Internetové vyhledávače jako např. Google jsou poháněny tisícovkami serverů v datacentrech, která spotřebovávají obrovské množství energie. Tato energie většinou nepochází z obnovitelných zdrojů, nýbrž ze starých uhelných nebo plynových elektráren. Ecosia je projekt nového internetového vyhledávače Ecosia, který je ekologický. pokračování…

Na Havaji si americká armáda zkouší nové technologie pro trvale udržitelnou budoucnost. Letecká základna Hickam Air Force Base si nechala nainstalovat solární elektrárnu o výkonu 146 kW, což by stačilo k napájení 30 běžných domácností. Havajská základna však energii využívá k napájení vodíkové stanice, která vyrábí vodík a zároveň slouží jako plníci stanici. Ten pak využívají místní vojáci k pohonu některého se sedmi svých automobilů na vodík. Solární elektrárna v ceně 1,1 mil. dolarů se skládá z 810 solárních panelů, její stavba byla dokončena letos 8. května. Vodíková plnící stanice byla dokončena už před třemi lety, ale teprve se spuštěním solární elektrárny je možné generovaný vodík považovat za obnovitelné palivo.

EPEE je zkratka pro “Europen Partnership for Energy and the Enviroment”. Dne 20. listopadu proběhl v pražském Clarion Congress Hotel poprvé v Praze seminář, jehož hlavními tématy byla právě hesla v titulku tohoto článku. Sešli se na ní přední zástupci chladírenského a teplárenského průmyslu, stejně jako média, politici a vědci - ze zahraničí i z České republiky. Zahájení konference si vzal na starost samotný generální ředitel EPEE Friedrich P. Busch, akce se měl zúčastnit také ministr životního prostředí Martin Bursík, který se však nedostavil. Busch především zdůraznil, že toto setkání je první, ale zdaleka ne poslední v řadě. Jako další si vzal slovo Darcy Nicole, ředitel komunikační skupiny EPEE, který se věnoval především tomu, jaký vliv mají budovy na životní prostředí kolem sebe, stejně tak závislosti teplárenského a chladírenského průmyslu na energetice, prosazování zelených systémů a dalším zajímavým tématům. Zdůraznil, že na zelených/ekologických budovách se dá vydělat, ale také v nich budou bydlet a pracovat šťastnější lidé. Vladimír Vlk, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy z Ministerstva životního prostředí se věnoval přístupu našeho státu k obnovitelným zdrojům energie, trvale udržitelnému rozvoji (ve velmi pragmatickém pohledu), podpoře biopaliv, povinných energetických auditech budov (energetické štítky), efektivnější centrální výrobě tepla, zvyšování efektivity uhelných zdrojů či podpoře paroplynových elektráren. Zdůraznil, že ČR se, společně s celou Evropskou unií, zavázala do roku 2020 snížit emise o 20% a spotřebu také o 20%. Připomněl, že je rozdíl mezi výrobou tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a výrobou elektřiny, která je nepoměrně nákladnější a složitější.

Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, připomněl, že Evropa je se svým důrazem na ekologii de-facto v něvýhodě oproti celému světu. Dále se věnoval garancím investic do OZE z pohledu investorů či kombinované výrobě tepla. Profesor Karel Kabele, předseda Společnosti pro techniku prostředí, se ve velmi zajímavé prezentaci podrobně věnoval energetické spotřebě budov a jejich certifikaci. Neopomněl dodat, že dnes je třeba dívat se na budovy jako na komplexní systémy, u kterých je nutné sledovat účinnost výroby, distribuce a regulace všech energií. Od 1. ledna 2009 bude povinnou součástí projektové dokumentace všech budov tzv. energetický štítek. Josef Slováček, prezident Asociace využití tepelných čerpadel, velmi zasvěceně a zajímavě hovořil o problematice tepelných čerpadel. Od roku 2001 zažívá tento trh velmi zajímavý nárůst, a to i přesto, že je dnes velkým problémem získat na tepelná čerpadla dotace. Slováček připomněl také historii tepelných čerpadel, která především v Rakousku, Francii či Německu zažívala boom také v 70. a 80. letech, nicméně neodbornost, chybné instalace a servis zapříčinily propad zájmu v 90. letech. Zdůraznil, že je vždy nutné vybrat správný typ čerpadla a třeba dát přednost i dražší, ale kvalitnější značce. Při výběru tepelného čerpadla je vždy nutné brát v úvahu lokální hydrologické i klimatické podmínky. Hilde Dont z Enviroment Readiness Department poté připomněla unijní direktivu “Ecodesign” a důležitost využití alternativních zdrojů energie také vzhledem k bezpečnosti. Friedrich P. Busch na konci semináře opět zdůraznil, že se nejedná o poslední seminář tohoto druhu a že výrobci topných, chladících a mrazících zažízení se spolu s vědci, politiky a jinými odborníky v budoucnu opět setkají.

