Evropský komisař pro energii Guenther Oettinger řekl, že Evropa přepraví první energii vyrobenou v severní Africe už do pěti let. Ambiciózní projekt DESERTEC tak nabírá obrátky. pokračování…

Lze proměnit poušť v úrodnou půdu? Státy Perského zálivu to chtějí alespoň zkusit. Je to jistější, než kupovat zemědělskou půdu v zahraničí. pokračování…

Království Saudské arábie je dnes jedním z největších producentů odsolované mořské vody. Vyrábí plných 18% veškeré odsolené vody na světě. Právě tento způsob představuje pro pouštní království nejefektivnější cestu k pitné vodě. Aktuálně rozjíždí společně s IBM práci na solárním odsolovacím zařízení. pokračování…

Maroko, jediná africká země bez jakýchkoliv nalezišť ropy a zároveň pomalu se otevírající turistický ráj, se rozhodlo k prozíravému kroku. Hodlá investovat miliardy do stavby několika solárních elektráren. Ty by se podle všeho mohly stát začátkem velkého projektu DESERTEC. pokračování…

V poušti Mojave vyroste trojice solárních termálních elektráren s celkovým výkonem 400 MW. Za půjčku 1,4 mld. dolarů na jejich vybudování pro společnost BrightSource se zaručila americká vláda. pokračování…

Architektonické studio Graftlab, které nepřestává udivovat svými výtvory, připravilo pro pohádkový Dubaj další nový návrh. Samotní architekti jej nazývají “Vertical Village” neboli “Vertikální vesnice”. Jde o rozsáhlý komplex, který má nabídnout obytné prostory, hotel a zábavu.

Přitom ale bude zároveň fungovat jako gigantický solární ohřívač. Dubaj leží v poušti, a tak je zde solární energie doslova přebytek. Slunce je zde tím nejlevnějším zdrojem, přesto je využíváno stále velmi málo. Graftlab se to rozhodl se svým projektem změnit.


Residenční objekt bude bojovat o certifikaci LEED Gold. K tomu má přispět mimo jiné i obrovská plocha solárních kolektorů, kterými je pokryta celá jižní strana budovy. Ty ohřívají vodu a slouží zároveň jako klimatizace. Solární fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny nejspíš budova nevyužívá jen v malém měřítku - na ohrádkách balkonů (alespoň to tak vypadá z obrázků, oficiálně se o fotovoltaice Graftlab nezmiňují).

Je to s podivem, ale kdysi dávno největší poušť světa Saharu pokrývali bujné lesy. Posledních 13 000 let je ale Sahara jedním z nejnevlídnějších míst pro život na zemi. I proto někteří vědci sní o tom, že tento stav změní - a sní o tom už desítky let. V současnosti, kdy je každodenně přetřásáno téma globálního oteplování a klimatické změny, mají jejich často fantastické vize mnohem větší publikum, než měly kdy v minulosti.

Leonard Ornstein, buněčný biolog, například navrhuje přeměnu Saharu na zelené lesy a úrodnou půdu. Na projektu pracuje společně s klimatickými odborníky Davidem Rindem a Igorem Aleinovem z Goddardova institutu vesmírných studií NASA. Jejich představa je taková, že budou odsolovat mořskou vodu z okolních oceánů a za pomoci umělohmotných zavlažovacích kanálů (aby se zabránilo odpařování) a pump ji rozvedou pouští.

Tam pak zasadí stromy jako Eukalyptus (Blahovičník), které jsou zvyklé na vysoké teploty a stačí jim neustálý přísun vody. Hustý lesní porost by pak podle jejich modelu mohl snížit teplotu vna Sahaře až o 8°C. Lesy by přitáhly více dešťových srážek, to by znamenalo tvorbu mraků, které by opět částečně odstínily dopadající sluneční záření. Kromě Sahary navrhuje podobné řešení také pro vysychající Austrálii. Podle jeho propočtů by takové zalesnění mohlo zpracovat až 8 mld. tun oxidu uhličitého ročně.

