Roztavená sůl jako nosič energie ze solárních elektráren
Jedním z problému solárních elektráren je, že sluneční svit není k dispozici 24h denně. To samozřejmě omezuje používaní solární elektrárny jen na dobu, kdy svítí slunce. Pokud bychom chtěli využívat elektrárnu i v noci, je třeba energii nějakým způsobem skladovat. Řešením by bylo použít baterii, což ale není nejlevnější a ani zrovna nejpraktičtější řešení.
Jak to obejít? Například řešením společnosti SolarReserve. Firma získala povolení ke stavbě první kalifornské solární elektrárny, jenž používá roztavené soli ke skladování sluneční energie ve formě tepla. Uloženou tepelnou energii lze poté využít kdykoliv přes den či v noci.
Projekt je koncipován jako věž s tisíci pohyblivými obřími zrcadly (heliostaty), jenž koncentruji světlo do zásobníku umístěného v horní části věže. Na rozdíl od obdobně koncipovaných elektráren, soustředěné světlo neohřívá přímo vodu, ale směs roztavených solí, které jsou mnohem efektivnějšími nosiči tepelné energie. Použitá směs solí se skládá z dusičnanu draselného a dusičnanu sodného, který je nehořlavý a není zdraví škodlivý.
Sluneční světlo ohřívá sůl až na 1000 °C. Ta poté přeteče do tepelné nádrže. V případě potřeby je roztavená sůl odčerpávána z nádrže do parního generátoru, kde ohřívá vodu. Ta, přeměněná na páru roztáčí klasickou parní turbínu. Společnost SolarReserve tvrdí, že její systém má schopnost běžet na plný výkon až osm hdin po západu slunce.
Firma SolarReserve bude svůj projekt realizovat v Kalifornii, jejiž politika je velmi vstřícná ke stavbě obnovitelných zdrojů energie. Výkon elektrárny bude 150 MW, což postačuje k zásobováni 68 000 domácnosti.
Ďakujem Vám obom za odpovede. Pozrel som si link a tiež čosi o Adasol I. Takže moje obavy z toho či je to realizovateľné ste vyvrátili, ľudia sú šikovní a postaviť to vedia.
To elendil: No otázku či to je pridrahé mi skôr zodpovedal záver tohto článku http://nejedly.blog.idnes.cz/c/93035/Slunecni-high-tech-Andasol-1.html . Nie všetky veci sa totiž robia preto, že by to bola ekonomicky výhodná cesta. Konkrétne toto mi príde ako zaujímavý experiment, no na seba si zrtejme nikdy nezarobí. Čím nechcem povedať, že je nesprávne takéto veci robiť, len je na zamyslenie či až takto veľké? Ale ako hovorí klasik: „Aj pád na hubu je pohyb vpred.“
Prajem Vám veselého silvestra a všetko dobré v novom roku.
Možno by nezaškodilo trošku si najprv naštudovať problematiku a až potom písať komentáre. Projekty zo zásobným médiom, ktorým je roztavená soľ už vo svete fungujú viaceré, ako príklad by som uviedol elektráreň Andasol 1 v Španielsku. Čo sa týka množstva soli pre uloženie tepelnej energie, je pravda že to nie je malé množstvo. Napr. pre 100MW elektráreň na 4 hodiny treba nádrž s priemerom 24m a výškou 8m čo nám dáva objem 3619m3. Takže v tomto prípade zrejme tá nádrž bude ešte väčšia, ale keď si vezmeme tú výhodu, ktorú týmto zásobníkom elektráreň získa, je to určite ekonomicky výhodná cesta, inak by to zrejme nestavali.
Dobrý večer
Na této adrese http://www.gizmag.com/california-first-molten-salt-solar-power-plant/17298/picture/126372/ najdete obrázek, který vám snad pomůže.
Jinak v originálním článku je napsáno, že již v roce 1995 se podařilo sestrojit funkční demonstrát o výkonu 10MW. A fungovalo to.
Tak prepáčte …. samozrejme, že som sa pomýlil (minimálne raz). Spomínané množstvo postačuje na 8 minút, zabudol som to ešte raz prenásobiť 60! Preto odhadované množstvo na 8 hodín je cca 11290t sodíka. Možno počítajú s použitím iného materiálu, no sodík sa vyznačuje tým, že je pomerne šetrný voči kovom. Použitím soli možno ušetria množstvo, no skomplikujú si mnoho ďalších vecí. Som zvedavý či sa podarí projekt uviezť do prevádzky.
Tak som si pozrel parametre sodíka a hodil som to do stroja. Uvažoval som o rozdiele teplôt 600 stupňov(spodná +200 horná +800), merná tepelná kapacita sodíka je 1272 J/(K*kg) a uvedenom výkone 150MW. Vyšlo mi to tak, že za sekundu by muselo byť dodávané množstvo zohriateho sodíka cca 196kg a to po dobu 8h, v ideálnom prípade teda 94t za 8 hodín. Reálne skúsme započítať straty … tak použijme koeficient 2 a dostávame sa k honote 188t …. hmmmm … To už je dosť. Nebude to pridrahé? Je to vôbec realizovateľné? A možno som sa pomýlil, občas sa mi to stáva :) No lepší nápad sa mi vidí použitie zotrvačníkov, myslím že už sa tu o nich niekedy písalo.
pěkné , soli chtěl využít třeba Tesla u svého vysněného projektu „Wardenclyffe“…