Londýn je město prosycené historií, a jak rádi připomínali literáti na začátku století, ta „historie“ jde skutečně cítit. Právě na nevonné minulosti kanálů pod východním Londýnem by mohla fungovat elektrárna nového typu, kterou tu chtějí zprovoznit v roce 2015. Jedná se o nový typ spalovny, uzpůsobený na likvidaci tukových sraženin.

„Jen kanalizace východního Londýna představují „zdroj“ usazených tuků v množství až třiceti tun ročně.“ Zdroj: TreeHugger/ Thames Water

Bez sluníčka to na zahrádce nestojí za nic. Ale když je ho moc, je to ještě horší. Zvlášť když se voda, pokud je vůbec nějaká k dispozici, nachází na dně hluboké studny. Trávit dlouhé hodiny pumpováním vody na zalévání za extrémní slunečního výhně sebere energii nejednomu zahradníkovi. A přitom všechny tyhle věci – slunce, voda a energie – mohou bezkonkurenčně a snadno fungovat v rámci jednoho chytrého systému.

„Jednoduchost sama. Zemědělci v Ghaně se mohou těšit na úrodu.“ Zdroj: Futurepump.com

Nedostatek místa pro solární farmy? V hustě zalidněné Indii se rozhodli tento problém vyřešit elegantně. Na hladině jezera nedaleko honosného Viktoriina památníku se bude instalovat první indická solární elektrárna plovoucí na vodě. Prozatím se bude jednat o zkušební provoz, který má pomoci odhalit slabiny a silné stránky tohoto systému, pro další případné instalace v Indii.

Sto metrů čtverečních na vratké konstrukci je prý teprve začátek. Zdroj: offshorebiz.org

Každoročně končí ve směsném odpadu neuvěřitelné množství materiálů, které lze biologicky zpracovat. Zbytky z domácí kuchyně, odpady z restaurací, neprodané zboží z krámků se zeleninou. A když k tomu ještě připočítáme posekanou zeleň z trávníků, je z toho odpad, který přímo vybízí k dalšímu využití čili recyklaci. Kompostování bylo ještě donedávna jedinou rozumnou alternativou, ale jak ukazují nadšenci z BC Bioenergy Network, z odpadu toho lze dostat mnohem víc.

Za jednotkou Energy Garden zůstávají tuny mulčovací kůry a kvalitního kompostu. foto: archiv autora

Demolice budov je sice potřebná, leč špinavá práce. Oblaka zvířeného prachu, hromady sutin a spousta stavebního odpadu, který většinou putuje přímo na skládku. Student švédského Institutu designu v Umeå se ale rozhodl zachránit část likvidovaného staviva. Vynalezl a za provozu otestoval robotickou jednotku, která „obírá“ beton z železných konstrukcí, a uchovává jeho části pro další využití.

K čemu těžká bourací technika, když tu samou práci zastanou efektivněji malé robotické jednotky? Zdroj: Omer Haciomeroglu

Vojáci sebou nosí řadu elektronických přístrojů – od brýlí pro noční vidění, přes vysílačky, až po osobní tablety. Vojáky však trápí stejné problémy, jako výrobce elektromobilů nebo zastánců obnovitelných zdrojů energie – jak nejlépe skladovat elektrickou energii a jak vyřešit nabíjení?

Současný voják se bez elektronických přístrojů neobejde, foto: Army.mil

Pokud by si mohli vybrat, téměř polovina britských spotřebitelů by raději přepnula na odběr zelené elektřiny. Angličané si skutečně mohou vybrat jiného odběratele, ale jak ukazují výsledky výzkumu, prozatím neví, jak na to. Dodnes na elektřinu z obnovitelných zdrojů přešlo jen něco kolem dvou procent občanů.

Společnost Ecotricity provozuje řadu OZE po celé Velké Británii, foto: Ecotricity

Nový objev vrhá zcela jiné světlo na pěstování tabáku. Už to nemusí být jen rostlina, díky které tabákový průmysl ročně zabije statisíce lidí. Plantáže tabáku mají totiž nejlepší šance ovládnout rostoucí trh s biopalivy. Skutečně je ale vyjádřením nezištné pomoci v krizi fosilních paliv? Nebo jde jen o využití mezery v administraci Obamovy iniciativy energetické nezávislosti? To musí ukázat teprve čas.

Stane se "zlý" tabák nedocenitelným, "dobrým" zdrojem biopaliv? foto: perrykm5, licence Creative Commons