ornstein, buněčný biolog, například navrhuje přeměnu Saharu na zelené lesy a úrodnou půdu. Na projektu pracuje společně s klimatickými odborníky Davidem Rindem a Igorem Aleinovem z Goddardova institutu vesmírných studií NASA. Jejich představa je taková, že budou odsolovat mořskou vodu z okolních oceánů a za pomoci umělohmotných zavlažovacích kanálů (aby se zabránilo odpařování) a pump ji rozvedou pouští.
Tam pak zasadí stromy jako Eukalyptus (Blahovičník), které jsou zvyklé na vysoké teploty a stačí jim neustálý přísun vody. Hustý lesní porost by pak podle jejich modelu mohl snížit teplotu vna Sahaře až o 8°C. Lesy by přitáhly více dešťových srážek, to by znamenalo tvorbu mraků, které by opět částečně odstínily dopadající sluneční záření. Kromě Sahary navrhuje podobné řešení také pro vysychající Austrálii. Podle jeho propočtů by takové zalesnění mohlo zpracovat až 8 mld. tun oxidu uhličitého ročně.
Náklady však nejsou nízké. Odhadovaná cena výstavby zařízení pro odsolování a zavlažování se pohybuje kolem 2 bilionů dolarů za rok. Zároveň však Ornstein navrhuje poněkud kontroverzní věc. Během několika dekád, až stromy vyrostou, by podle něj mohly být využity jako palivo v elektrárnách na dřevo.
trapný
Zajimavy je take tento projekt
http://greendesert.webnode.cz/priblizeni/
citace:
Mezi další projekty, které se snaží zalesnit Saharu je prorazit kanály propojující Středozemní moře, popř. Atlantský oceán s centrální částí Sahary a zatopit oblast Bodélé-Ouaddai-čadské jezero v Čadu a oblast Ténéré v Nigeru, čímž by vzniklo obrovské slané jezero. Smyslem tohoto by mělo být zvýšené odpařování vody, z něhož by se tvořily mraky, které by se poté vysrážely nad Saharou a působily by tím závlahu samotné Sahary.
Zrovna oblast Cadskeho jezera bych nezatapel radeji bych udelal vice mensich jezer viz zelene panve na teto mape http://www.ucebne-pomocky.sk/admin/eshop/407/afrika_phys_slo.jpg
Pokud by se to skombinovalo s osmotickou elektrarnou tak by se dala ziskat cast energie nutna k cerpani vody z oceanu, take by bylo mozne prilis slanou vodu prubezne odpoustet spet do oceanu, k hladine jezera by se cerpala mene slana a ode dna by se odpoustela slanejsi voda, tak by se zachovala stejna salinita jezer.
Radeji by se v oblasti meli podporit projekty ktere jsou ekonomicky daleko levnejsi a pritom efektivni napriklad by nebyl problem propojit Katarsou prolaklinu ktera je -133m pod morem, tunelem ci kanalem se stredozemnimn morem a vytvorit tak jezero ktere by nejen ochladilo a zvlhcilo okolni oblast ale diky odparu by se dala na tunelu ci kanalu vytvorit hydroelektrarna ktera by vyrabela elektrickou energii, podobne avsak mensi prolakliny jsou i v libii a nekolika dalsich zemich na pobrezi stredozemniho more, mozna by stalo za to vytvorit nekolik umelych prolaklin pobliz pobrezi kde to podminky dovoli.
Otázkou je, zda („paradoxně“) nedojde k oteplení. Vezmeme-li simulace, kdy celý povrch Země pokrývá vodstvo, tak dojde k oteplení o více než 10°C (tedy (rozšiřující se) vodní plochy přispívají ke gloválnímu oteplování). Je to tím, že voda absorbuje více záření a odpařuje se více páry (hlavní skleníkový plyn). Co se týče zalesnění, nepanuje úplná shoda zda je to dobře či ne – pouště odráží o 25% více záření a neprodukují páru, ale vegetace zase lapá CO2. Navíc Sahara hnojí Amazonii a oceán …
http://www.spacedaily.com/news/climate-04zzu.html
http://www.geog.ox.ac.uk/research/climate/projects/bodex/bodele_mineral.pdf
http://www.sciencedaily.com/releases/2008/02/080206192436.htm
Urcite by existovali jednoduchsie a lacnejsie sposoby, ako zabranit podnej erozii na sahare.
Riesit by sa to dalo napr. aj vyvozom plastoveho odpadu (sackov a folii a dalsich) a plosne pokrytie puste tymto odpadom a tym by sa zachytavala vlhkost a zastavilo sirenie puste. Vyriesili by sa tak dve muchy jednou ranou.
Spanelsko je jednim z nejvetsich exporteru ovoce a zeleniny. To proto ze temer vsechno pestuji ve sklenicich, muzete se podivat na google map.
Pokud na sahare zkombinuji skleniky a kolem nich stromy a kere, mohla by se afrika v budoucnu stat jednim z nejvetsich exporteru ovoce a zeleniny na svete a k tomu jeste drevo a papir.
Skleniky jsou zajimave take tim ze dochazi k minimalnim stratam vody, nez je tomu na beznem poli.
V knize stret civilizaci je zminka o tom ze afrika bude za nejakych 50-60 let novou svetovou velmoci.