Náklady však nejsou nízké. Odhadovaná cena výstavby zařízení pro odsolování a zavlažování se pohybuje kolem 2 bilionů dolarů za rok. Zároveň však Ornstein navrhuje poněkud kontroverzní věc. Během několika dekád, až stromy vyrostou, by podle něj mohly být využity jako palivo v elektrárnách na dřevo.

Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.

Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.

Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí “solární deštníky”. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).

Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu “nastavit” tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek “Chytré materiály - revoluce v architektuře?“). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.

Státní rozpočet s rekordním schodkem nejspíš nutí i nenažrané americké generály přemýšlet o úsporách. Jakkoliv nerada armáda o něčem takovém slyší, tentokrát to může být k dobru věci. V Kalifornii na základně For Irwin má během 13 let vyrůst solární elektrárna o celkovém výkonu 500 MW. O její stavbu se postarají společnosti Clark Energy Group a Acciona Solar Power, které tak zužitkují zhruba 14 000 akrů pouště Mojave. Pravda, solární elektrárny nejsou právě nejspolehlivější zdroj energie - v noci prostě slunce nesvítí, ale tenhle problém se už dnes řeší za pomoci nejrůznějších způsobů ukládání energie.

Celkové náklady projektu mají dosáhnout 2 mld. dolarů a jeho dokončení se očekává v roce 2022. “Jedním z cílů tohoto projektu je energetická nezávislost,” řekl magazínu GreenTechMedia David Ruderman, odpovědný mluvčí americké armády. Právě energetická nezávislost by, zejména v armádním prostředí, měla vyvážit všechny potenciální nevýhody. Americká armáda se kromě fotovoltaiky chce soustředit také na další typy obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho nedávno ohlásila záměř pořídit si tisíce elektromobilů pro své rozlehlé základny, čímž chce ušetřit náklady na palivo. Energie získaná z 500MW elektrárny bude zčásti využita pro samotnou základnu, přebytky pak budou prodány do sítě. “Tenhle projekt má potenciál ukázat jak může být nevyužitá pouštní půda přeměněna na hnací motor ekonomiky čistých energií zítřka,” řekl Bryon Krug, ředitel Clark Energy. Je dokonce možné, že pokud půjde vše dobře, mohl by se výkon rozšířit nad 500 MW.

Související články:
Americká armáda šetří díky obnovitelným zdrojům energie

Není lepší místo kde vybudovat solární elektrárny než vyprahlá, žhnoucí poušť. Podle nové studie Greenpeace, Mezinárodní energetické agentury a Evropské asociace pro solární termální elektřinu by v roce 2050 mohly pouště zásobovat lidstvo až 25% elektřiny. Předpokládá se především využití koncentračních solárních elektráren, které narozdíl od fotovoltaiky nepřeměňují sluneční energii přímo na elektřinu, nýbrž zahřívají tekuté médium, které následně pohání turbínu generující elektřinu. Předpokládá se, že mnoho takových by mohlo vyrůst na Sahaře a Blízkém východě. Evropa ostatně už dlouho touží po tom zkrotit saharské slunce, plánuje například projekty jako TREC a DESERTEC. Jen letos se do koncentračních elektráren celosvětově investují dvě mld. euro, největší instalace vyrostou v Kalifornii a Španělsku. Optimistický scénář říká, že tyto elektrárny by mohly poskytovat až 7% celkové spotřeby v roce 2030 a 25% v roce 2050. To by znamenalo 21 mld. euro v investicích do roku 2015 a až 174 mld. euro v roce 2050 (výkon 1500 GW). Samozřejmě by se co nejrychleji musela přehnat současná ekonomická krize… Elektrárny by navíc vytvořily statisíce nových pracovních míst. Mnohem střílivější jsou odhady samotné Mezinárodní energetické agentury sídlící v Paříži, která tvrdí, že v roce 2050 bude solární energie zdrojem zhruba 0,2% globální energetické spotřeby.