Americká společnost SkyFuel zabývající se využitím energie slunce nedávno představila nový systém solární termální elektrárny. Ta má být až o čtvrtinu levnější než podobná řešení jiných společností, využívá totiž parabolické žlaby vyrobené z reflektivní umělé hmoty. Tyto žlaby koncentrují solární energii na trubici s tekutinou, která se pak přeměňuje v páru a pohání generátor vyrábějící elektřinu. Tolik v kostce princip fungování solárních termálních elektráren. Přístup společnosti SkyFuel je inovativní v tom, že namísto těžkého a neohrabaného skla využívá pro konstrukci žlabů už zmíněný plastik, do kterého je zalito stříbro. Přestože je stříbro drahý kov, využití plastiku snižuje celkovou cenu až o čtvrtinu. SkyFuel odhaduje, že díky tomu dokáže dodávat elektřinu za cenu pod 15 centy za jednu kilowatthodinu. To je cena stále ještě o něco vyšší než v případě zemního plynu nebo uhelné elektrárny, ale přesto už konkurenceschopná. Navíc zástupci společnosti dodávají, že jejich nový systém může významně zlevnit elektřinu v už existujících solárních termálních elektrárnách, kde není třeba investic do turbíny a rozvodů, ale lze ji vylepšit právě jen o nové žlaby z produkce SkyFuel. Pilotní instalace solární termální elektrárny SkyFuel by měly vzniknout do dvou let, zhruba o výkonu 2 až 10 MW. Větší projekty se očekávají po roce 2010. Termální solární elektrárny mají nejen v USA velkou budoucnost zejména díky svým celkově nižším nákladům než fotovoltaické elektrárny.

zdroj: cnet

TREC je zkratka pro Trans-Mediterranean Renewable Energy Cooperation, tedy Trans-středozemní spolupráci v oblasti obnovitelnýh zdrojů. Jedná se o společnou iniciativu zemí Evropy, Severní Afriky a Středního východu, jejímž cílem je vytvořit rozsáhlou síť obnovitelných zdrojů elektrické energie napříč kontinenty. Vychází z premisy, že do poloviny 21. století lidstvo vyčerpá většinu snadno dostupných fosilních paliv. Do té doby bude třeba najít a využít alternativní zdroje energie, čímž se zároveň omezí vliv globálního oteplování. Evropa sama o sobě samozřejmě nabízí řadu příležitostí v oblasti solárních elektráren, větrné energie, vodních elektráren, geotermální energie a dalších. Nicméně budoucnost s sebou přinese řadu výzev, kromě zvýšené spotřeb elektřiny například i nedostatek pitné vody, na jejichž řešení bude lepší spolupracovat. Právě energie z pouštních států Severní Afriky a Středního východu by Evropě mohla zajistit dostatečný přísun energie bez zvyšování produkce CO². Tamním zemím iniciativa zase pomůže s odsolováním mořské vody. Jako nejvhodnější ze všech systému generování elektrické energie pomocí slunce se pro budoucnost v rámci projektu TREC/DESERTEC jeví solární termální elektrárny. Ty začínají být velmi populární na celém světě, viz. Právě budování těchto elektráren a vzájemné propojení přenosových sítí zemí jako je Maroko, Tunisko, Jordánsko, Egypt, Alžírsko a dalších, které projevily o účast na projektu zájem, by v budoucnosti mohlo zajistit bezpečnost a energetickou stabilitu tohoto regionu.

Americká společnost Ausra, která se zabývá vývojem systémů pro získávání elektřiny pomocí solární termální energie tvrdí, že by s jejich pomocí mohla pokrýt 90% americké spotřeby domácností a ještě dobíjet celou flotilu hybridních automobilů. Emise skleníkových plynů v USA by tak klesly o 40%. Klíčovou překážkou v masovém rozvoji systémů solárních termálních elektráren je však zatím potřeba uchovat vyrobenou energii po 16 hodin, aby bylo zajištěno zásobování elektřinou také v noci a za oblačných dnů. Ausra údajně na této technologii skladování energie už pracuje. První testování proběhne v prototypu elektrárny, kterou by měla společnost dokončit v létě v Kalifornii.
Elektrárny pracující na principu solárního termálního ohřevu nevyužívají klasických fotovoltaických článků. Namísto toho koncentrovaným světlem skrze termální kolektory ohřívají vodu, která pak pohání parní generátory. Solární termální energie dosahuje účinnosti 20%-40% proti 15%-22% v klasických solárních článcích. Ausra tvrdí, že dokáže vyrábět elektřinu v ceně 10 centů za kW, což je cena blízká elektřině ze zemního plynu (?), ovšem tato hodnota může ještě klesat. O výstavbě první velké solární termální elektrárny už jsme vás informovali před několika dny. Vyroste v Arizoně a bude mít výkon 280 MW.

zdroj: wired

Americký stát Texas, známý jako jedno z naftařských center Spojených států, v posledních letech rapidně investuje do větrné energie. Celková kapacita roste každý rok o v průměru 45%. Větrné turbíny tak začínají doplňovat ropné vrtné plošiny, kterým pomalu, ale jistě “dochází šťáva”. Navíc místní farmáři z instalací větrných elektráren samozřejmě profitují, dostávají až několik stovek dolarů za jednu instalovanou na svém pozemku.

Zhruba 3% elektřiny jsou v Texasu dodávána skrze větrné elektrárny. Na konci roku 2007 měl Texas instalováno 4356 MW výkonu ve větrných elektrárnách, plus dalších 1238 MW je rozestavěných. Celkově v USA mají větrné elektrárny 1% podíl na produkci elektrické energie, to znamená zásobení asi 4,5 milionu domácností. Někteří ekologičtí aktivisté prorokují, že by to mohlo časem být až 20%. Realističtější odhady hovoří o 5% až 7%. V každém případě tento obor v následujících letech přitáhne desítky miliard dolarů v investicích. Spojené státy aktuálně předstihly v celké instalované výrobní kapacitě větrných elektráren Španělsko a dostaly se na druhé místo na světě hned za Německo.

zdroj: nytimes, foto: nytimes

Fúze nebo “termonukleární fúze“, čili získávání energie díky slučování atomových jader, je nám už desítky let prezentována jako desítky let vzdálená budoucnost. Přitom (nebo možná právě proto, že) jde o jeden z nejčistších zdrojů energie. Podle magazínu CNet však není praktické využití termojaderné fúze tak vzdálené, jak se nám kdekdo snaží nakukat. Svědčí o tom především venture investoři, kteří se o firmy zabývající se výzkumem a praktickou aplikací fúze začínají čím dál tím více zajímat. Jedním z nich je i námý investor Wal van Lierop. Ten aktuálně investoval do kanadské společnosti General Fusion, která tvrdí, že dokázala najít řešení na technické obtíže praktického nasazení termojaderné fúze. Během následujících pěti let hodlá začít vyrábět malé fúzní reaktory, které dokáží vyrobit až 100 MW energie s cenou kolem 50 milionů dolarů při 4 centech za 1 KWh. Společnost využívá techniku zvanou Magnetized Target Fusion (MTF), jako hlavní palivo reaktorů má posloužit lithium. Vedlejším, odpadním produktem pak bude helium.

zdroj: news

V New Yorku, na šesté Avenue mezi 42. a 43. ulicí dnes roste údajně jeden z nejzelenějších mrakodrapů světa. Jedná se o novou budovu společnosti Bank of America, jehož celkové náklady se mají vyšplhat až na 1 miliardu dolarů. Navrhla jej společnost Cook+Fox Architects, která při návrhu využila mnoho nových poznatků z oblasti ekologie, šetření energiemi a využití alternativních zdrojů. Nový mrakodrap tedy využívá 64 solárních panelů, které generují 18 kilowattů energie, což má pokrýt až 60% spotřeby celé budovy. Stavební materiály sestávaly z 20% z recyklovatelných materiálů, budova má zařízení pro využití dešťové vody a četné vzduchové filtry, které dovnitř vhánějí velmi čistý vzduch, ale zároveň jej pak i vypouštějí ven. Má tedy údajně jít o obrovský vzduchový filtr Manhattanu. Mrakodrap bude vysoký i s anténou 365,8 m, bude tedy prozatím nejvyšší budovou New York City. Dokončen má být příští rok.

zdroj: ecogeek

V magazínu Ekologické bydlení už jsme informovali o kdejakém zdroji energie. Energie z lidského tepla, energie z lidské pohybu, dokonce i energie ze slané vody či z asfaltu. Ale o získávání energie z deště jsme tu zatím nepsali.

Francouzský vědec Jean-Jacques Chaillout z Grenobleské komise pro atomovou energii ale upozorňuje, že tento alternativní zdroj energie je nutné prozkoumat. Pokaždé, když kapka deště spadne na zem, uvolní se dopadová energie od 2 microjoulů po 1 milijoule, podle velikosti kapky. Chailloutův vědecký tým přišel na to, že piezoelektrické materiály by byly schopné tuto energii zachytávat a měnit v elektřinu. Jejich malé pokusné zařízení dokázalo produkovat asi jeden microwatt energie. Podle autorů projektu by tato zařízení dobře posloužila například pro různé typy senzorů, které nepotřebují velký příkon. Například senzory, které automaticky uzavřou okna vašeho bytu v případě deště.

zdroj: treehugger